Odtokové poměry

Pro vodní tok Třebůvka na území obce Městečko Trnávka je oficiálně stanoveno ZÚ pro Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 15,580 – 45,472, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Pardubického kraje a nabývá platnosti od 24. 1. 2018 (č. j. KrÚ 5995/2018). »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Třebůvky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů»

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze předpokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. 
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Městečko Trnávka bylo stanoveno několik míst, které mohou omezovat odtokové poměry, jedná se o mosty. »
Místa omezující odtokové poměry na území obce Městečko Trnávka

Místa omezující odtokové poměry na území obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

  
 Místa omezující odtokové poměry


 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích. V případě obce Městečko Trnávka dochází hlavně k zaplavení zahrad. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Městečko Trnávka

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Městečko Trnávka metodou kritických bodů

Na území obce Střítež bylo stanoveno 9 kritických bodů:

  • Kritický bod  41005807 (povodí Bohdalovskoho potoku) se nachází v místě křížení Bohdalovského potoku se silnicí II/644 v části Pečíkov. Většinu povodí nad kritickým bodem tvoří les.
  • Kritický bod 41006698 se nachází v místě křížení odtokové linie z drobného povodí v horní části Bohdalovského potoku s místní komunikací. Většinu povodí nad kritickým bodem tvoří les.
  • Kritický bod 41001647  (povodí Bohdalovskoho potoku) se nachází v horní části povodí Bohdalovského potoku v místě křížení odtokových linií z místní části Bohdalov se zástavbou okolo místní komunikace. Většinu povodí nad kritickým bodem tvoří les.
  • Kritický bod 41001637 se nachází v místě křížení odtokové linie občasného toku z místní části Rozhraní a silnice II/371 nad průmyslovým areálem. Většinu povodí nad kritickým bodem tvoří orná půda.
  • Kritický bod 41001644 se nachází v místě křížení odtokové linie z místní části Nad skalkou, mezi vrcholem Světlík a Hlušák, a intravilánu vesnice Stará Trnávka. Horní část povodí kritického bodu tvoří les, dolní část povodí tvoří orná půda.
  • Kritický bod 41002715 se nachází v místě křížení odtokové linie z východního svahu kopce Hušák a intravilánu vesnice Lázy. Horní část povodí kritického bodu tvoří les, dolní část povodí tvoří orná půda.
  • Kritický bod 41003998 se nachází v místě křížení odtokové linie z místní části Za rychtou, a okraje intravilánu vesnice Pacov. Většinu povodí nad kritickým bodem tvoří orná půda. 
  • Kritický bod 41003995  se nachází v místě křížení odtokové linie z  oblasti mezi vesnicí Ludvíkov a Pacov s intravilánem vesnice Pacov. Většinu povodí nad kritickým bodem tvoří orná půda. 
  • Kritický bod 41006583 se nachází v místě křížení odtokové linie nad vesnicí Ludvíkov se zástavbou vesnice Ludvíkov. Většinu povodí nad kritickým bodem tvoří orná půda. 
  • Kritický bod 11310323 (povodí Střítežského potoka) - v roce 2006 došlo při přívalových srážkách k vzestupu hladiny v povodí Střítežského potoka a došlo k zatopení zahrad a ohrožení řady nemovitostí v intravilánu obce Střítež (domy s č. p. 198, 107, 108, 99, 106, 56, 100, 55, 223, 192, 246, 91, 98, 110, 209, 210 a 122).

Charakteristika kritických bodů na území obce Městečko Trnávka

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
 41005807  24,826 %  10,166 %  632,63 ha
 41006698  22,12 %  10,577 %  434,62 ha
 41001647  21,599 %  9,617 %  397,33 ha
 41001637  9,088 %  99,155 %  79,19 ha
 41001644  13,157 %  20,108 %  152,54 ha
 41002715  11,897 %  66,826 %  31,5 ha
 41003998  16,76 %  74,643 %  91,17 ha
 41003995  13,793 %  76,338 %  47,43 ha
 41006583  19,676 %  66,82 %  103,38 ha

Území obce Městečko Trnávka je na několika místech ohrožována povrchovým odtokem vod při prudkých deštích. Následující obrázky ukazují výstup z modelu drah soustředěného odtoku - vytvořeného na datech Digitálního modelu reliéfu 5. generace za pomocí Flow accumulation model v prostředí GRASS GIS. Z obrázků lze identifikovat potenciální lokality vzniku přívalových povodní. Model však nezohledňuje vsak vod do podloží a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit. Čím tmavší modrá, tím větší objem vody stéká do daného místa (neznamená to však nutně povodeň).

Pro reálné zobrazení povrchového odtoku je vytvořen 3D model akumulovaného odtoku s vyznačenými místy přívalových povodní, který je k dispozici v digitální verzi povodňovém plánu.

3D Model akumulovaného odtoku (Pozor - dlouho se načítá - cca 1-2 minuty)
 
 Logo_DEM
 

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Městečko Trnávka. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Městečko Trnávka

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

  
 Přívalové povodně


Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým Hydrometeorologickým ústavem, se vodní toky na území obce neřadí mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta, kde se uvolněné ledy mohou hromadit u mostních profilů a jezů. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér mohou toky vybřežovat i při malých průtocích.
  Místa výskytu ledových jevů na území obce Městečko Trnávka

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

  
 Ledové jevy


Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na vodních tocích protékajících územím obce se nenachází žádné významné vodní dílo I. až III. kategorie z hlediska TBD, pouze menší rybník. »
V povodí se vyskytuje jedna nádrž IV. kategorie, kde technicko-bezpečnostní dohled vykonává vlastník (provozovatel) vodního díla. Vlastníkem je obec Městečko Trnávka, č. p. 5, 56941 Městečko Trnávka. Pro tuto kategorii je stanovena cykličnost prohlídek 1x za 10 roků (dle § 62 vodního zákona).
 Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Městečko Trnávka

Vodní díla na území obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

  
 Vodní díla


Protipovodňová opatření

Na území obce, v k. ú. Pěčíkov, je vybudováno protipovodňové opatření. Jedná se o pomístné ohrázování toku v úseku Vranová Lhota - Mezihoří. Třebůvka je taktéž tokem upraveným a v minulosti došlo k její regulaci. K ohrazení toku nedošlo jen na území obce, ale i v obcích nad a pod zájmovým územím. »
 Protipovodňová opatření na území obce Městečko Trnávka

Protipovodňová opatření na území obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.