Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Ostrov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých druhů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v létě, kdy je častější výskyt silných bouřek s doprovodnými jevy.

Obec je v současné době nejvíce ohrožována povodněmi z přívalových srážek. Naposledy k nim v obci došlo dne 2. 8. 2009. Povodeň postihla Hrádecký a Vranečský potok a trvala asi 90 minut. Přibližný rozsah škod na obecním majetku byl vyčíslen na 3 500 000 Kč, škody na soukromém majetku byly asi 4 000 000 Kč. Zatopeno bylo 8 automobilů. Dvě rodiny byly evakuovány zásahovou jednotkou HZS. Obrazový materiál dokumentující povodeň je uveden jak ve Fotodokumentaci povodňového plánu, tak i na stránkách obce. V posledních letech bylo často zaplavováno kolem 19 domů do výšky uvnitř domů od 20 cm do 1 m. K nejvíce ohroženým místům patří soutok obou výše zmíněných toků v blízkosti návsi obce.

Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích. Při lokálních přívalových srážkách může docházet ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách a také ke koncentraci spláví v korytech vodních toků, což může vést k ucpávání koryt a vybřežování vod. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Ostrov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

Historické povodně

Povodeň 2009
Níže je uveden přepis zprávy z Příbramského deníku z 3. 8. 2009 o povodni z předcházejícího dne.

"Ostrov - Lidé z Ostrova na Příbramsku likvidují škody po nedělní smršti. V noci na pondělí nespali, uklízejí a sčítají škody. Bouře se silným deštěm tu rozvodnila dva potoky, které se ve vsi stékají. Voda zaplavila objekty, zničila dva mosty a několik aut zaparkovaných na návsi. Ostrov byl jednou z nejpostiženějších obcí ve středních Čechách.

Den po pohromě tu byla největším problémem prý opět voda, tentokrát ale ta pitná.

"V obci není vodovod, jsme závislí na vodě ze studny. Tak jsme se co nejdřív pustili do čištění. Voda z potoka studny kontaminovala. Já mám ještě ve své studni vody dost, záplava se jí nedotkla, tak si lidé mohou zatím chodit k nám,“ nabídl se starosta Ostrova Ivo Dragoun.

„Byla to hrůza. V jedné chalupě byl asi metr vody, musí se tam strhnout podlaha. Dva domy museli lidé opustit. Z jednoho odjížděla rodina s devítiměsíčním chlapečkem, bylo nám to moc líto,“ dodává starosta.

Lidé jsou nesmírně vděční hasičům z Chrástu, kteří prý přijeli hned na pomoc, ale také milínským a příbramským hasičům. Voda podle místních začala opadávat až kolem nedělní půlnoci.

„Jsem nakonec rád, že se mi voda nedostala do domu. Jen jsme seděli a pozorovali, jak hladina leze po schodech nahoru. Zastavila se kousíček pod prahem. Ale sousedi z domků za námi se nemohli nikam dostat. Byli úplně odříznutí,“ vyprávěl unaveně Jiří Vančat při odklízení bahna z cesty.

Rodina Kohoutkových prý spala přes noc raději v patře. „Teď už nám zbývá jen čistit a desinfikovat,“ prohodili na dvorku manželé Kohoutkovi.

O kousek dál jsme zahlédli mužskou postavu za rozbitým, ale před smrští očividně novým plotem. „Hodně let jsme se těšili na nový plot. No, a teď je po něm. Ta zahrádka byla jak vymalovaná,“ pozorují spoušť manželé Malečtí. „Měla jsem tu spoustu kytek. Bude to trvat nejmíň tři roky, než to dáme dohromady. Hlavní nakonec je, že jsme všichni v pořádku,“ říká už trochu smířeně Marie Malecká.

O tom, jestli obci někdo pomůže, zatím lidé nestihli přemýšlet. První na řadě je pitná voda.

„Prý sem přijedou úředníci z kraje, aby posoudili škody. Zatím je odhaduji tak na jeden až dva miliony. Jsou zničené dva mosty, bude nutná jejich rekonstrukce,“ dodává starosta Ostrova Ivo Dragoun.

Bouře s přívalovým deštěm a kroupami řádila v neděli i na dalších místech Příbramska. Na mnoha silnicích ležely polámané stromy a omezovaly řidiče, kteří se v tom nejhorším snažili dostat domů. Příbramský potok se v několika minutách změnil v divokou řeku a zaplavil silnici. Místy byla odkloněná doprava, některé vlaky musely nahradit České dráhy autobusy. V Tochovicích například vítr strhl plechovou střechu zemědělského objektu. Její části poničily zahrady rodinných domů."

Zdroj: https://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/ostrov20090803.html