Charakteristika zájmového území

Správní území ORP Přerov je tvořeno obcemi:

Beňov, Bezuchov, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Horní Moštěnice, Hradčany, Kojetín, Kokory, Křenovice, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhotka, Lipová, Líšná, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Nahošovice, Nelešovice, Oldřichov, Oplocany, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Polkovice, Prosenice, Přerov, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Radslavice, Radvanice, Rokytnice, Říkovice, Sobíšky, Stará Ves, Stříbrnice, Sušice, Šišma, Tovačov, Troubky, Tučín, Turovice, Uhřičice, Věžky, Vlkoš, Výkleky, Zábeštní Lhota, Žákovice, Želatovice.

Zájmové území správního obvodu ORP Přerov

Centrální část správního obvodu je tvořena akumulačním reliéfem SV – JZ sníženiny Moravské brány terasových stupňů řeky Bečvy (200 – 250 m n. m.), která v prostoru jižně a jihozápadně od Přerova přechází do Hornomoravského úvalu. Zejména soutok řeky Bečvy a Moravy společně s nivou těchto řek v oblasti mezi Přerovem, Tovačovem a Kojetínem má velmi plochý reliéf v úrovni okolo 200 m n. m. Rovinná jihozápadní oblast je součástí úrodné Hané a je dotvářena lužními lesy a rybníky.

Město Přerov tvoří v této oblasti pomyslný střed mezi rovinou a kopcovitým terénem. Nachází se na obou březích řeky Bečvy. Přerovem dále protékají toky Strhanec (Mlýnský náhon) a Olešnice. Se svými cca 50 000 obyvateli leží na důležité železniční křižovatce směrů Ostrava – Brno, Břeclav a Praha – Slovenská republika. Jde o území, stejně jako u ostatních obcí podél toků, s již poměrně hustou stabilizovanou zástavbou a intenzivně využívanými zemědělskými plochami. Důležitou úlohu zde sehrává také významný průmysl, pozemní a letecká doprava.

Údolní niva Bečvy je tvořena úzkým sevřeným údolím s množstvím komunikačních sítí a rozsáhlé průmyslové a občanské zástavby. Město Přerov je možné z tohoto hlediska chránit pouze ohrazováním a budováním nových akumulačních prostorů a zkapacitněním toku.

Klimatické charakteristiky

Jihozápadní část správního obvodu náleží do teplé oblasti a část východní do mírně teplé klimatické oblasti. Severní část se svým okrajem řadí k chladné klimatické oblasti.

Celá oblast se vyznačuje dlouhým teplým, suchým až mírně suchým létem, krátkým teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je suchá až velmi suchá, srážkový úhrn v zimním období dosahuje 200-300 mm. Trvání sněhové pokrývky je krátké, v průměru 50 dnů. Výška sněhové pokrývky dosahuje 10 – 20 cm. Průměrný počet ledových dnů v roce je 30 – 40. S nadmořskou výškou se zvyšuje vlhkost podnebí.

Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 700 - 720 mm. Lokálně se mění a kolísá výše úhrnu v závislosti na nadmořské výšce a expozici místa. V oblasti měst Kojetína a Tovačova je nejnižší průměrný roční úhrn srážek pod 600 mm.

Nejvyšší srážkové úhrny jsou v červenci a nejnižší v měsíci únor. V období měsíců červen až srpen spadne téměř 40 % z celkového ročního úhrnu a naopak I.čtvrtletí roku je na srážky nejslabší. Průměrný roční výpar činí přibližně 500 až 520 mm a s nadmořskou výškou klesá.

Charakteristika mírně teplé podoblasti T2

Charakteristika
T2
Počet letních dnů 50 - 60
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 160 - 170
Počet mrazových dnů 100 - 110
Počet ledových dnů 30 - 40
Průměrná teplota v lednu [°C] -2- (-3)
Průměrná teplota v červenci [°C] 18 - 19
Průměrná teplota v dubnu [°C] 8 - 9
Průměrná teplota v říjnu [°C] 7 - 9
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 - 100
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 350 -400
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 200 - 300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 - 50
Počet zamračených dnů 120 - 140
Počet jasných dnů 40 - 50