Charakteristika zájmového území

Město Bystřice nad Pernštejnem se rozkládá na středním toku řeky Bystřice 24 km východně od okresního města Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Město je současně i obcí s rozšířenou působností (ORP). Bystřice má 11+1 městských částí - Bystřice nad Pernštejnem, Bratrušín, Divišov, Domanín, Domanínek, Dvořiště, Karasín, Kozlov, Lesoňovice, Pivonice, Rovné a Vítochov. K 1. 1. 2020 ve městě žilo 7 993 obyvatel. Katastrální výměra města činí 53,07 km2.

Katastrální území města Bystřice nad Pernštejnem na základní mapě

Části města

Bratrušín – leží 1,5 km jihovýchod od Bystřice nad Pernštejnem. Má 38 adres a žije zde trvale 90 obyvatel. Rozloha KÚ městské části je 2 km2.

Divišov – leží 7,5 km na západ od Bystřice nad Pernštejnem a prochází jí komunikace I/19. Má 35 adres a žije zde trvale 72 obyvatel. Rozloha KÚ městské části je 2,47 km2.

Domanín – leží 3 km na severozápad od Bystřice nad Pernštejnem. Má 127 adres a žije zde trvale 297 obyvatel. Rozloha městské části je 8,52 km2. Městskou částí protéká Domanínský potok.

Domanínek – leží 2,5 km na severozápad od Bystřice nad Pernštejnem. Má 38 adres a žije zde trvale 107 obyvatel. Rozloha městské části je 1,37 km2.

Dvořiště – leží 3 km od Bystřice nad Pernštejnem. Má 34 adres a žije zde trvale 95 obyvatel. Rozloha městské části je 8,52 km2.

Karasín – leží 4,5 km na sever od Bystřice nad Pernštejnem. Má 60 adres a žije zde trvale 92 obyvatel. Rozloha městské části je 7,26 km2.

Kozlov – leží 4,5 km na jihovýchod od Bystřice nad Pernštejnem. Má 21 adres a žije zde trvale 27 obyvatel. Rozloha městské části je 1,37 km2.

Lesoňovice – leží 3,5 km na východ od Bystřice nad Pernštejnem. Prochází zde silnice první třídy I/19. Má 47 adres a žije zde trvale 90 obyvatel. Rozloha městské části je 3,45 km2.

Pivonice – leží 6 km na východ od Bystřice nad Pernštejnem. Má 42 adres a žije zde trvale 59 obyvatel.

Rovné – leží 7 km na severozápad od Bystřice nad Pernštejnem. Má 75 adres a žije zde trvale 202 obyvatel. Rozloha městské části je 4,73 km2.

Vítochov – leží 3 km na severozápad od Bystřice nad Pernštejnem. Má 40 adres a žije zde trvale 113 obyvatel. Rozloha městské části je 2,6 km2.

Město Bystřice nad Pernštejnem je přirozeným centrem regionu Bystřicko, který leží ve východní části kraje Vysočina, v okresu Žďár nad Sázavou. Na východě sousedí s Jihomoravským krajem (správní obvod ORP Tišnov a Boskovice), na severozápadě má krátkou hranici s Pardubickým krajem (správní obvod ORP Polička), na západě sousedí se správním obvodem ORP Nové Město na Moravě a na jihu se správním obvodem ORP Velké Meziříčí. Obě posledně jmenované oblasti spadají taktéž jako Bystřice nad Pernštejnem do kraje Vysočina. Nebližší velké město Brno je od centra vzdáleno 46 kilometrů na jiho-východ. Nové Město na Moravě a okresní město Žďár nad Sázavou leží na západ ve vzdálenostech 17 km a 26 km. Město leží 40 km na sever od hlavní komunikace - dálnice D1.

Na většině území správního obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem byl v roce 1995 vyhlášen přírodní park Svratecká hornatina. Do přírodního parku nespadá pouze západní část regionu. Hranici v rámci obvodu vytvářejí zhruba katastry obcí Lísek, Bohuňov, Ždánice, Bystřice nad Pernštejnem, Věchnov, Rožná a Věžná. Přírodní park má za úkol ochranu rázu krajiny, ale neomezuje výrazně hospodářskou činnost jako zvláště chráněná území.

Území katastru města odvodňuje řeka Bystřice a její přítoky Domanínský, Věchnovský a Ždánický potok. Bystřice se vlévá do Svratky pod Vírskou nádrží, ta pak dále ve vodní nádrži Nové Mlýny do Dyje. Ta se vlévá na česko-slovensko-rakouském pomezí do Moravy a dále pokračuje Dunajem do Černého moře.

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Území katastru města Bystřice nad Pernštejnem se nachází v podcelku Českomoravské vrchoviny v Hornosvratecké pahorkatině. Ta je členitou vrchovinou až hornatinou tvořenou krystalickými horninami s ostrůvky permokarbonských a křídových usazenin. Dosahuje střední výšky 580,2 metrů a tvoří rozsáhlé území s vyklenutým povrchem, prořezané hlubokým údolím kolem toku řeky Bystřice a jejích přítoků.

Na území Bystřicka se Hornosvratecká pahorkatina rozděluje na dvě části. Malá část na severozápadě je tvořena Žďárskými vrchy (na jejichž jihovýchodním úpatí pramení řeka Bystřice). Zbytek území je vyplněn Nedvědickou vrchovinou. Hranice mezi podcelky probíhá z údolí Nedvědičky u Rodkova směrem k Bystřici nad Pernštejnem, dále údolím Bystřice k Víru a údolím Svratky proti toku až k Borovnici.

Nedvědická vrchovina představuje mohutnou klenbu s povrchem ve střední výšce 526,4 m n. m. Na Svratce u Víru je nejhlubší údolní zářez na Českomoravské vrchovině (v něm je nyní Vírská údolní nádrž). Nejvyšším bodem správního území je Horní les (776 m n. m.) nacházející se na severu oblasti asi 2 km od obce Rovečné. Nejnižší bod tvoří řeka Svratka v místě, kde opouští hranici správního obvodu.

Struktura půdního fondu

Využití pozemků na území města Bystřice nad Pernštejnem (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Orná půda 1 899.8 ha 35.8 %
Chmelnice 0.0 ha 0.0 %
Vinice 0.0 ha 0.0 %
Zahrady 101.2 ha 1.9 %
Sady 10.5 ha 0.2 %
Trvalé travní porosty 903.8 ha 17.1 %
Lesní půda 1 829.7 ha 34.5 %
Vodní plochy 89.5 ha 1.7 %
Zastavěné plochy 88.0 ha 1.6 %
Ostatní plochy 384.7 ha 7.3 %
Celková výměra k.ú. 5 307.1 ha 100.0 %


Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území města Bystřice nad Pernštejnem do chladné podoblasti CH7, na kterou z jihu navazuje mírně teplá oblast MT3.

Charakteristika chladné podoblasti CH7 a mírně teplé podoblasti MT3

Charakteristika
MT3
CH7
Počet letních dnů 20 - 30 10 - 30
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 120 - 140 120 - 140
Počet mrazových dnů 130 - 160 140 - 160
Počet ledových dnů 40 - 50 50 - 60
Průměrná teplota v lednu [°C] -3 - (-4) -3 - (-4)
Průměrná teplota v červenci [°C] 16 - 17 15 - 16
Průměrná teplota v dubnu [°C] 6-7 4 - 6
Průměrná teplota v říjnu [°C] 6-7 6 - 7
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 110 - 120 120 - 130
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 350 - 450 500 - 600
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 250 - 300 350 - 400
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60 - 100 100 - 120
Počet zamračených dnů 120 - 150 150 - 160
Počet jasných dnů 40 - 50 40 - 50