Vejprnice

Charakteristika zájmového území

Obec Vejprnice se nachází v Plzeňském kraji, na území bývalého okresu Plzeň-sever a v současné době spadá pod správní obvod obce s rozšířenou působností Nýřany. Obec má velmi bohatou historii, která se datuje až do druhé poloviny 10. století. Původní název obce byl Ojprnice, ale během staletí se název obce měnil a současný název Vejprnice obec získala v 16. století. Dominantou obce je barokní kostel sv. Vojtěcha. Z původní zástavby se dochovalo pouze několik zemědělských usedlostí, vesměs pozdně klasicistních, důvodem může být rozvoj obce v 19. a 20. století, kdy byla obec výrazně ovlivněna blízkostí průmyslových center v Plzni a Nýřanech.

V obci se nachází široká paleta objektů občanské vybavenosti a kulturních zařízení. Vejprnice jsou velice dobře dopravně dostupné, neboť leží v blízkosti Plzně. Přímo obcí prochází silnice č. II/203, spojující Plzeň a Nýřany. Jižně od obce probíhá silnice č. I/23, se kterou je obec spojená díky silnici č. III/2032. Jihozápadně od obce probíhá dálnice D5, na kterou se napojuje silnice č. I/26. V obci se nachází také železniční zastávka na trati č. 180, která spojuje Plzeň a Domažlice.

V obci bylo k 31. 12. 2022 (dle dat ČSÚ) evidováno celkem 4 489 obyvatel.

Vymezení katastrálního území

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologické členění:
Systém: Hercynský
Provincie: Česká vysočina
Soustava: Poberounská soustava
Podsoustava: Plzeňská pahorkatina
Celek: Plaská pahorkatina
Podcelek: Plzeňská kotlina
Okrsek: Touškovská kotlina, Nýřanská kotlina

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká vysočina, do Poberounské soustavy a do podsoustavy Plzeňská pahorkatina. Území obce Vejprnice pak řadíme do celku Plaská pahorkatina, podcelku Plzeňská kotlina a do dvou okrsků. Většina území spadá do Touškovské kotliny (severozápadní, severní, východní a jihovýchodní část) a asi čtvrtina území spadá do Nýřanské kotliny (jihozápadní část).

Okrsek Touškovská kotlina leží v severní části Plzeňské kotliny a představuje nejníže položenou část Plzeňské kotliny. Jedná se o strukturně denudační sníženinu s rozlohou 89,04 km², která je tvořená převážně karbonskými prachovci, jílovci, pískovci, arkózami a slepenci. Méně se zde vyskytují proterozoické břidlice, droby, metabazalty a v blízkosti říční sítě a jezer se nacházejí miocenní písky a jíly. Nejvyšším bodem jsou Vlčí jámy (404,8 m n. m.), významným bodem je Velká Homolka (371 m n. m.). Okrsek se nachází ve 3. vegetačním stupni, je nepatrně zalesněn. Ojedinělé smrkové, borové a dubové porosty jsou rozptýleny mezi rozlehlými bloky orné půdy. Obec Vejprnice se nachází v jihozápadní části této kotliny.

Nýřanská kotlina se nachází ve střední a západní části Plzeňské kotliny. Strukturně denudační sníženina, která leží na sever od údolí dolní Radbuzy má rozlohu 145,12 km². V geologickém podloží se nacházejí karbonské prachovce, jílovce, pískovce, arkózy, slepence a denudační zbytky miocenních štěrků, písků a jílů. Pahorkatinný povrch je skloněn od západu k východu s mírně ukloněnými svahy a relikty plošinných zarovnaných povrchů. Dále se v oblasti vyskytují široká údolí s říčními terasami a četné montánní antropogenní tvary (haldy, odvaly zaniklých uhelných dolů). Nejvyšším bodem je Výběžek (406,1 m n. m.). Kotlina se nachází ve 3. vegetačním stupni a je nepatrně zalesněna ve východní a západní části. Převážně borové monokultury a méně často smrkové monokultury s ojedinělou příměsí dubu a břízy jsou rozptýleny do několika malých komplexů. Převládá zde orná půda. Obec Vejprnice se nachází v severovýchodní části Nýřanské kotliny.

Z hlediska ochrany přírody je celé území obce zařazeno v rámci Geoparků UNESCO a národních geoparků od roku 2020 do největšího geoparku u nás - Národního geoparku Barrandien. Více o geoparcích viz: https://www.mzp.cz/cz/geoparky.

Struktura půdního fondu

V zájmové oblasti je velmi rozmanité zastoupení půdních druhů. Nachází se zde nejvíce zastoupené kambizemě (modální, luvická, oglejená, dystrická arenická podzolová) a hnědozemě (modální, oglejená, luvická oglejená), dále se na území vyskytují pseudogleje modální, podzoly (arenický a oglejený), kolem vodních toků se vyskytují gleje a fluvizemě.

Kambizemě jsou půdy, které se vážou na výrazně členitý reliéf magmatických, metamorfických a zpevněných hornin. Mají velkou rozmanitost z hlediska trofismu, zrnitosti a skeletovitosti. Hnědozemě se nacházejí v rovinatém území a vznikají na sprašových sedimentech, a mají uniformní hnědě zbarvený půdní profil bez výrazné stratigrafie.

Pseudogleje jsou půdy, které vznikají v terénních depresích a zaplavovaných územích kolem vodních toků a je pro ně typické periodicky se opakující zamokřování (zejména na jaře) a vysušování půdního profilu. Podzoly jsou neúrodné půdy, kde vlivem nadměrných srážek dochází k vyplavování minerálních látek a humusu do nižších vrstev půdy a tím k ochuzování vrchních vrstev. Nacházejí se ve výše položených oblastech (800 m n. m.) nebo v místech, která jsou okyselena prostředím opadanky (smrkové kultury).

Gleje jsou půdy, které mají stále zamokřený celý půdní profil spodní vodou. Vlivem nadbytku vody může docházet k hromadění nadložního humusu a vzniku až rašelin. Nacházejí se nejčastěji v mělkých terénních depresích a plochých úžlabinách nebo na rovinách v blízkosti rybníků a vodních toků. Fluvizemě jsou půdy, které vznikají vrstevním naplavovaného materiálu v záplavových území vodních toků a jsou tvořeny mnoha vrstvami povodňových sedimentů.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha území obce je 1028,1 ha. Pro srovnání je uveden podíl jednotlivých ploch v rámci obce se zastoupením ploch v rámci ČR. Ze srovnání vyplývá, že orná půda (41,1 %) se na území obce Vejprnice vyskytuje nejvíce.

Využití pozemků v obci Vejprnice (dle ČSÚ k 31. 12. 2022)

Klimatické charakteristiky

Na území obce Vejprnice je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 8,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 501 - 550 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá celé katastrální území obce Vejprnice do mírně teplé klimatické oblasti MT11, která se vyznačuje prostředím teplým a mírně suchým. Léto je dlouhé, teplé a suché, přechodná období krátká, mírně teplá, zima krátká, teplá a suchá. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 500 – 550 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 7- 8 °C. Počet dní se srážkami nad 1 mm je 90 - 100, počet jasných dnů je 40 - 50, počet zamračených dnů je 120 - 150 a počet dnů se sněhovou pokrývkou je 50 - 60.

Charakteristika mírně teplé klimatické oblasti MT11