Hostašovice

Charakteristika zájmového území

Obec Hostašovice se nachází v Moravskoslezském kraji. Tvoří nejjižnější část okresu Nový Jičín. Obcí s rozšířenou působnosti je rovněž bývalé okresní město - Nový Jičín. První písemná zmínka o obci Hostašovice je z roku 1249, kdy se podle pověsti ptáčník Hostaša (strážce tvrze Hradisko patřící ke Starojickému hradu), usídlil u zdejšího Hrázkového potoka. Samostatnou obcí se Hostašovice staly v roce 1991. V obci se nachází mateřská škola i základní škola. K 1. 1. 2020 bylo v obci evidováno 787 obyvatel. 

Samotný katastr obce je téměř obdélníkového tvaru o celkové rozloze 927,2 ha. Jižní částí prochází silnice č. 57 ze směru Valašské Meziříčí - Nový Jičín, a také železnice směrem na Veřovice. Tato jižní část je tvořena převážně lesy, které mají podíl na celkové rozloze území Hostašovic 64,2 % (596,4 ha). Samotný intravilán obce se nachází v severní části s podílem 1,3 % na celkové rozloze katastru. Zbývající využití půdy zaujímá zejména zemědělská půda s převahou trvalých travních porostů (126,4 ha). Vodní plochy zaujímají celkem 1,6 ha území. 

Katastr obce Hostašovice

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Z hlediska složení a tektonické stavby se území vyznačuje mnohonásobným rytmickým střídáním jílovců, prachovců, pískovců a slepenců. Mocnosti rytmů jsou silně proměnlivé (od několika cm až do několika desítek metrů). Tektonická stavba karpatského flyše je výsledkem horotvorných pohybů druhé fáze alpínského vrásnění. Vrásněné hmoty flyšových usazenin vytvořily velké příkrovy, které byly sunuty přes sebe, převážně severním směrem. Po dokončení příkrovové stavby se uplatňovaly především pohyby podél zlomů.

Co se týče půdy, na území obce Hostašovice převažují kambizemě. Ty najdeme především ve vyšších, svažitějších oblastech. V údolních nivách se nachází fluvizemě. Jsou to půdy vytvořené na naplaveninách vodních toků, nacházejí se tedy v nejnižších částech území obce.

Vodu z katastru obce odvádí: Hrázkový potok, Zrzávka, Bílý potok, Krhovský (Srní) potok, Široká. Územím obce prochází hlavní evropské rozvodí. Voda z Hrázkového potoka, Zrzávky a Bílého potoka odtéká do Baltického moře, Krhovský (Srní potok) a tok Široká naopak odvádějí vodu směrem do Černého moře.

U obce Hostašovice se nachází přírodní památka Prameny Zrzávky, kde vedle sebe vyvěrají dva prameny - Kyselka a Smradlavka. Hlavní zajímavostí je, že tyto dva prameny, vzdálené od sebe několik metrů, mají výrazně odlišné chemické složení. Součástí památky jsou i přilehlé mokřadní louky s chráněnými rostlinami, jako například prstnatec májový. Jižním směrem od pramenů Zrzávky se rozprostírá přírodní památka Domorazské louky, na kterých se daří ohroženým vstavačům. Celé území obce je součástí přírodního parku "Pobeskydí". 

Struktura půdního fondu

Celková rozloha řešeného území činí 927,2 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má na území využití půdního fondu jako lesní půda (596,4 ha) a trvalé travní porosty (126,4 ha). Zbytek plochy tvoří orná půda (106,6 ha), ostatní plochy (57,5 ha), zahrady (25,6 ha), zastavěné plochy (12,1 ha), vodní plochy (1,6 ha) a sady (1,0 ha).

Využití pozemků v obci Hostašovice (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)