Charakteristika zájmového území

Obec Záryby se nachází ve Středočeském kraji, na území bývalého okresu Praha-východ. Obec spadá pod správní obvod obce s rozšířenou působností Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Obec Záryby se skládá ze dvou částí a to Záryby a Martinov, dříve samostatné obce byly sloučeny v roce 1960. V obci bylo k 1. 1. 2017 evidováno celkem 918 obyvatel, z toho 462 mužů a 456 žen.  Celková rozloha činí 815 ha. V obci Záryby se nachází hřiště, tělocvična, knihovna a ordinace praktického lékaře pro dospělé. V obci je evidováno celkem 237 podnikatelských subjektů, z nichž výrazně převažují živnostníci.

Využití pozemků v obci Záryby

Druh pozemku zastoupení
Zemědělská půda ZP celkem 85,6 %
Orná půda 79,1 %
Zahrady a ovocné sady 3,1 %
Trvalé travní porosty 3,4 %
Lesní půda 3,4 %
Zastavěné plochy 2,0 %
Vodní plochy 2,5 %
Ostatní plochy 6,5 %
Celková výměra k. ú. 815 ha

Lokalizace obce Záryby

Dopravní dostupnost zajišťuje silnice II/101, která spojuje Kostelec nad Labem a Brandýs nad Labem – Starou Boleslav, a která vede asi 1 km jižně od Záryb. V obci až do roku 1960 fungoval přívoz přes řeku Labe. Záryby s obcí Křenek, ležící na protějším břehu Labe, měl spojovat most, který však nebyl nikdy dostavěn.

Území obce Záryby se rozkládá v Polabské nížině, v nadmořské výšce 165 až 198 m n. m. Dle Quittova členění se jedná o teplou oblast T2, kdy průměrná roční teplota se pohybuje mezi 9 – 10 °C, průměrná lednová teplota pak mezi -2 a -3 °C a průměrná teplota v červenci se pohybuje v rozmezí 18 – 19 °C. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 500 až 600 mm, přičemž ve vegetačním období v průměru spadne 350 – 400 mm srážek.

Charakteristika chladné podoblasti T2

Charakteristika
T2
Počet letních dnů 50 - 60
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 160 - 170
Počet mrazových dnů 100 - 110
Počet ledových dnů 30 - 40
Průměrná teplota v lednu [°C] -2 - (-3)
Průměrná teplota v červenci [°C] 18 - 19
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 - 100
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 - 50

Z geologického hlediska náleží území do mezozoika České křídové pánve. Podél řeky Labe převládají nivní holocenní sedimenty, na které na svazích navazují kvartérní deluviální uloženiny a pleistocenní štěrky a písky (zejména würmského a risského stáří). Tyto vrstvy spočívají na vrstvách křemitých pískovců křídového stáří, přičemž v jižní části z podloží vystupují také starší horniny a to proterozoické droby s vložkami odolných silicitů, které tvoří nejvyšší polohy (Černá skála 198 m n. m.) Geomorfologicky území náleží do provincie Česká vysočina, subprovincie Česká tabule, oblasti Středočeská tabule a celku Středolabská tabule. Severní část pak náleží do podcelku Mělnická kotlina, jižní část do podcelku Českobrodská tabule. Pro Středolabskou tabuli je charakteristický fluviální akumulační reliéf polabských kotlin a převládající erozně denudační reliéf nízkých tabulí kvartérního stáří. Suky a strukturní hřbítky z proterozoických buližníků představují významné archeologické a paleontologické lokality.  Půdní pokryv zájmového území odpovídá charakteru podloží, kdy na fluviálních sedimentech jsou vyvinuty zejména modální fluvizemě a na písčitých sedimentech české křídové tabule pak arenické kambizemě a černozemě.

Část povodí středního Labe (od soutoku s Jizerou po soutok s Vltavou)

Nejvýznamnějším vodním tokem protékajícím územím obce Záryby je řeka Labe. V zájmovém území řeka nepřibírá žádné významnější přítoky.

V širším okolí zájmového území se při soutoku s pravostrannou Jizerou poblíž Staré Boleslavi prostírají rozsáhlé lesy, v nichž leží i jeden ze zdrojů pitné vody pro hlavní město Prahu, vodárenský komplex Káraný, v provozu od roku 1911. Dále po proudu se v okolí Mělníka, kromě soutoku Labe s Vltavou, vlévají též dva pravostranné přítoky regionálního, především turistického a vodárenského významu: říčky Pšovka (protéká Kokořínským dolem a tvoří osu Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko) a Liběchovka. Obě říčky tvoří výrazná hluboká údolí s rozsáhlými luhy.