Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  1. zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  2. letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  3. letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  4. zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Vlastní povodí Vltavy je v horní části ovlivněno provozem soustavy přehrad Lipno I a Lipno II a provozem přehrady Římov na Malši. Ve střední části toku Vltavy je vybudována kaskáda pěti přehrad, které mohou do určité míry ovlivnit přítoky z povodí horní Vltavy, Otavy a Lužnice. Pro řízení povodňové situace na dolním toku Vltavy je důležité zdůraznit, že Vltavská kaskáda ovlivňuje odtok pouze z části povodí, a to maximálně do hodnoty Q5 až Q10.

Vodní díla na horním toku Sázavy svými retenčními objemy nedokáží zásadně ovlivnit či snížit povodňové průtoky na dolním toku. Vodní dílo Želivka je schopné snížit či časově ovlivnit průtoky Sázavy do cca Q5.

Pro vznik přirozených povodní v územním celku obce Hradištko jsou rozhodující hydrologické příčinné jevy na území uceleného povodí Dolní Vltavy. V územní působnosti obce je nutné předpokládat možnost výskytu všech typů uvedených povodňových situací s preferencí 1. a 2. typu, v případě Sázavy také 4. typu.

Na území obce Hradištko lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích. když dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách. »
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území obce Hradištko jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
Místa ohrožená přívalovou povodní
 
 

 

Historické povodně

Nejvýznamnější povodňové stavy způsobené regionálními dešti a letními povodněmi na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity byly zaznamenány v červenci 1954, 1981 a srpnu 2002. Nejvýznamnější povodně způsobené srážkovými úhrny krátkého trvání a velké intenzity byly zaznamenány v červenci 1981, červnu 1996 a srpnu 2002. Vysoké povodňové stavy na vodních tocích v obci způsobené náhlým táním sněhu a umocněným vytrvalými deště byly zaznamenány  v prosinci roku 1993 a v lednu roku 2003.