Fryšták

Odtokové poměry

Vodní tok Fryštácký potok má na území města Fryšták oficiálně stanovené dvě záplavová území, včetně aktivní zóny, v úseku ř. km 0,000 - 11,000 a 5,971 - 10,82, které byly vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá platnosti od 29. 03. 2007 (č. j. KUZL 7258/2007) a od 21. 9. 2011. (KUZL 48443/2011) ».

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Fryštáckého potoka a jeho přítoků. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území města Fryšták bylo stanoveno několik míst, která můžou omezovat odtokové poměry - mosty, propustky  »

Jelikož území města leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům (především v severní části zájmového území). V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území města - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území města několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu města. » Vlivem vysokého srážkového úhrnu může také docházet ke zvýšené vymílací síle některých vodních toků (především Fryštácký a Hornoveský potok) a ke zvýšenému transportu splavenin, především štěrkového a kamenného charakteru. Ten pak může sedimentovat a tvořit akumulace, které mohou zapříčinit vybřežení koryt.

Místa omezující odtokové poměry na území města Fryšták

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Fryšták byly stanoveny tři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní - Horní Ves, oblast Vylanta a za ul. Tovární. »

Místa ohrožení přívalovou povodní na území města Fryšták

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Fryšták metodou kritických bodů

Při intenzivních lokálních srážkách je město ohrožováno splachy z polí (popř. lesů) nacházejících se na svazích, které jsou zdrojem nezpevněného materiálu, který rychle eroduje a je transportován do oblasti intravilánu, kde sedimentuje a snižuje průtočnou kapacitu některých vodních toků. Může také docházet ke koncentraci přívalových vod a materiálu na městských komunikacích a k ucpávání propustků. Tuto skutečnost dokládá také obrázek s vyznačením kritických bodů při přívalových povodních výše, ze kterého je patrné, že je intravilán města Fryšták ohrožen pěti kritickými body, do kterých je soustředěn povrchový odtok z přívalových srážek.

Přehled parametrů kritických bodů (resp. povodí kritických bodů)

Území města Fryšták je na několika místech ohrožováno povrchovým odtokem vod při prudkých deštích. Následující obrázky ukazují výstup z modelu drah soustředěného odtoku - vytvořeného na datech Digitálního modelu reliéfu 5. generace za pomocí modulu Flow accumulation model v prostředí GRASS GIS. Z obrázků lze identifikovat potenciální lokality vzniku přívalových povodní. Model však nezohledňuje infiltraci vod do půdy, vliv vegetace (evapotranspiraci, intercepci), retenci a ani případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit. Čím tmavší modrá, tím větší objem vody stéká do daného místa (neznamená to však nutně povodeň).
Pro reálné zobrazení povrchového odtoku je vytvořen 3D model akumulovaného odtoku s vyznačenými místy přívalových povodní, který je k dispozici v digitální verzi povodňovém plánu.

3D model města Fryšták s dráhami soustředěných odtoků

(Pozor - dlouho se načítá - cca 1-2 minuty)

 

Dráhy soustředěného povrchového odtoku v okolí oblasti Výlanta (nad VD Fryšták)

Dráhy soustředěného povrchového odtoku v severo-západní části zájmového území

Dráhy soustředěného povrchového odtoku v oblasti Horní Ves

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Fryšták mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům, propustkům a lávkám přes koryto vodního toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Fryšták

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

• Do jihovýchodní částí zájmového území zasahuje část významné vodní nádrže Fryšták. Toto vodní dílo se ovšem nachází pod intravilánem města a bezprostředně tak neohrožuje samotné město. Vodní nádrž byla vybudována v letech 1935 - 1938 na Fryštáckém potoce v ř. km 4,2. Primárním účelem nádrže byla retence a odběr vod pro vodovod Zlína (od r. 1996 vodárenské využití zrušeno z důvodu poklesu potřeby), dnes slouží převážně jako regulátor průtoku VT Fryšták a také k transformaci povodňových průtoků retenčním prostorem nádrže. »

Tabulka B1-6: Transformační účinek VD Fryšták

• Severovýchodně nad zastavěným územím místní části Horní Ves je na Hornoveském potoce vybudována víceúčelová nádrž, která je ve správě ZDV Fryšták. Nádrž byla vybudována pro následující účely: nadlepšení minimálního průtoku v Hornoveském potoce, zdroj požární vody, náhradní zdroj užitkové vody pro ZDV Fryšták, rekreační využití a sportovní rybaření. Pro hospodaření s vodou v nádrži je k dispozici celkový objem V_c = 19 500 km³. Neovladatelný retenční objem pro převedení Q₁₀₀ = 12,00 m³/s činí 5 200 m³. Pod kótou 303,80 m n. m. (kóta přelivné hrany) zůstává objem 14 300 m³. »

Parametry vodní nádrže Horní Ves - Fryšták

a.) nádrž
celkový objem nádrže	19 500 m3
z toho: retenční objem            zásobní objem            stále nadržení	5 200 m3 13 400 m3 900 m3
max. hladina v nádrži Mmax	304,40 m n. m.
max. zásobní hladina Mzmax	303,80 m n. m.
hladina stálého nadržení Ms	300,50 m n. m.
zatopená plocha při Mmax	9 300 m2
max. délka zátopy	200 m
průměrná hloubka vody v nádrží	3 m
b.) hráz
max. výška nade dnem	6,00 m
kóta koruny hráze	305,00 m n. m.
délka koruny hráze	58,50 m
šířka hráze v koruně	4,50 m
c.) výpustný a přelivný objekt
délka přelivné hrany	13,50 m
kóta přelivné hrany	303,80 m n. m.
spodní výpustě (kanálové šoupátka)	2 x DN 400

Správce vodního díla, je povinen zajišťovat odborný technicko – bezpečnostní dohled prostřednictvím pověřené odborné organizace. Jeho účelem je průběžné zjišťování technického stavu vodního díla z hlediska jeho stability, bezpečnosti, možných příčin poruch a navrhování opatření k nápravě. Pro účely technicko – bezpečnostního dohledu jsou vodní díla zařazena do I. až IV. kategorie podle výše škod v území pod vodním dílem a při případné havárii.

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Fryšták

 Vodní díla