Odtokové poměry
Vodní tok Ropičanka má na území obce Střítež oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 8,330, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a bylo stanoveno dne 23. 2. 2006 (č. j. MSK 37617/2006). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Ropičanky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Střítež bylo stanoveno několik míst, které mohou omezovat odtokové poměry, jedná se o most, lávku a propustek. »
Místa omezující odtokové poměry na území obce Střítež
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy na lehce ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. »
Místa ohrožení přívalovou povodní na území obce Střítež
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Střítež metodou kritických bodů
Na území obce Střítež byl stanoven jeden kritický boj. Kritický bod č. 20108008 se nachází v blízkosti hranice katastrálního území.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Střítež. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Střítež
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Střítež mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Střítež
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Střítež se nachází v severozápadní části rybniční soustava, kterou spravuje MO ČRS Třinec. V intravilánu obce pak najdeme malý okrasný Obecní rybníček. »
V obci Smilovice na vodním toku Ropičanka se nachází v ř. km 8,110 VD IV. kat. Jez Smilovice.
Charakteristiky jezu (zdroj: Povodí Odry, státní podnik)
| Charakteristika | Hodnota |
| Šířka pole | 8,0 m |
| Hradící výška segmentu od pevné hrany jezu | 2,40 m |
| Kóta provozní hladiny | 368,00 m n. m. |
| Kóta koruny pevného přelivu | 365,60 m n. m. |
| Kóta spodní hrany zcela vyhrazeného segmentu | 368,20 m n. m. |
| Kóta dosedacího prahu segmentu | 365,56 m n. m. |
| Kóta dna vývaru | 363,33 m n. m. |
| Kóta závěrného prahu vývaru | 365,00 m n. m. |
| Kóta založení jezového tělesa | 362,00 m n. m. |
| Délka vývaru | 9,0 m |
| Šířka vývaru | 8,0 m |
| Hloubka vývaru | 2,1 m |
| Kóta hladiny Q100 při plně vyhrazeném segmentu | 367,57 m n. m. |
| Kóta přemostění | 370,00 m n. m. |
Vtokový objekt do přivaděče (zdroj: Povodí Odry, státní podnik)
| Charakteristika | Hodnota |
| Šířka pole | 2,0 m |
| Hradící výška tabule (po spodní úroveň přemostění) | 1,5 m |
| Kóta pevného prahu vtoku | 366,45 m n. m. |
| Šířka přemostění | 4,70 m |
| Kóta vrchu přemostění | 370,00 m n. m. |
Manipulace za velkých vod
- Při průtocích v Ropičance do cca 7,0 m3/s (začátek pohybu splavenin) se zvedáním segmentu udržuje hladina v nadjezí na úrovni provozní hladiny ± 10 cm a do přivaděče se převádí požadovaný průtok.
- Pokud se přítoky dále zvyšují, uzavře se stavidlo odběru a přestane se udržovat úroveň provozní hladiny (368,00 m n. m.). Při povodňových průtocích se proplachuje nadjezí od usazených splavenin. V závislosti na velikosti průtoku je možné zvedáním a spouštěním segmentu zvýšit unášecí sílu vody v nadjezí. Uvedenou manipulací však v podjezí nesmí docházet ke vzniku povodňových vln.
- Při opadávání povodně se po vizuálním ukončení pohybu splavenin (cca 5,0 m3/s) spustí segment, začne se udržovat provozní hladina a obnoví se převod vody.
- Na základě nařízení vodohospodářského dispečinku lze do přivaděče převádět vodu (do průtoku 2,5 m3/s) i při průtocích vyšších než 7,0 m3/s.
- Při průtoku Q100 (56 m3/s) dosáhne hladina v nadjezí při plném vyhrazení segmentu a zavřeném vtoku do přivaděče úrovně 367,57 m n. m. (čtení na lati pravobřežního pilíře cca 197 cm).
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Střítež