Charakteristika zájmového území

Obec Horní Újezd leží v Pardubickém kraji na severozápadním okraji okresu Svitavy v nadmořské výšce 390 - 500 m. Spadá pod správní obvod obce s rozšířenou působností Litomyšl. Od města Litomyšl je vzdálena asi 10 km. Tvoří ji pět částí od západu k východu, a to Cikov, Podlubníček, U Kulturního domu, Krásnoves a Víska. Všechny místní části se nacházejí v příčných údolích a jejich přilehlých svazích ústících do hlavního údolí říčky Desné. Obec Horní Újezd tvoří jedno katastrální území Horní Újezd.


Celková výměra obce činí 773,6308 ha. Území obce tvoří z 7% lesy (53 ha), 7% tvoří trvalé travní porosty (57 ha), 75 % orná půda (580 ha) a pouze 0,9 % tvoří zastavěné plochy (7 ha). Celkově se zemědělsky využívaná půda podílí na rozloze katastrálního území 86% (662 ha).

Počet obyvatel k 31. 12. 2012 činil 416, z toho 211mužů a 205žen.

Obec je typické venkovské sídlo zemědělského charakteru. Většinu pozemků užívá zemědělské družstvo. V centrální části obce se nachází budova kulturního domu s obecním úřadem, knihovnou, pohostinstvím s večerním provozem, prodejna smíšeného zboží a v části Krásnoves mateřská škola. V obci pracují 3 dopravní firmy, které se zabývají jak vnitrostátní tak i mezinárodní dopravou. Dále zde působí drobní živnostníci např. truhláři, kteří zajišťují veškeré truhlářské práce včetně výroby nábytku a zrcadel, dále klempířství, čalounictví, drobné opravárenství apod. Místní zemědělské družstvo se zabývá rostlinou, živočišnou výrobou a zhotovováním skleníků.

Pro pochopení geologických poměrů je nutné si uvědomit, že před desítkami miliónů let byl litomyšlský úval jižním zálivem druhohorního moře, ovšem s větší hloubkou. Dno pokrývala žula či krystalické břidlice, na kterou pak dále moře nanosilo vrstvy jílovců a slínovců neboli opuk, jež formovaly hlavní část podloží nynější krajiny. Z opuk, slínů a z později navátých spraší vznikaly hlinité a úrodné hnědě zabarvené půdy, spojující okolí Litomyšle na severozápad s Polabím. Údolí řek Loučné a Desné vyplňují holocenní nivní sedimenty. Jižně od Litomyšle je významná oblast spraše a sprašové hlíny. Z kvartérního sedimentu se na území již méně vyskytuje sladkovodní karbonát v okolí Němčic. Území s větší sklonitostí se rozkládá především východně od Litomyšle. Nacházejí se zde oblasti pískovce vápenito - jílovitého z období křídy. Severovýchodní okolí Litomyšlska pokrývají slínovce s polohami či konkrecemi vápenců či cykly slínovec - vápenec, rovněž z období křídy. V oblasti okolí Litomyšle, především východně od středu města, se často vyskytují menší plochy vápenitého jílovce, slínovce a prachovce a podřadně vložky jílovitého vápence.

Morfologie terénu v SÚ ORP Litomyšl

Obr. 1 Morfologie terénu ve správním území obce s rozšířenou působností Litomyšl

Z půdního hlediska jsou v oblasti Litomyšle a okolí nejvíce zastoupeny hnědozemě a kambizemě. Přesněji v Litomyšli a jejím nejbližším jihozápadním okolí se na geologickém podloží spraše a sprašové hlíny vyskytují hnědozemě: modální, i slabě (hluboko) oglejená; luvická, i slabě (hluboko) oglejená; luvická oglejená a hnědozem oglejená. Hnědozemě se objevují v nižším stupni pahorkatin anebo v pomezích nížin s vlhčím podnebím než v územích černozemí. Půdotvorným procesem je většině případů illimerizace - v půdním profilu je horní část ochuzována o části jílu, které se díky padající vodě (srážkám) transportují do spodnějších půdních horizontů. Postupujeme-li dále na jihozápad od Litomyšle, začínají se ve vzdálenosti cca 10 km od města na geologickém podloží pískovce vápnito-jílovitého, glaukonitického objevovat kambizemě: modální, i slabě oglejená; luvická, i slabě oglejená; oglejená; glejová; vyluhovaná; rankerová; mesobazická, i slabě oglejená; oglejená mesobazická; glejová mesobazická a kambizem dystrická. Ve studované oblasti pak nalezneme na geologickém podloží spraše a sprašové hlíny menší zastoupení luvizemí, konkrétně luvizem modální a luvizem oglejená. Z menší části jsou v okolí Litomyšle rovněž na geologickém podloží slínovce s polohami či konkrecemi vápenců parendziny; na geologickém podloží zvětralin pískovce vápnito - jílovitého pseudogleje; a geologické podloží granitu pokrývají gleje.

Geomorfologicky spadá území Litomyšlska a tedy i správní území Horního Újezdu do geomorfologické oblasti Svitavská pahorkatina v České tabuli. Podcelek je Loučenská tabule. Povrch je členitý, má pahorkatinový ráz a leží ve výšce 327 - 410 m n. m. (střed obce - 355 m n. m.). Svitavská pahorkatina se nachází ve východní části Východočeské tabule. Na východě sousedí s Podorlickou pahorkatinou, na jihu s Boskovickou brázdou, Hornosvrateckou vrchovinou a Železnými horami a konečně na západě a severu s Východolabskou tabulí a Orlickou tabulí. Svitavská pahorkatina je členitou pahorkatinou, která je budována stupňovinami a plošinami, plochými hřbety a pleistocénními terasami budovanými svrchnokřídovými horninami (pískovce a slínovce) a sprašovými pokryvy. Z větších sídel Svitavské pahorkatiny musíme zmínit města Chrudim, Vysoké Mýto, Ústí nad Orlicí, Českou Třebovou, Litomyšl a Svitavy. Území tohoto geomorfologického celku náleží do povodí řeky Labe s četnými přítoky, jako jsou Bylanka, Chrudimka, Loučná, Novohradka, Tichá Orlice (Orlice) aj. Klimaticky patří Svitavská pahorkatina do mírně teplé klimatické oblasti.

Klimatické oblasti se ve studovaném území ORP Litomyšl příliš neliší. Změny klimatických oblastí jsou převážně dány nadmořskou výškou, která klesá směrem k toku Loučné mezi Litomyšlí a Cerekvicí nad Loučnou. Nejteplejší oblast MT10 nacházíme v severozápadní části správního obvodu. Průměrné lednové teploty se zde pohybují v rozmezí od -2 °C do -3 °C a červenci od 17 °C do 18 °C. Ve vegetačním období se srážky pohybují v rozmezí od 400 mm do 450 mm a v zimním období činí jejich souhrn 200 mm až 250 mm. Tato oblast na východě přechází do oblasti MT9, jež spolu s oblastí MT2 je nejrozšířenější v daném samosprávním obvodu. Oblast MT9 se od oblasti MT10 liší nižšími teplotami v lednu a dubnu a také větším srážkovým úhrnem v zimním období, což má za následek více dnů se sněhovou pokrývkou než v oblasti MT10. Oblast MT2 se táhne přes dané území v oblouku od jihozápadu přes jih až východní části území. Oblast MT2 se od předchozí oblasti MT9 liší pouze v průměrné teplotě v říjnu (6 °C až 7 °C) a počtu dnů se sněhovou pokrývkou, jenž je vyšší než v oblasti MT9 a činí 80 až 100 dnů. 15
Okrajově do daného území ještě zasahují oblasti MT3 a MT7. Oblast MT3 nalezneme v nejjižnějších částech správního obvodu. Tato oblast se vyznačuje stejnými průměrnými teplotami jako oblast MT2, srážkový úhrn ve vegetačním období zde činí 350 mm aţ 450 mm, v zimním období je srážkový úhrn stejný jako v oblasti MT2.
Oblast MT7 můžeme nalézt při severovýchodním okraji zkoumaného území. Tato oblast se vyznačuje stejnými srážkovými úhrny a stejným počtem dnů se sněhovou pokrývkou jako oblast MT9, pouze průměrná teplota vzduchu v lednu a červenci je v této oblasti o něco nižší než v oblasti MT9.

Klimatické regiony v SÚ ORP Litomyšl

Obr. 2 Klimatické regiony ve správním území obce s rozšířenou působností Litomyšl