Přerov

Charakteristika zájmového území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Přerov se nachází v jižní části Olomouckého kraje. Na severu sousedí s ORP Olomouc, na severovýchodě s ORP Lipník nad Bečvou, na východě s ORP Bystřice pod Hostýnem, na jihu s ORP Holešov a ORP Kroměříž a na západě s ORP Prostějov. Rozloha správního obvodu SO ORP Přerov je 40 074,9 ha. K 31. 12. 2022 zde žilo 78 578 obyvatel. 

SO ORP Přerov je vymezen územím 59 obcí a to jmenovitě: Beňov, Bezuchov, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Horní Moštěnice, Hradčany, Kojetín, Kokory, Křenovice, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhotka, Lipová, Líšná, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Nahošovice, Nelešovice, Oldřichov, Oplocany, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Polkovice, Prosenice, Přerov, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Radslavice, Radvanice, Rokytnice, Říkovice, Sobíšky, Stará Ves, Stříbrnice, Sušice, Šišma, Tovačov, Troubky, Tučín, Turovice, Uhřičice, Věžky, Vlkoš, Výkleky, Zábeštní Lhota, Žákovice, Želatovice.

Město Přerov tvoří v této oblasti pomyslný střed mezi rovinou a kopcovitým terénem. Nachází se na obou březích řeky Bečvy. Přerovem dále protékají toky Strhanec (Mlýnský náhon) a Olešnice. Se svými cca 50 000 obyvateli leží na důležité železniční křižovatce směrů Ostrava – Brno, Břeclav a Praha – Slovenská republika. Jde o území, stejně jako u ostatních obcí podél toků, s již poměrně hustou stabilizovanou zástavbou a intenzivně využívanými zemědělskými plochami. Důležitou úlohu zde sehrává také významný průmysl, pozemní a letecká doprava.

Údolní niva Bečvy je tvořena úzkým sevřeným údolím s množstvím komunikačních sítí a rozsáhlé průmyslové a občanské zástavby. Město Přerov je možné z tohoto hlediska chránit pouze ohrazováním a budováním nových akumulačních prostorů a zkapacitněním toku.

Zájmové území správního obvodu ORP Přerov

Geomorfologické charakteristiky

Centrální část správního obvodu je tvořena akumulačním reliéfem SV – JZ sníženiny Moravské brány terasových stupňů řeky Bečvy (200 – 250 m n. m.), která v prostoru jižně a jihozápadně od Přerova přechází do Hornomoravského úvalu. Zejména soutok řeky Bečvy a Moravy společně s nivou těchto řek v oblasti mezi Přerovem, Tovačovem a Kojetínem má velmi plochý reliéf v úrovni okolo 200 m n. m. Rovinná jihozápadní oblast je součástí úrodné Hané a je dotvářena lužními lesy a rybníky.

Klimatické charakteristiky

Na území SO ORP Přerov je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 8,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 551 - 700 mm.

Celá oblast se vyznačuje dlouhým teplým, suchým až mírně suchým létem, krátkým teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je suchá až velmi suchá, srážkový úhrn v zimním období dosahuje 200–300 mm. Trvání sněhové pokrývky je krátké, v průměru 50 dnů. Výška sněhové pokrývky dosahuje 10–20 cm. Průměrný počet ledových dnů v roce je 30–40. S nadmořskou výškou se zvyšuje vlhkost podnebí.

Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 700–720 mm. Lokálně se mění a kolísá výše úhrnu v závislosti na nadmořské výšce a expozici místa. V oblasti měst Kojetína a Tovačova je nejnižší průměrný roční úhrn srážek pod 600 mm.

Nejvyšší srážkové úhrny jsou v červenci a nejnižší v únoru. V období měsíců červen až srpen spadne téměř 40 % z celkového ročního úhrnu a naopak I. čtvrtletí roku je na srážky nejslabší. Průměrný roční výpar činí přibližně 500 až 520 mm a s nadmořskou výškou klesá.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) převážná část správního obvodu náleží do teplé oblasti T2, pouze okrajové části na severu území spadají do mírně teplé oblast MT10. Podrobnější informace o klimatických oblastech viz následující tabulka.

Charakteristika teplé oblasti T2 a mírně teplé oblasti MT10