Městec Králové

Charakteristika zájmového území

Město Městec Králové se nachází v SO OPR Poděbrady ve Středočeském kraji asi 16 km severovýchodně od města Poděbrady. Součástí města jsou i základní sídelní jednotky Nový a Vinice. K 1. 1. 2021 bylo v obci evidováno 2 787 obyvatel. Velikost města činí 1 988 ha.

Archeologické nálezy dokládají zdejší osídlení již v pravěku. Podle pověstí se nejspíš v roce 1233 v Městci narodil Přemysl Otakar II.: „Královna Kunka, choť krále Václava I., vracela se po kladské silnici z Červ. Hradce do Prahy a v Městci porodila syna Přemysla, potomního krále. Své rodiště vyznamenal Přemysl Otakar II. tím, že mu propůjčil erb lva a mnohá privilegia městu královské komory udělil.“ Město bylo založeno za velké kolonizace ve 2. polovině 13. století jako město královské. První písemná zmínka pochází z roku 1300. Své postavení si však neudrželo a již ve 14. století se stalo městem poddanským. Jeho původní funkci převzal nedaleko založený a rychle se rozvíjející Nový Bydžov. V roce 1790 město postihl velký požár, jehož vinou se v obci nedochovaly starší stavební památky. Kostel sv. Markéty postavený po požáru města byl v roce 1856 novorománský přestavěn. V letech 1832–1833 byl v Městci zřízen poštovní úřad.

Katastrální území města Městec Králové

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká vysočina, soustavy Česká tabule a podsoustavy Středočeská tabule. Území města Městec Králové pak řadíme do celku Středolabská tabule, podcelku Mrlinská tabule, okrsku Královéměstecká tabule. Jedná se o plochou pahorkatinu v povodí levých přítoků střední Mrliny na slínovcích, vápnitých jílovcích a prachovcích s polohami křemitých jílovců. Mezi půdními typy dominuje černozem, místy se vyskytuje pelozem a v nivách řek se nejčastěji nachází glej.

Struktura půdního fondu

V území města Městec Králové se na severu území vyskytují půdní typy černice pelická a řada modifikací černozemě. Ta je na celém území také nejvíce zastoupeným půdním typem, vyskytuje se zejména v centrální části území města. Zde se také setkává s typem navátých nekarbonátových písků, které mají na území poměrně hojné zastoupení. Ve východní části území převládá pelosol hnědý.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 1 986,9 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (1 183,4 ha). Druhou nejvíce zastoupenou kategorií je lesní půda, která ve městě pokrývá 450,3 ha.  Zemědělská půda je mimojiné tvořena trvalými travními porosty (39,5 ha), zahradami a ovocnými sady (52,3 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plocha (162,5 ha) a zastavěné plochy a nádvoří (60,7 ha). Vodní plochy se rozkládají na 38,2 ha.

Využití pozemků ve městě Městec Králové (dle ČSÚ k 31. 12. 2021)

Klimatické charakteristiky

Na území města Městec Králové je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 9,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 650 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území obce do teplé klimatické oblasti T4.

Lokalita se tak vyznačuje krátkým a teplým jarem, dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým a teplým podzimem a krátkou teplou a suchou zimou. Průměrný úhrn srážek ve vegetačním období v této oblasti se pohybuje kolem 300 – 350 mm, průměrné teploty v lednu se pohybují mezí -2 až -3 °C, v červenci okolo 19 – 20 °C. Následující tabulka charakterizuje klima v dané lokalitě.

Charakteristika vybrané klimatické oblasti T4