Odtokové poměry

Vodní tok Konopišťský potok má na území města Bystřice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 33,836, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá účinnosti od 30. 8. 2022 (č. j. 058569/2022/KUSK). »
Vodní tok Janovický potok má na území města Bystřice oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 28,700, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 18. 5. 2005 (č. j. 31472/2005/OŽP-Bab).»
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Konopišťského a Janovického potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. 
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Bystřice se nachází deset míst omezujících odtokové poměry. Jedná se o mosty, propustky a lávky. Všechna tato místa představují riziko zanášení splaveninami s následným ucpáním koryta a vybřežení toku do okolí. »
Místa omezující odtokové poměry na území města Bystřice

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Bystřice bylo stanoveno sedm míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Jedná se o lokality Bystřice-jihozápad, Bystřice-průmyslový komplex, Líšno, Hůrka, Radošovice, Ouběnice a Semovice. Přívalové vody stékají z přilehlých polí a odnášejí sebou i velký podíl orné půdy.  »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Bystřice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40%). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Bystřice metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území města Bystřice

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí
10901480 6,011 % 98,413 % 51,630 ha
10901488 6,711 % 76,329 % 89,650 ha
10903028 9,056 % 78,589 % 58,860 ha
10903026 6,025 % 76,009 % 644,450 ha
10901448 4,906 % 98,432 % 37,280 ha
10901450 6,925 % 72,514 % 710,760 ha
10901462 4,992 % 88,390 % 278,090 ha
10901458 4,750 % 91,510 % 32,130 ha
10901464 4,049 % 96,821 % 50,060 ha
10901469 4,423 % 100,000 % 54,630 ha
10901472 9,089 % 77,456 % 70,900 ha
10901477 13,749 % 31,778 % 303,570 ha
10901494 8,389 % 65,025 % 77,780 ha
10901414 6,284 % 93,796 % 152,920 ha
10904391 5,228 % 92,436 % 138,260 ha
10901416 7,492 % 47,130 % 274,010 ha
10901507 10,910 % 64,116 % 46,420 ha
10902626 5,335 % 68,996 % 54,260 ha
10902635 9,410 % 25,723 % 249,230 ha
10904362 7,299 % 65,696 % 188,540 ha

 

Soustředěné dráhy povrchového odtoku k. ú. Bystřice [log (m2)]

 

Soustředěné dráhy povrchového odtoku u osady Hůrka 

 

Soustředěné dráhy povrchového odtoku u osady Semovice

 

Soustředěné dráhy povrchového odtoku v západní části Bystřice u průmyslového komplexu

 

Soustředěné dráhy povrchového odtoku v jiho-západní části Bystřice, ulice Ke Trati

 

Soustředěné dráhy povrchového odtoku u osady Líšno

 

Soustředěné dráhy povrchového odtoku u osady Radošovice

 

Soustředěné dráhy povrchového odtoku u osady Ouběnice

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Bystřice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Bystřice
 

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města Bystřice se nachází celkem 21 vodních děl. Kromě vodního díla Nesvačilský rybník, spadajícího do III. TBD kategorie, náleží zbývající vodní díla do IV. TBD kategorie. Dalo by se tedy říci, že veškerá vodní díla na území města jsou pro město ohrožující a v případě havárie by mohly vyvolat povodeň většího rozsahu. Především se jedná o již zmíněný Nesvačilský rybník na Nesvačilském potoce. Dále se pak přímo v intravilánu města Bystřice nachází Splavský a Semovický rybník. Velmi ohrožující je i Konopišťský rybník na Konopišťském potoce. »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Bystřice

Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.