Charakteristika zájmového území

Správní obvod ORP Vyškov spadá do okresu Vyškov v severovýchodní části Jihomoravského kraje a sousedí s územím Olomouckého a Zlínského kraje. Na jihu sousedí se správními obvody ORP Slavkov u Brna a Bučovice, na západě se správními obvody ORP Blansko a ORP Šlapanice. Na západě jsou sousedními SO ORP Prostějov a Kroměříž.

Vymezení katastrálního území SO ORP Vyškov

Území je tak ohraničeno Moravským krasem na západě, z jihozápadní strany slavkovským bojištěm a na severovýchodě přechází v úrodnou Hanáckou nížinu. Středem území se od jihozápadu k severovýchodu táhne pás plochého terénu Vyškovské brány. Nejvyšším bodem s nadmořskou výškou 600 m n. m. je vrch Kojál u obce Krásensko.

ORP Vyškov spravuje 42 obcí, jiechž přehled nabízí následující tabulka:

Obce SO ORP Vyškov
Bohdalice-Pavlovice Nové Sady
Březina Olšany
Dětkovice Orlovice
Drnovice Podbřežice
Drysice Podivice
Habrovany Podomí
Hlubočany Prusy-Boškůvky
Hoštice-Heroltice Pustiměř
Hvězdlice Račice-Pístovice
Ivanovice na Hané Radslavice
Ježkovice Rostěnice-Zvonovice
Komořany Rousínov
Kozlany Ruprechtov
Krásensko Rybníček
Křižanovice u Vyškova Studnice
Kučerov Švábenice
Luleč Topolany
Lysovice Tučapy
Medlovice Vážany
Moravské Málkovice Vyškov
Nemojany Zelená Hora

Celkový výměra území činí 54 721 ha, z čehož zemědělská půda zabírá 44,6 %, lesy 42,9 %, ostatní a zastavěná plocha 11,7 % a posledních 0,8 % připadá na vodní plochy. K 1. 1. 2017 žilo v SO ORP 52 011 obyvatel, což odpovídá hustotě 95 obyvatel/km2.

Základní údaje o obcích v SO ORP Vyškov (k 1. 1. 2016)

Území Počet obyvatel Celková výměra (ha) Zemědělská půda (ha) Trvalé travní porosty (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné a ostatní plochy (ha)
Bohdalice-Pavlovice 853 889,0 525,4 4,9 251,8 11,7 95,2
Březina 0 14962,1 4,1 81 12519,0 29,2 2328,8
Dětkovice 270 497,1 406,9 9,6 72,3 2,0 6,3
Drnovice 2377 1196,5 597,7 10,5 463,6 7,8 116,9
Drysice 570 788,9 673,0 15,3 20,1 2,4 78,1
Habrovany 826 551,0 452,5 11,9 35,9 3,9 46,8
Hlubočany 492 806,4 626,6 4,8 79,7 3,8 91,5
Hoštice-Heroltice 603 724,1 599,7 12,8 1,0 7,3 103,3
Hvězdlice 579 1139,6 694,0 16,6 345,1 11,0 72,9
Ivanovice na Hané 2943 2143,1 1788,6 8,6 8,7 44,6 292,6
Ježkovice 384 1169,5 251,9 34,6 827,6 12,5 42,9
Komořany 693 585,3 424,2 20,7 26,3 7,0 107,1
Kozlany 360 761,4 567,8 1,7 76,6 5,2 110,1
Krásensko 419 725,7 278,5 59,1 323,4 5,9 58,8
Křižanovice u Vyškova 134 247,3 226,2 1,8 0,7 0,6 18,0
Kučerov 495 869,6 753,9 3,7 35,9 3,2 72,9
Luleč 924 1088,6 500,8 12,3 433,3 4,2 138,0
Lysovice 280 529,9 435,9 9,9 24,1 11,9 48,1
Medlovice 302 360,5 295,9 0,5 5,1 12,1 46,9
Moravské Málkovice 573 365,0 319,3 6,7 0,8 6,8 31,4
Nemojany 690 600,7 324,5 11,7 203,1 7,6 53,8
Nové Sady 115 244,2 84,9 117,6 15,9 1,3 24,5
Olšany 579 1870,5 122,4 35,2 1653,8 0,8 58,3
Orlovice 315 1447,0 578,9 9,3 797 2,8 59,0
Podbřežice 247 353,6 317,7 5,5 0,8 2,3 27,3
Podivice 193 226,2 188,5 13,9 1,8 1,0 21,0
Podomí 420 545,6 117,3 15,1 389,5 2,2 21,5
Prusy-Boškůvky 647 772,7 660,1 3,1 7,4 21,5 80,6
Pustiměř 1777 1249,9 1012,7 18,1 35,1 7,0 177,0
Račice-Pístovice 1216 1887,9 376,9 120,0 1272,2 19,4 99,4
Radslavice 425 434,5 328,6 38,4 11,6 2,7 53,2
Rostěnice-Zvonovice 522 752,3 655,0 3,5 12,5 18,8 62,5
Rousínov 5663 2305,0 1797,8 31,1 117,9 19,7 338,5
Ruprechtov 611 1147,4 338,0 69,3 688,3 3,2 48,6
Rybníček 275 209,7 181,1 1,0 - 3,7 23,9
Studnice 481 635,8 346,6 146,0 85,4 2,4 55,4
Švábenice 1017 1930,8 1052,4 14,8 766,6 8,2 88,8
Topolany 332 443,7 375,4 1,9 1,3 9,9 55,2
Tučapy 560 528,6 456,7 9,5 - 2,3 60,1
Vážany 447 544,1 448,9 8,0 16,7 3,7 66,8
Vyškov 21120 5047,2 2568,2 256,5 1066,5 118,3 1037,7
Zelená Hora 282 296,0 235,7 22,6 0,3 0,9 36,5

Území zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek ČR, do Českého masivu i do Západních Karpat. Z geomorfologického hlediska zde nalezneme tři geomorfologické soustavy. Severní a zároveň největší část náleží do Česko-moravské soustavy (zde zastoupena celkem Drahanská vrchovina), z jihu a jihovýchodu sem zasahuje soustava Vnější Západní Karpaty (zde zastoupena celkem Litenčická pahorkatina) a středem území prochází soustava Vněkarpatských sníženin (zde zastoupena celkem Vyškovská brána). Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá území Vyškovské brány do teplé oblasti T2, další části do mírně teplé oblasti MT 9, MT10 a MT11, na severu území nalezneme i mírně teplou oblast MT4, nebo MT5.

Klimatické charakteristiky dle Quitta

Charakteristika

T2

MT4

MT5

MT9

MT10

MT11

Letní dny

50-60

20-30

30-40

40-50

40-50

40-50

Dny s T > 10°C

160-170

140-160

140-160

140-160

140-160

140-160

Mrazové dny

100-110

110-130

130-140

110-130

110-130

110-130

Ledové dny

30-40

40-50

40-50

30-40

30-40

30-40

Prům. T v lednu (°C)

-2 až -3

-2 až -3

-4 až -5

-3 až -4

-2 až -3

-2 až -3

Prům. T v červenci (°C)

18-19

16-17

16-17

17-18

17-18

17-18

Prům. T v dubnu (°C)

8-9

6-7

6-7

6-7

7-8

7-8

Prům. T v říjnu (°C)

7-9

6-7

6-7

7-8

7-8

7-8

Dny se srážkami > 1 mm

90-100

110-120

100-120

100-120

100-120

90-100

Srážky – vegetační období (mm)

350-400

350-450

350-450

400-450

400-450

350-400

Srážky – zimní období (mm)

200-300

250-300

250-300

250-300

200-250

200-250

Dny – sněhová pokrývka

40-50

60-80

60-100

60-80

50-60

50-60

Zamračené dny

120-140

150-160

120-150

120-150

120-150

120-150

Jasné dny

40-50

40-50

50-60

40-50

40-50

40-50

Zájmové území se nachází v povodí řeky Moravy. Hlavními vodními toky jsou Rakovec a Haná. Rakovec odvodňuje jihozápadní část tohoto území a je pravostranným přítokem Litavy (přítok Svratky). Haná vzniká soutokem Velké a Malé Hané a je pravostranným přítokem Moravy. Na území najdeme i řadu vodních ploch, z nichž nejvýznamnější je vodní nádrž Opatovice. Dále se jedná o menší vodní plochy jako například Pístovický rybník, Lysovický rybník, Pruský rybník a další. Na zájmovém území není vyhlášena žádná chráněná oblast přirozené akumulace vody.

Nejvýznamnějšími správci vodních toků na území jsou: Povodí Moravy, s.p., Lesy České republiky, s.p. a Ministerstvo obrany ČR.