Charakteristika zájmového území

Město Jílové se rozkládá na rozhraní Děčínské vrchoviny a Českého středohoří v nadmořské výšce 276 m n. m. Zahrnuje několik částí - Jílové, Kamenná, Martiněves, Modrá, Kamenec (obec Modrá s částí Kamenec připojena v roce 1980), Sněžník (obec připojena v roce 1976). Prochází jím hlavní silnice č. I /13. Od roku 1964 je Jílové městem. 1. 1. 2017 mělo včetně uvedených částí 5 140 obyvatel.

Co se týče využití půdy na území města Jílové, tak převažují smíšené a jehličnaté lesy, v jižní části katastru pak lesy listnaté. Lesy jsou zde vysoce nad celostátním průměrem, což přispívá k retenční funkci krajiny. Naopak orná půda má menší zastoupení, než je celostátní průměr.

Využití pozemků ve městě Jílové (dle ČSÚ k 31. 12. 2016)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Orná půda 409,8 ha 11,2 %
Chmelnice 0 ha 0 %
Vinice 0 ha 0 %
Zahrady 107 ha 2,9 %
Sady 13,6 ha 0,4 %
Trvalé travní porosty 532,2 ha 14,6 %
Lesní půda 2274,1 ha 62,2 %
Vodní plochy 14,2 ha 0,4 %
Zastavěné plochy 39,1 ha 1,1 %
Ostatní plochy 266,4 ha 7,3 %
Celková výměra k.ú. 3656,4 ha 100 %

 

Katastrální území města Jílové

 Geomorfologie

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká Vysočina, soustavy Krušnohorské, podsoustavy:
- Podkrušnohorské
- Krušnohorské Hornatiny
Celku:
- České středohoří
- Mostecká pánev
- Děčínská vrchovina
Podcelku:
- Verneřické středohoří
- Chomutovsko - teplické pánvi
- Děčínské stěny
Okrsku:
Ústecké středohoří - Jedná se o plochou hornatinu, méně členitou vrchovinu na levém břehu hlubokého antecedentního údolí Labe, tvořená třetihorními vulkanity povrchových a podpovrchových těles, převážně bazickými horninami a jejich pyroklastikami, méně trachyty, trachybazalty a fonolity.  Místy se uplatňují v georeliéfu coniacké slínovce, jílovce a pískovce. Reliéf se zbytky posopečného zarovnaného povrchu, strukturními plošinami, hřbety a výraznými kuželovitými a kupovitými suky s tvary zvětrání a odnosu hornin a s četnými sesuvy.
Libouchecká brázda - Úzká strukturně a tektonicky podmíněná sníženina mezi Krušnými horami a Českým středohořím.  Tvořená je turonskými a coniak - santonskými pískovci, slínovci a vápnitými jílovci. Charakterizovaná je mírně až středně ukloněným povrchem (směrem k JV až J) s fluviálně proluviálními náplavovými kuželi, deluviálními hlinito - kamenitými uloženinami a rozvlečenými balvanovými a blokovými sutěmi. Napříč probíhá rozvodí mezi Bílinou a Jílovským potokem.
Sněžická hornatina - plochá hornatina v povodí Labe, převážně na kvádrových pískovcích cenomanu, spodního, stř. až svrchního turonu s ojedinělými proniky neovulkanických hornin. Silně rozčleněný erozně denudační povrch, tektonicky a litologicky podmíněné sedimentární stupňoviny asymetrické stavby s pásmem nejv. elevací na J.  

Z hlediska složení a tektonické stavby se území vyznačuje mnohonásobným rytmickým střídáním kamenitých až kamenito - hlinitých sedimentů, pískovců, jílovců, slínovců a v okolí vodních toků hlíny, štěrku a písku. Ojediněle se zde vyskytuje nefelinit olivenický, analcimit, leucitit, brekcie, ortorula, vápenec, fonolit sodalitický a v S části katastru je nejvíce zastoupen pískovec křemenný.
Z půd se zde nejvíce vyskytují půdy převážně hlinité s výrazným zastoupením prachu, poté půdy písčité a v S části katastru jílovité.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá jižní část katastru města do klimatické oblasti MT4, střed katastru do MT2 a severní část poté do oblasti CH7. Malou částí na JV poté do MT9.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí

Charakteristika MT2 MT4 MT9 CH7
Počet letních dnů 20 - 30 20 - 30 40 - 50 10 - 30
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 140 - 160 140 - 160 140 - 160 120 - 140
Počet mrazových dnů 110 - 130 110 - 130 110 - 130 140 - 160
Počet ledových dnů 40 - 50 40 - 50 30 - 40 50 - 60
Průměrná teplota v lednu [°C] -3 - (-4) -2 - (-3) -3 - (-4) -3 - (-4)
Průměrná teplota v červenci [°C] 16 - 17 16 - 17 17 - 18 15 - 16
Průměrná teplota v dubnu [°C] 6 - 7 6 - 7 6 - 7 4 - 6
Průměrná teplota v říjnu [°C] 6 - 7 6 - 7 7 - 8 6 - 7
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 120 - 130 110 - 120 100 - 120 120 - 130
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 450 - 500 350 - 450 400 - 450 500 - 600
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 250 - 300 250 - 300 250 - 300 350 - 400
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 80 - 100 60 - 80 60 - 80 100 - 120
Počet zamračených dnů 150 - 160 150 - 160 120 - 150 150 - 160
Počet jasných dnů 40 - 50 40 - 50 40 - 50 40 - 50

Celá S část katastru města spadá do CHKO Labské Pískovce. CHKO Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Vznikla v roce 1972 na ploše 324 km² s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury.
J část katastru poté spadá do CHKO České Středohoří. Chráněná krajinná oblast České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. CHKO byla vyhlášena dne 19. 3. 1976. Hlavními důvody pro vyhlášení CHKO jsou: středoevropská jedinečnost krajinného reliéfu, pestrost geologické stavby a mimořádné druhové bohatství flóry a fauny.
Dále se zde nachází několik MZCHÚ, a to Holý vrch u Jílového, Pod lesem, Jílovské tisy, a Jeskyně pod Sněžníkem,