Charakteristika zájmového území

Obec Velká nad Veličkou se nachází v jihovýchodním cípu Jihomoravského kraje, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Veselí nad Moravou. K 1. 1. 2019 bylo v obci evidováno 2 891 obyvatel. První písemná zmínka o obci Velká nad Veličkou pochází z roku 1228. Rozloha území obce Velká nad Veličkou činí 2 590,9 ha.

Střední nadmořská výška zájmové oblasti se pohybuje v rozmezí 300-400 m n. m. Nejvyšším bodem obce Velká nad Veličkou je vrch Háj o výšce 573 m n. m.

Řešené území obce je složeno z jednoho katastrálního území Velká nad Veličkou. Obec Velká nad Veličkou se dále skládá z jedné části obce, která nese stejné pojmenování jako katastrální území. V obci se nachází jedna základní sídelní jednotka (ZSJ) a to Velká nad Veličkou. 

Zastavěné území obce se nachází v údolí vytvořeném vodním tokem Velička. Zástavba má převážně charakter rodinných domů se zahradami s vyšším počtem průmyslových komplexů. Na severní část intravilánu obce navazují dva velké průmyslové komplexy, solární elektrárna a čistírna odpadních vod Velká nad Veličkou. V jižní části zájmového území se nachází solární elektrárna a průmyslový komplex. Na hranici s katastrálním územím Javorník u Veličky se nachází další průmyslový komplex. V jihozápadní části zájmového území se nachází lom, kde se dříve těžil bauxit. Intravilánem obce prochází silnice I. třídy I/71, která spojuje město Uherský Ostroh s obcí Velká nad Veličkou a státní hranicí se Slovenskem. Na silnici I. třídy I/71 se ve středu obce napojuje silnice III. třídy III/49912, která spojuje obec Velká nad Veličkou s obcí Hrubá Vrbka. V jižní části zájmového území se napojuje na silnici I. třídy I/71 silnice III. třídy 49914, která spojuje obec Velká nad Veličkou s obcí Javorník a dále pokračuje západním směrem. Územím obce Velká nad Veličkou prochází železniční trať Veselí nad Moravou - Myjava (Slovensko). V území obce Velká nad Veličkou se nachází několik významných historických památek: kostel sv. Máří Magdalény, socha sv. Jana Nepomuckého a Židovský hřbitov.

obec_velka_nad_velickou

Obec Velká nad Veličkou

 vyskove_pomery_velka_nad_velickou

Výškové poměry na území obce Velká nad Veličkou

 

sklonove_pomery_velka_nad_velickou

Sklonové poměry na území obce Velká nad Veličkou

 

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží území obce Velká nad Veličkou do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty a oblasti Moravsko-Slovenské KarpatyÚzemí obce Velká nad Veličkou dále náleží do dvou geomorfologických celků, a to Vizovické vrchoviny Bílých Karpat. Geomorfologické podcelky zasahují do zájmového území tři: Hlucká Pahorkatina, Javořinská hornatina a Žalostinská vrchovina. Obec Velká nad Veličkou je složena z pěti geomorfologických okrsků: Boršické pahorkatiny, Suchovské vrchoviny, Kuželovské kotliny, Radějovské vrchovinyVrbovecké brázdy.

Boršická pahorkatina je velmi výškově členitá. Povrch je erozně denudační tvořený širokými krátkými hřbety a vyvýšeninami s velkými zbytky třetihorního zarovnaného povrchu, jež jsou odděleny krátkými průlomovými údolími nebo obklopeny sníženinami. Boršická pahorkatina má rozlohu 62,88 km² a zasahuje do severozápadní části zájmového území. Pahorkatina je budována flyšovými jílovci, jíly a pískovci bělokarpatské a Račanské jednotky Magurského příkrovu.

Povrch Suchovské vrchoviny je erozně denudační s výraznými izolovanými vyvýšeninami na odolných pískovcích. Na rozvodích jsou zachovány zbytky zarovnaných povrchů, údolní síť má pravoúhlé rysy s četnými údolími, které jsou sklonově asymetrické. Suchovská pahorkatina má rozlohu 87,21 km² a zasahuje do severní, východní a jihovýchodní části území obce. V Suchovské vrchovině jsou velmi hojné sesuvy.

Kuželovská kotlina je strukturně litologicky podmíněná sníženina s plochým dnem ukloněným k severozápadu. Při severozápadním okraji je prořezána vodními toky a širokými údolními nivami. Kuželovská kotlina má rozlohu 8,72 km² a zasahuje do západní části zájmového území. Kotlina je tvořena flyšovými vrstvami s převahou vápnitých jílovců kuželovského souvrství hluckého vývoje bělokarpatské jednotky magurského příkrovu. 

Radějovská vrchovina je velmi členitá, její georeliéf je erozně denudační se hřbety a údolími s roštovým uspořádáním. V nejvýchodnějších částech se vyskytují strukturní hřbety se zbytky zarovnaných povrchů. Rozloha Radějovské vrchoviny činí 53,94 km². Vrchovina je tvořena především flyšem bělokarpatské jednotky s četným střídáním synklinálních a antiklinálních pásem. Nejvyšší bod Radějovské vrchoviny je vrchol Kobyla s výškou 583,7 m n. m.

Pouze velmi malou částí zasahuje Vrbovecká brázda do jižní části území obce Velká nad Veličkou. Vrbovecká Brázda je tvořena paleogenními flyšovými jílovci a pískovci bělokarpatské jednotky. Brázda je tektonicky a strukturně predisponovaná úzká sníženina s plochým dnem. Dno brázdy je vyplněno fluviálními a svahovými sedimenty. Výměra Vrbovecké brázdy činí 7,64 km².

 

Struktura půdního fondu

V území obce Velká nad Veličkou dominuje půdní typ černozem, který se vyskytuje převážně v severní, západní a jižní části zájmového území. Ve východní a jihovýchodní části převažuje půdní typ kambizem. Ve vrcholových partiích jihovýchodní části se ostrůvkovitě vyskytuje půdní typ luvizem a pararendzina. V terénních depresích, v místech výskytu černozemí, se místy nalézá půdní typ černice. Podél vodního toku Velička se vytvořil půdní typ fluvizem. Do jižní části území obce Velká nad Veličkou zasahuje půdní typ hnědozem.

Celková rozloha řešeného území činí 2 590,9 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako zemědělská půda (1 855,2 ha). Orná půda zaujímá 1 274,9 ha zemědělské půdy. Zemědělská půda je dále tvořena zahradami, ovocnými sady a vinicemi (141,3 ha) a trvalými travními porosty (439,0 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména lesní pozemky (477,8 ha), ostatní plochy (170,9 ha) a zastavěné plochy (55,1 ha). Vodní plochy se rozkládají pouze na 32,0 ha.

Využití pozemků v obci Velká nad Veličkou (dle ČSÚ k 31. 12. 2018)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Orná půda 1274.6 ha 49.2 %
Chmelnice 0 ha 0 %
Vinice 10.7 ha 0.4 %
Zahrady 66.1 ha 2.6 %
Sady 64.5 ha 2.5 %
Trvalé travní porosty 439 ha 16.9 %
Lesní půda 474.8 ha 18.3 %
Vodní plochy 31.9 ha 1.2 %
Zastavěné plochy 53.8 ha 2.1 %
Ostatní plochy 175.5 ha 6.8 %
Celková výměra k.ú. 2590.9 ha 100 %

 

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá jižní část území obce do mírně teplé klimatické oblasti MT10, severní část obce pak do teplé klimatické oblasti T2. Jihovýchodní cíp katastrálního území Velká nad Veličkou zasahuje do mírně teplé oblasti MT9.

Zájmové území se vyznačuje dlouhým a teplým létem a krátkou, mírně teplou zimou. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 500 – 600 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 8 – 9 °C.

Charakteristika mírně teplých klimatických oblastí MT10 a MT9 a teplé klimatické oblasti T2

Charakteristika T2 MT9 MT10
Počet letních dnů 50 - 60 40 - 50 40 - 50
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 160 - 170 140 - 160 140 - 160
Počet mrazových dnů 100 - 110 110 - 130 110 - 130
Počet ledových dnů 30 - 40 30 - 40 30 - 40
Průměrná teplota v lednu [°C] -2 - (-3) -3 - (-4) -2 - (-3)
Průměrná teplota v červenci [°C] 18 - 19 17 - 18 17 - 18
Průměrná teplota v dubnu [°C] 8 - 9 6 - 7 7 - 8
Průměrná teplota v říjnu [°C] 7 - 9 7 - 8 7 - 8
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 - 100 100 - 120 100 - 120
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 350 - 400 400 - 450 400 - 450
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 200 - 300 250 - 300 200 - 250
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 - 50 60 - 80 50 - 60
Počet zamračených dnů 120 - 140 120 - 150 120 - 150
Počet jasných dnů 40 - 50 40 - 50 40 - 50

 

Dle Corine Land Cover 2012 převažuje v území obce Velká nad Veličkou orná půda, především v severní a západní části zájmového území. Ve východní, jihovýchodní a jihozápadní část katastrálního území Velká nad Veličkou převažují listnaté a smíšené lesy, které jsou vázány na členitý terén. V severní a jižní části se ostrůvkovitě vyskytují louky a také se zde nachází jedna ploška stálých kultur (vinice). Do východní části katastrálního území Velká nad Veličkou proniká evropsky významná lokalita (EVL) Bílé Karpaty. V jižní části zájmového území se vyskytují další dvě EVL, a to: Velický hliník a Nad Vápenkou. Celá východní část zájmového území náleží do velkoplošného zvláště chráněného území (VZCHÚ) Bílé Karpaty. V zájmovém území se nachází čtyři maloplošné zvláště chráněné území (MZCHÚ), a to: PR HložíNPR Zahrady pod HájemPP Velický hliník a PP Nad Vápenkou. 

V zájmovém území se nachází větší počet svahových nestabilit.

Svahové nestability nacházející se v severní části zájmového území, na levém břehu vodního toku Velička

  • Svahová nestabilita s identifikačním číslem 3085. Jedná se o potencionální bodový sesuv, který dosud nebyl sanován. Příčinou sesuvu může být boční eroze vodního toku Velička. Na svahu jsou patrny stopy po malých plošných sesuvech, které nemají vyvinutou odlučnou ani akumulační oblast.
  • Svahová nestabilita s identifikačním číslem 6606. Jedná se o aktivní bodový sesuv, který byl ošetřen zemními úpravami svahu.
  • Svahová nestabilita s identifikačním číslem 3086. Jedná se o aktivní plošný sesuv, který byl sanován odvodněním. Příčinou sesuvu byla boční eroze vodního toku Velička. Na svahu se vytvořila sesuvná oblast s plošnými sesuvy, z nichž některé mají dobře vyvinuté odlučné oblasti. Akumulační oblasti jsou zcela nezřetelné.
  • Svahová nestabilita s identifikačním číslem 8616. Jedná se o stabilizovaný bodový sesuv, který byl sanován odvodněním.

Svahové nestability nacházející se ve východním cípu zájmového území, na pravém břehu vodního toku Velička

  • Svahová nestabilita s identifikačním číslem 3. Jedná se o dočasně uklidněný velkoplošný sesuv, předpokládá mocnost sesuvu je 20 m.
  • Svahová nestabilita s identifikačním číslem 3081. Jedná se o potencionální plošný sesuv, který nebyl sanován. Na svahu se vytvořila sesuvná oblast s poměrně dobře vyvinutými odlučnými a akumulačními oblastmi. Příčinou sesuvu může být boční eroze vodního toku Velička nebo vydatné srážky, které způsobí rozbřednutí zemin.
  • Svahová nestabilita s identifikačním číslem 2. Jedná se o dočasně uklidněný plošný sesuv. Na povrchu tohoto sesuvu se nachází tři dílčí aktivní sesuvy s označením 2a, 2b a 2c.