Charakteristika zájmového území

Město Městec Králové se nachází v SO OPR Poděbrady ve Středočeském kraji asi 16 km severovýchodně od města Poděbrady. Součástí města jsou i základní sídelní jednotky Nový a Vinice. K 1. 1. 2017 bylo v obci evidováno 2 900 obyvatel. Velikost města činí 1 988 ha.

Archeologické nálezy dokládají zdejší osídlení již v pravěku. Podle pověstí se nejspíš v roce 1233 v Městci narodil Přemysl Otakar II.: „Královna Kunka, choť krále Václava I., vracela se po kladské silnici z Červ. Hradce do Prahy a v Městci porodila syna Přemysla, potomního krále. Své rodiště vyznamenal Přemysl Otakar II. tím, že mu propůjčil erb lva a mnohá privilegia městu královské komory udělil.“ Město bylo založeno za velké kolonizace ve 2. polovině 13. století jako město královské. První písemná zmínka pochází z roku 1300. Své postavení si však neudrželo a již ve 14. století se stalo městem poddanským. Jeho původní funkci převzal nedaleko založený a rychle se rozvíjející Nový Bydžov. V roce 1790 město postihl velký požár, jehož vinou se v obci nedochovaly starší stavební památky. Kostel sv. Markéty postavený po požáru města byl v roce 1856 novorománský přestavěn. V letech 1832–1833 byl v Městci zřízen poštovní úřad.

Co se týče využití půdy na území města Městec Králové, tak převažuje orná půda a lesní porosty.

Využití pozemků v městě Městec Králové  (dle ČSÚ k 1. 1. 2017)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Orná půda 1 189 ha 59.8 %
Chmelnice 0 ha 0 %
Vinice 0 ha 0 %
Zahrady 44.6 ha 2.2 %
Sady 4.3 ha 0.2 %
Trvalé travní porosty 39.6 ha 2 %
Lesní půda 450.7 ha 22.7 %
Vodní plochy 38.2 ha 1.9 %
Zastavěné plochy 60.8 ha 3.1 %
Ostatní plochy 159.7 ha 8 %
Celková výměra k.ú. 1 986.9 ha 100 %

 

Katastrální území města Městec Králové

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Česká vysočina , soustavy Česká tabule  a podsoustavy Středočeská tabule. Území města Městec Králové pak řadíme do celku Středolabská tabule, podcelku Mrlinská tabule, okrsku Královéměstecká tabule. Jedná se o plochou pahorkatinu v povodí levých přítoků střední Mrliny na slínovcích, vápnitých jílovcích a prachovcích s polohami křemitých jílovců. Mezi půdními typy dominuje černozem, místy se vyskytuje pelozem a v nivách řek se nejčastěji nachází glej.

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá město do teplé podoblasti T4.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí T4

Charakteristika T4
Počet letních dnů 60 - 70
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 170 - 180
Počet mrazových dnů 100 - 110
Počet ledových dnů 30 - 40
Průměrná teplota v lednu [°C] -2 - (-3)
Průměrná teplota v červenci [°C] 19 - 20
Průměrná teplota v dubnu [°C] 9 - 10
Průměrná teplota v říjnu [°C] 9 - 10
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 80 - 90
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 300 - 350
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 200 - 300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 - 50
Počet zamračených dnů 110 - 120
Počet jasných dnů 50 - 60