Charakteristika zájmového území
Obec Prostřední Bečva se nachází ve Zlínském kraji ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Rožnov pod Radhoštěm. Obec je rozdělena na sídelní jednotky: Adámky, Bacov, Kněhyně, Na Skále, Prostřední Bečva a V Huti. K 1. 1. 2026 je v obci evidováno 1 725 obyvatel a výměra katastrálního území obce činí 2 347,6 ha.
V současnosti je Prostřední Bečva jedním z nejvýznamnějších rekreačních středisek v oblasti Beskyd. Areál Pusteven, který je součástí katastru obce, tvoří soubor dřevěných horských staveb z let 1891 - 1900 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Je to především Maměnka a Libušín. Nejstarším objektem je Šumná, do areálu patří i hotel Tanečnica. Na území obce je přírodní rezervace Pod Juračkou, v prostoru Čertových mlýnů a Kněhyně. V zimním období je možnost využít několik lyžařských vleků v areálu Pusteven. Po celou zimu jsou udržovány stopy pro běžkaře, které se táhnou nejen po svazích Pusteven, ale do širšího okolí například na Soláň, Třeštík a do Rožnova pod Radhoštěm. K ubytování slouží nejen několik středisek, ale i soukromé priváty. V teplém letním počasí nabízí okolní kopce krásné turistické procházky a vyjížďky na horských kolech po cyklostezce údolím Rožnovské Bečvy. Přímo v centru obce je možnost sportovního vyžití. V roce 1995 byl dokončen Sportovně rekreační areál - U Zavadilky. V této lokalitě jsou známé restaurace Zavadilka a Valašský šenk Zavadilka. Mezi těmito restauracemi se nachází areál, kde se v letním období konají různé kulturní akce. Ve středu obce je hřiště TJ Sokol Prostřední Bečva.
Vzdělávání mládeže zajišťuje základní škola od 1. do 5. ročníku a dvě mateřské školy. V domě služeb se nachází zdravotní středisko, pošta, výdejna léčiv a obchod s textilem. V celé obci je několik prodejen potravin, několik restauračních zařízení a pro turisty je zde také řada možností ubytování. V obci byla v letech 2002 - 2004 vybudována plynofikace. V Domě služeb, který byl v roce 1994 zrekonstruován a rozšířen, mají ordinace lékaři, je zde umístěna pošta, holič a prodejna s textilem. V budově je také umístěna výdejna léčiv. Vedle Domu služeb je v prodejně Jednota možnost nákupu základních potravin i drogerie. Také v ostatních částech obce Bacov a Kněhyně jsou prodejny se smíšeným zbožím.
Nejvyšším bodem katastru je Čertův mlýn s 1 206 m n. m., který tvoří severní hranici katastru společně s Pustevnami. Jižní hranicí je úpatí solánecké Kyvňačky a hutiské Poskly.
Správní území obce náleží do CHKO Beskydy. Na severu území se nachází také Evropsky významná lokalita a ptačí oblast.

Území obce Prostřední Bečva
Geologické a geomorfologické charakteristiky
Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, oblasti Západní Beskydy, celků Rožnovská brázda, Hostýnsko-vsetínská hornatina, Moravskoslezské Beskydy, podcelků Radhošťská hornatina, Rožnovská Brázda a okrsků Vigantická pahorkatina, Mezivodská vrchovina a Radhošťský hřbet.
Hostýnsko-vsetínská hornatina je po svých okrajích lemována většími obcemi: od jihu Zlínem a Vizovicemi, ze severu Valašským Meziříčím, od východu Vsetínem a od západu potom Bystřicí pod Hostýnem a Holešovem. Na východě se dostává až k hranici se Slovenskem, kde se „vkliňuje“ mezi Moravskoslezské Beskydy a Javorníky. Celá délka pohoří je přes 55 km, západní část tvoří Hostýnské vrchy, východní část je vyšší a nazývá se Vsetínské vrchy, které do SO ORP Rožnov zasahují. Hornatina je tvořená paleogénními flyšovými souvrstvími, pískovci a jílovci. Vlnící se pohoří skrývá řadu původních a zachovalých přírodních zajímavostí.
Na jihu Radhošťská hornatina klesá pozvolna ve vrchovinu nad Rožnovskou brázdou.
Nejvyšším místem správního obvodu ORP je Čertův mlýn (1206 m n. m.). Radhošťská hornatina se skládá ve sledovaném území z Hodslavického Javorníku, Radhošťského hřbetu a Mezivodské vrchoviny. Ve střední části území se nachází Rožnovská brázda. Ta představuje rozsáhlou sníženinu na severovýchodě Moravy mezi Moravskoslezskými Beskydami a Vsetínskými vrchy. Protéká jí řeka Rožnovská Bečva, která pramení na svazích Vysoké (1024 m n. m.) a po 38 km se za Valašským Meziříčím spojuje s Vsetínskou Bečvou. Rožnovská brázda má mírně zvlněný reliéf s celkovou plochou 109 km2. Její šířka kolísá od stovek metrů (na Horní Bečvě) do 7 km (západně od Rožnova). Nejvyšším bodem je Poskla, 576 m n. m. Jedná se o pahorkatinu až plošnou vrchovinu z vrstev paleogenního a křídového flyše.
Z geologického hlediska tvoří zájmové území terciérní horniny alpinsky zvrásněné (pískovce, břidlice) západních Karpat na jihu obce, zatímco sever je tvořen staršími mezozoickými alpinský zvrásněnými horninami (pískovce, břidlice). Středem správního území obce prochází zlom.
Svahové poměry
Jelikož území obce leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území obce, a to zejména v okolí svahů nad obytnými budovami, prostranství okolo nich a podél vodních toků. Na správním území obce se nachází více než deset sesuvných území zabírající dohromady cca 290 ha. Většina sesuvných území je lokalizovaná na severu katastru obce. Česká geologická služba zmapovala na území obce několik aktivních, uklidněných i dočasně uklidněných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce. »
Struktura půdního fondu
Typy půd odpovídají současnému využívání a reliéfu území. V okolí vodního toku převládají fluvizemě arenické, půdní typ obvyklý jednoduchou stratigrafií a častým zaplavováním. Převážnou část území tvoří kambizemě typické pro neúrodné, často zalesněné oblasti. Vrcholová oblast okolí Pusteven je tvořena podzoly.
Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.
Celková rozloha řešeného území činí 2 347,6 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (64,3 %).
Využití pozemků v obci Prostřední Bečva (dle ČSÚ k 1. 1. 2026)
| Druh pozemku | Plocha | Zastoupení |
| Orná půda | 111,2 ha | 4,7 % |
| Zahrady | 41,0 ha | 1,7 % |
| Sady | 4,5 ha | 0,2 % |
| Trvalé travní porosty | 468,3 ha | 19,9 % |
| Lesní půda | 1 509,7 ha | 64,3 % |
| Vodní plochy | 26,9 ha | 1,1 % |
| Zastavěné plochy | 20,9 ha | 0,9 % |
| Ostatní plochy | 165,1 ha | 7,2 % |
| Celková výměra k. ú. | 2 347,6 ha | 100,0 % |
Klimatické charakteristiky
Na území obce Prostřední Bečva se podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) pohybuje v intervalu 7 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 1000 - 1200 mm a více.
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá severní část území obce do chladné podoblasti CH6, jižní část obce pak do chladné podoblasti CH7. Jihozápadní okraj obce spadá do mírně teplé podoblasti MT2.
Oblast MT2 se vyznačuje létem krátkým, mírným až mírně chladným a mírně vlhkým. Přechodné období je krátké s mírně chladným jarem a mírným podzimem. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.
Oblast CH6 se vyznačuje létem velmi krátkým až krátkým, mírně chladným, vlhkým až mírně vlhkým. Přechodné období je dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem. Zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.
Oblast CH7 se vyznačuje létem velmi krátkým až krátkým, mírně chladným a vlhkým. Přechodné období je dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.
Charakteristika vybraných klimatických oblastí
| Charakteristika | MT2 | CH6 | CH7 |
| Počet letních dnů | 20 - 30 | 10 - 30 | 10 - 30 |
| Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 140 - 160 | 120 - 140 | 120 - 140 |
| Počet mrazových dnů | 110 - 130 | 140 - 160 | 140 - 160 |
| Počet ledových dnů | 40 - 50 | 60 - 70 | 50 - 60 |
| Průměrná teplota v lednu [°C] | -3 - (-4) | -4 - (-5) | -3 - (-4) |
| Průměrná teplota v červenci [°C] | 16 - 17 | 14 - 15 | 15 - 16 |
| Průměrná teplota v dubnu [°C] | 6 - 7 | 2 - 4 | 4 - 6 |
| Průměrná teplota v říjnu [°C] | 6 - 7 | 5 - 6 | 6 - 7 |
| Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 120 - 130 | 140 - 160 | 120 - 130 |
| Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 450 - 500 | 600 - 700 | 500 - 600 |
| Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 250 - 300 | 400 - 500 | 350 - 400 |
| Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 80 - 100 | 120 - 140 | 100 - 120 |
| Počet zamračených dnů | 150 - 160 | 150 - 160 | 150 - 160 |
| Počet jasných dnů | 40 - 50 | 40 - 50 | 40 - 50 |

Vymezení klimatických oblastí na území obce Prostřední Bečva (dle Quitta, za období let 1961 - 2000)