Bystřice nad Pernštejnem

Charakteristika zájmového území

Město Bystřice nad Pernštejnem se rozkládá na středním toku řeky Bystřice 24 km východně od okresního města Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Město je současně i obcí s rozšířenou působností (ORP). Bystřice má 11 městských částí - Bystřice nad Pernštejnem, Bratrušín, Divišov, Domanín, Dvořiště, Karasín, Kozlov, Lesoňovice, Pivonice, Rovné a Vítochov. K 1. 1. 2022 je ve městě evidováno 7 835 obyvatel. Katastrální výměra města činí 5 307,1 ha.

Území města Bystřice nad Pernštejnem

Městské části

Bratrušín – leží 1,5 km na jihovýchod od Bystřice nad Pernštejnem. Rozloha KÚ městské části je 2 km².

Divišov – leží 7,5 km na západ od Bystřice nad Pernštejnem a prochází jí komunikace I/19. Rozloha KÚ městské části je 2,47 km².

Domanín – leží 3 km na severozápad od Bystřice nad Pernštejnem. Rozloha městské části je 8,52 km². Městskou částí protéká Domanínský potok.

Dvořiště – leží 3 km od Bystřice nad Pernštejnem. Rozloha městské části je 8,52 km².

Karasín – leží 4,5 km na sever od Bystřice nad Pernštejnem. Rozloha městské části je 7,26 km².

Kozlov – leží 4,5 km na jihovýchod od Bystřice nad Pernštejnem. Rozloha městské části je 1,37 km².

Lesoňovice – leží 3,5 km na východ od Bystřice nad Pernštejnem. Prochází zde silnice první třídy I/19. Rozloha městské části je 3,45 km².

Pivonice – leží 6 km na východ od Bystřice nad Pernštejnem.

Rovné – leží 7 km na severozápad od Bystřice nad Pernštejnem. Rozloha městské části je 4,73 km².

Vítochov – leží 3 km na severozápad od Bystřice nad Pernštejnem. Rozloha městské části je 2,6 km².

Bystřice nad Pernštejnem je přirozeným centrem regionu Bystřicko, který leží ve východní části Kraje Vysočina, v okresu Žďár nad Sázavou. Na východě sousedí s Jihomoravským krajem (správní obvod ORP Tišnov a Boskovice), na severozápadě má krátkou hranici s Pardubickým krajem (správní obvod ORP Polička), na západě sousedí se správním obvodem ORP Nové Město na Moravě a na jihu se správním obvodem ORP Velké Meziříčí. Obě posledně jmenované oblasti spadají taktéž jako Bystřice nad Pernštejnem do Kraje Vysočina. Nejbližší velké město Brno je od centra vzdáleno 46 kilometrů na jihovýchod. Nové Město na Moravě a okresní město Žďár nad Sázavou leží na západ ve vzdálenostech 17 km a 26 km. Město leží 40 km na sever od hlavní komunikace - dálnice D1.

Na většině území správního obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem byl v roce 1995 vyhlášen přírodní park Svratecká hornatina. Do přírodního parku nespadá pouze západní část regionu. Hranici v rámci obvodu vytvářejí zhruba katastry obcí Lísek, Bohuňov, Ždánice, Bystřice nad Pernštejnem, Věchnov, Rožná a Věžná. Přírodní park má za úkol ochranu rázu krajiny, ale neomezuje výrazně hospodářskou činnost jako zvláště chráněná území.

Území katastru města odvodňuje řeka Bystřice a její přítoky Domanínský, Věchnovský a Ždánický potok. Bystřice se vlévá do Svratky pod Vírskou nádrží, ta pak dále ve vodní nádrži Nové Mlýny do Dyje. Ta se vlévá na česko-slovensko-rakouském pomezí do Moravy a dále pokračuje Dunajem do Černého moře.

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Území města Bystřice nad Pernštejnem se nachází v podcelku Českomoravská vrchovina v Hornosvratecké pahorkatině. Ta je členitou vrchovinou až hornatinou tvořenou krystalickými horninami s ostrůvky permokarbonských a křídových usazenin. Dosahuje střední nadmořské výšky 580,2 m a tvoří rozsáhlé území s vyklenutým povrchem, prořezané hlubokým údolím kolem toku řeky Bystřice a jejích přítoků.

Na území Bystřice se Hornosvratecká pahorkatina rozděluje na dvě části. Malá část na severozápadě je tvořena Žďárskými vrchy (na jejichž jihovýchodním úpatí pramení řeka Bystřice). Zbytek území je vyplněn Nedvědickou vrchovinou. Hranice mezi podcelky probíhá z údolí Nedvědičky u Rodkova směrem k Bystřici nad Pernštejnem, dále údolím Bystřice k Víru a údolím Svratky proti toku až k Borovnici.

Nedvědická vrchovina představuje mohutnou klenbu s povrchem ve střední výšce 526,4 m n. m. Na Svratce u Víru je nejhlubší údolní zářez na Českomoravské vrchovině (v něm je nyní Vírská údolní nádrž). Nejvyšším bodem správního území je Horní les (776 m n. m.) nacházející se na severu oblasti asi 2 km od obce Rovečné. Nejnižší bod tvoří řeka Svratka v místě, kde opouští hranici správního obvodu.

Struktura půdního fondu

Na území města Bystřice nad Pernštejnem jednoznačně dominují půdní typy kambizem a pseudoglej a jejich variety. Podél vodních toků nalezneme glej modální nebo luvickou. Také se na území v malé míře nachází stagnogleje a antrozem.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 5 307,1 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území jak orná půda (1 8977,3 ha), tak lesní půda (1 843,1 ha).

Využití pozemků na území města Bystřice nad Pernštejnem (dle ČSÚ k 1. 1. 2022)

Klimatické charakteristiky

Na území města Bystřice nad Pernštejnem je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) v intervalu 7,1 - 8 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 650 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá území města do mírně teplých klimatických oblastí MT3, MT5, MT9 a chladné oblasti CH7.

Oblast MT3 se vyznačuje létem krátkým, mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým. Přechodné období je normální až dlouhé s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírná, až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky.

Oblast MT5 se vyznačuje létem normálně dlouhým až krátkým, mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým. Přechodné období je normální až dlouhé s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá, s normálním trváním sněhové pokrývky.

Oblast MT9 se vyznačuje létem dlouhým, teplým, suchým až mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Oblast CH7 se vyznačuje létem velmi krátkým až krátkým, mírně chladným a vlhkým. Přechodné období je dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT3, MT5, MT9 a CH7

Vymezení klimatických oblastí na území města Bystřice nad Pernštejnem (dle Quitta, za období let 1961–2000)