Úvod

Povodňový plán ORP Přerov je základním dokumentem pro řízení ochrany před povodněmi ve správním území obce s rozšířenou působností. Řeší opatření potřebná k odvrácení nebo zmírnění povodňových škod, ke kterým by mohlo dojít rozvodněním vodních toků ve správním území obce a zaplavením nemovitostí při povodni. Povodňový plán obsahuje rozvedení úkolů a činností při provádění opatření k ochraně před povodněmi na úrovni povodňové komise ORP Přerov.

Povodňový plán ORP Přerov je zpracován v souladu s § 71 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a souvisejícími předpisy. Představuje dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací, způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a v území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity. Plán se skládá ze tří částí, a to z části textové (která se dále dělí na část úvodní, věcnou, a organizační), grafické a příloh. Pro vlastní ochranu před povodní je zpravidla nejdůležitější organizační část, která obsahuje jmenné seznamy, adresy a způsob spojení účastníků ochrany před povodněmi, úkoly pro jednotlivé účastníky včetně organizace hlásné a hlídkové služby.

Pro stavby ohrožené povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají vlastníci dotčených nemovitostí povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem města.

Povodňový plán ORP Přerov bude podle potřeby, nejméně však jednou ročně, prověřován a podle potřeby aktualizován, zejména s ohledem na personální obsazení povodňových komisí a telefonních spojení.

Důvodem zpracování digitálního povodňového plánu ORP Přerov je reálná možnost ohrožení správního území vlivem povodní. Území leží v oblasti řek Moravy a Bečvy, přičemž povodně se na těchto tocích vyskytují téměř každoročně. Velké škody napáchala povodeň zejména v letech 1997, 2006 a 2010. 

Digitální povodňový plán je zpracován v souladu s metodickým pokynem MŽP. Nespornou výhodou zpracování digitálního povodňového plánu a jeho zapojení do systému POVIS je aktuálnost a dostupnost dat pro dotčené účastníky, včetně členů povodňových komisí. Digitální zpracování plánu umožňuje oproti klasickému publikování mnohem větší míru provázanosti obsahu pomocí odkazů, jak mezi jednotlivými částmi textu, tak i na mapové pohledy. Odkaz na mapu může zobrazit požadovaný obsah, správný výsek mapy a vhodné měřítko.