Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Ostravice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, při kterých dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách. »
Při povodních jsou kritické všechny mosty a lávky přes koryta toků, u kterých může docházet k hromadění naneseného materiálu a vzdutí hladiny, protože snižují průtočný profil. Proto je nezbytně nutné věnovat veškerým příčným objektům na toku odpovídající pozornost.»
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Ostravice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Povodňová situace v červenci 1997 byla způsobena dvěma epizodami vydatných dlouhotrvajících srážek. Srážky na území ČR započaly 4. 7. 1997, kdy střední Evropa byla pod vlivem zvlněné studené fronty, která postupovala pozvolna od jihozápadu k severovýchodu. Její přechod byl provázen četnými bouřkami a lijáky. Vytvořila se prohlubující se tlaková níže, která postupovala 5.-6. 7. směrem k severovýchodu na západní Ukrajinu. Zpravidla tlaková níže nad Ukrajinou postupuje dál k severovýchodu, postupně se vyplňuje a slábne anebo se začíná vracet směrem na západ až severozápad (tzv. retrográdní postup níže) a rovněž zaniká. Tentokrát srážky ale pokračovaly ještě o dva dny déle, protože Azorská výše se přesunula k jižní Skandinávii, čímž došlo k zablokování retrográdního postupu tlakové níže, která se tak zastavila nad územím jižního Polska. Mezi tlakovou výší a tlakovou níží výrazně zesílil tlakový gradient s následným zvýšením rychlosti větru ze severních směrů. V důsledku toho došlo k zesilování úhrnů spadlých srážek na návětrné straně hor - severní a severovýchodní svahy Krkonoš, Orlických hor, Jeseníků a Beskyd. 9. 7. tlakový gradient začal slábnout a srážky na celém území ČR ustaly. Druhé srážkové období započalo 17. 7., kdy došlo k přibližování a nakonec ke splynutí dvou frontálních systémů.
Rozložení pětidenních úhrnů srážek v období od 4-8. 7 1997 [mm] - 1. vlna
Koryto Ostravice při povodni v r. 1997 pojalo přibližně množství 320 m3s-1 po dobu 3 až 4 hodin. Docházelo pouze k lokálnímu vylévání vody z koryta a vzniku rozsáhlých břehových nátrží. Je pravděpodobné, že při průtoku nad 350 m3s-1 by již došlo k významným škodám.