Charakteristika zájmového území

Správní obvod ORP Vyškov spadá do okresu Vyškov v severovýchodní části Jihomoravského kraje a sousedí s územím Olomouckého a Zlínského kraje. Na jihu sousedí se správními obvody ORP Slavkov u Brna a Bučovice, na západě se správními obvody ORP Blansko a ORP Šlapanice. Na západě jsou sousedními SO ORP Prostějov a Kroměříž.

Vymezení katastrálního území SO ORP Vyškov

Území je tak ohraničeno Moravským krasem na západě, z jihozápadní strany slavkovským bojištěm a na severovýchodě přechází v úrodnou Hanáckou nížinu. Středem území se od jihozápadu k severovýchodu táhne pás plochého terénu Vyškovské brány. Nejvyšším bodem s nadmořskou výškou 600 m n. m. je vrch Kojál u obce Krásensko.

ORP Vyškov spravuje 42 obcí, jiechž přehled nabízí následující tabulka:

Obce SO ORP Vyškov
Bohdalice-Pavlovice Nové Sady
Březina Olšany
Dětkovice Orlovice
Drnovice Podbřežice
Drysice Podivice
Habrovany Podomí
Hlubočany Prusy-Boškůvky
Hoštice-Heroltice Pustiměř
Hvězdlice Račice-Pístovice
Ivanovice na Hané Radslavice
Ježkovice Rostěnice-Zvonovice
Komořany Rousínov
Kozlany Ruprechtov
Krásensko Rybníček
Křižanovice u Vyškova Studnice
Kučerov Švábenice
Luleč Topolany
Lysovice Tučapy
Medlovice Vážany
Moravské Málkovice Vyškov
Nemojany Zelená Hora

Celkový výměra území činí 54 721 ha, z čehož zemědělská půda zabírá 44,6 %, lesy 42,9 %, ostatní a zastavěná plocha 11,7 % a posledních 0,8 % připadá na vodní plochy. K 1. 1. 2015 žilo v SO ORP 51 804 obyvatel, což odpovídá hustotě 94,6 obyvatel/km2.

Základní údaje o obcích v SO ORP Vyškov (k 1. 1. 2016)

Území Počet obyvatel Celková výměra (ha) Zemědělská půda (ha) Trvalé travní porosty (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné a ostatní plochy (ha)
Bohdalice-Pavlovice 851 889,0 530,3 4,9 250,2 11,7 96,7
Březina 6 15816,2 103,6 99,1 13324,0 32,4 2356,2
Dětkovice 267 497,1 398,7 9,6 72,3 2,0 24,0
Drnovice 2375 1197,9 609,6 10,7 463,7 7,8 116,8
Drysice 566 788,9 688,3 15,3 20,1 2,4 78,1
Habrovany 837 549,6 463,4 11,9 35,9 3,9 46,5
Hlubočany 505 806,4 631,3 4,8 79,7 3,8 91,6
Hoštice-Heroltice 594 724,1 625,3 11,1 1,0 7,3 90,5
Hvězdlice 582 1139,6 710,7 16,6 345,1 11,1 72,7
Ivanovice na Hané 2896 2145,2 1834,5 7,5 8,3 41,5 260,9
Ježkovice 375 1169,5 286,5 34,6 827,6 12,5 42,9
Komořany 699 585,3 444,8 20,7 26,3 7,0 107,2
Kozlany 345 761,4 569,4 1,7 76,4 5,2 110,4
Krásensko 413 725,7 338,0 59,3 323,4 5,8 58,6
Křižanovice u Vyškova 141 247,3 227,9 1,8 0,7 0,6 18,1
Kučerov 490 869,6 757,7 3,7 35,9 3,2 72,9
Luleč 843 1088,6 513,2 12,4 433,3 4,2 137,9
Lysovice 283 529,9 445,9 9,9 24,1 11,9 48,0
Medlovice 312 360,5 296,6 0,5 5,1 12,1 46,7
Moravské Málkovice 581 363,2 324,1 6,6 0,8 6,5 31,8
Nemojany 682 601,2 336,6 11,9 203,3 7,4 53,9
Nové Sady 105 242,2 220,4 121,8 5,4 0,0 16,4
Olšany 575 1870,5 157,7 35,2 1653,8 0,8 58,2
Orlovice 323 1447,0 588,2 9,3 796,8 2,8 59,2
Podbřežice 245 353,6 323,2 5,5 0,8 2,3 27,4
Podivice 202 226,2 202,5 13,9 1,8 1,0 21,0
Podomí 418 545,6 132,4 15,1 389,5 2,2 21,5
Prusy-Boškůvky 636 772,7 663,3 3,1 7,4 21,5 80,4
Pustiměř 1745 1249,9 1031,3 18,2 35,1 7,0 176,5
Račice-Pístovice 1171 1886,3 496,4 119,8 1269,3 19,6 101,0
Radslavice 425 434,5 367,1 38,4 11,6 2,7 53,2
Rostěnice-Zvonovice 507 752,3 658,9 3,5 12,6 18,8 62,1
Rousínov 5620 2305,4 1846,5 21,7 111,5 19,6 327,8
Ruprechtov 594 1147,4 407,5 69,6 687,7 3,2 49,0
Rybníček 274 209,7 183,3 1,0 - 3,5 22,9
Studnice 467 635,8 492,8 146,0 85,4 2,4 55,2
Švábenice 1040 1930,0 1077,2 14,8 763,9 8,2 80,6
Topolany 331 443,7 377,3 1,9 1,3 9,8 55,2
Tučapy 549 528,6 467,3 9,5 - 2,3 59,0
Vážany 441 544,1 457,1 8,0 16,7 3,7 66,7
Vyškov 21312 5047,1 2828,0 256,2 1064,3 118,7 1036,1
Zelená Hora 268 296,0 258,2 22,6 0,3 0,9 36,6

Území zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek ČR, do Českého masivu i do Západních Karpat. Z geomorfologického hlediska zde nalezneme tři geomorfologické soustavy. Severní a zároveň největší část náleží do Česko-moravské soustavy (zde zastoupena celkem Drahanská vrchovina), z jihu a jihovýchodu sem zasahuje soustava Vnější Západní Karpaty (zde zastoupena celkem Litenčická pahorkatina) a středem území prochází soustava Vněkarpatských sníženin (zde zastoupena celkem Vyškovská brána). Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá území Vyškovské brány do teplé oblasti T2, další části do mírně teplé oblasti MT 9, MT10 a MT11, na severu území nalezneme i mírně teplou oblast MT4, nebo MT5.

Klimatické charakteristiky dle Quitta

Charakteristika

T2

MT4

MT5

MT9

MT10

MT11

Letní dny

50-60

20-30

30-40

40-50

40-50

40-50

Dny s T > 10°C

160-170

140-160

140-160

140-160

140-160

140-160

Mrazové dny

100-110

110-130

130-140

110-130

110-130

110-130

Ledové dny

30-40

40-50

40-50

30-40

30-40

30-40

Prům. T v lednu (°C)

-2 až -3

-2 až -3

-4 až -5

-3 až -4

-2 až -3

-2 až -3

Prům. T v červenci (°C)

18-19

16-17

16-17

17-18

17-18

17-18

Prům. T v dubnu (°C)

8-9

6-7

6-7

6-7

7-8

7-8

Prům. T v říjnu (°C)

7-9

6-7

6-7

7-8

7-8

7-8

Dny se srážkami > 1 mm

90-100

110-120

100-120

100-120

100-120

90-100

Srážky – vegetační období (mm)

350-400

350-450

350-450

400-450

400-450

350-400

Srážky – zimní období (mm)

200-300

250-300

250-300

250-300

200-250

200-250

Dny – sněhová pokrývka

40-50

60-80

60-100

60-80

50-60

50-60

Zamračené dny

120-140

150-160

120-150

120-150

120-150

120-150

Jasné dny

40-50

40-50

50-60

40-50

40-50

40-50

Zájmové území se nachází v povodí řeky Moravy. Hlavními vodními toky jsou Rakovec a Haná. Rakovec odvodňuje jihozápadní část tohoto území a je pravostranným přítokem Litavy (přítok Svratky). Haná vzniká soutokem Velké a Malé Hané a je pravostranným přítokem Moravy. Na území najdeme i řadu vodních ploch, z nichž nejvýznamnější je vodní nádrž Opatovice. Dále se jedná o menší vodní plochy jako například Pístovický rybník, Lysovický rybník, Pruský rybník a další. Na zájmovém území není vyhlášena žádná chráněná oblast přirozené akumulace vody.

Nejvýznamnějšími správci vodních toků na území jsou: Povodí Moravy, s.p., Lesy České republiky, s.p. a Ministerstvo obrany ČR.