Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Drnovice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. V současnosti lze předpokládat, že povodně mohou v obci vzniknout především následkem přívalových dešťů v letním bouřkovém období a částečně i při náhlém jarním tání. Vodní toky v obci jsou vzhledem k jejich délce a charakteru na intenzivní srážky velmi citlivé. Je předpoklad, že vzhledem ke svažitosti terénu by se jednalo o náhlé přívalové povodně, kde by proud mohl narušit statiku okolních objektů.
Ohrožena je zejména lokalita Žleb, části návsi a okolí budovy ZŠ směrem k dolnímu mostu, tedy zástavba podél vodního toku Lhotka. Vodní tok Úmoří ohrožuje při vybřežení mimo jiné lokalitu Kuzina, dále jsou ohroženy i rodinné domy, pozemky a porosty ve směru od dolního mostu ke mlýnu, kde by pravděpodobně došlo k zatopení několika hektarů polností. V případě katastrofálních povodní mohou být zasaženy i nemovitosti dále od toků.
Při intenzivních lokálních srážkách je obec ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích. V takovém případě je rovněž ohrožen intravilán obce včetně areálu firmy ZEAS Lysice, a. s. V nejbližším okolí intravilánu obce se nachází orná půda a další zemědělské plochy. Tyto plochy jsou na přívalové srážky nejcitlivější zejména díky své malé retenční schopnosti. Přívalové srážky potom v kombinaci se sklonitostí terénu způsobují splach ornice, v extrémních případech může dojít i k sesuvům půdy. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Drnovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

 

Historické povodně

Obec Drnovice byla zasažena povodněmi v roce 1997, kdy došlo k rozlití vodního toku Úmoří a k zatopení několika sklepů.
Dne 27. 6. 2022 se z pole ze západního směru od obce Lhota u Lysic dostala voda do lesního porostu v blízkosti obytné zóny u intravilánu Drnovic. V průběhu cesty voda pobrala nepořádek a větve v lese, které následně ucpaly kanalizační vpusť. Na základě toho došlo k zatopení zmoly nad dvěma domy. Následně došlo k jejímu přelití a bahno zaplavilo zahrady a garáže těchto dvou domů. 

Zaplavené garáže 27. 6. 2022

 

Vyplavený nepořádek z lesa při záplavě 27. 6. 2022

 

Zaplavené zahrady nánosem bahna při záplavě 27. 6. 2022