Hydrologické údaje
ZÁKLADNÍ HYDROLOGICKÉ ÚDAJE
Nejvýznamnějšími vodními toky městského obvodu Polanka nad Odrou jsou Polančice a Odra.
Celé katastrální území městského obvodu spadá do působnosti Povodí Odry, s. p. Nejvýznamnějším vodním tokem na katastru městského obvodu je Polančice. Polančice protéká intravilánem Polanky nad Odrou a sousední obcí Klimkovice. Vodní tok pramení východně od Kyjovic ve výšce 345 m n. m. Do Odry ústí zleva u vodní nádrže Kačírek nedaleko ostravského městského obvodu Stará Bělá. Celková délka toku Polančice činí 14,8 km, plocha povodí dosahuje 30,4 km2. Za normálních okolností se jedná o klidný vodní tok, který protéká téměř celou Polankou nad Odrou. Polančice i její přítoky ovšem dlouhodobě způsobují nemalé materiální škody častými rozlivy při vysokých průtocích. Východní hranice katastru Polanky nad Odrou tvoří vodní tok Odra. Právě Polančice spolu s Odrou jsou při povodni nejrizikovějšími vodními toky, které způsobují největší škody na majetku.
Katastrem Polanky nad Odrou protékají dále i tři bezejmenné vodní toky. Dva bezejmenné vodní toky, které se nachází blíže u intravilánu obvodu, tvoří současně pravostranný a levostranný přítok Polančice. Jejich délka se pohybuje v rozmezí 3-3,4 km. Třetí a nejkratší bezejmenný vodní tok protéká východní částí katastru. Jeho délka činní 1,4 km.
Na území samotné Polanky a kolem jejích hranic se nachází také velké množství vodních děl 4. kategorie. Jedná se především o východní a jižní část území městského obvodu.
Řeka Odra pramení v Oderských Vrších v nadmořské výšce 633 m n. m., odtud odtéká jihovýchodním směrem a po asi 55 km se její trasa u obce Bernartice nad Odrou vstupem do Moravské Brány pravoúhle láme směrem k severovýchodu. Od tohoto lomu teče hlavní linie trasy směrem k Ostravské pánvi a ke státním hranicím s Polskou republikou. Zde řeka tvoří státní hranice přibližně na 8 km svojí délky a území ČR opouští pod Bohumínem u Kopytova pod soutokem s Olší v nadmořské výšce 190 m n. m. Odra má na území České republiky délku 131,7 km, zbývající délka přes Polskou republiku až po ústí do Baltského moře činí 734 km. Od soutoku s Budišovkou (v km 97,4) po ústí Olše je Odra ve správě státního podniku Povodí Odry, horní trať až k prameni (km 97,4 – 127,8) spadá do Vojenského újezdu Libavá.
Přímo do Odry ústí celkem 9 přítoků. Jsou to Luha, Jičínka, Bílovka, Lubina, Ondřejnice, Porubka, Opava, Ostravice a Olše. Mimo ně do Odry ústí ještě řada toků dalších, mezi nimiž ty, které mají plochu povodí větší než 10 km2, je nutno jmenovat Smolenský, Lažský, Mastnický, Milovanský, Plazský, Vraženský, Husí, Butovický, Pustějovský a Ludgeřovický potok, a dále pak Budišovku, Čermnou, Suchou, Sedlnici, Polančici, Černý příkop, Orlovskou Stružku, Bečvu (Vřesinskou) a Bohumínskou Stružku.
Z větších sídel ležících přímo na toku nebo v jeho bezprostřední blízkosti je vhodné jmenovat města Odry, Studénka a Bohumín (Starý Bohumín, Pudlov), a mezi km 8 až 22 pak krajské město Ostrava.
Odra protéká Chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) Poodří, zahrnující nivu řeky v prostoru od mostu Polanecké spojky trati ČD (km 22,0) na spodním konci, až po silniční most ve Vražném (km 77,2) nahoře. Do CHKO spadá i několik maloplošných chráněných území jako Kotvice, Polanská niva, Polanský les, Přemyšov a Rezávka. Okrajově k Odře přináleží pod Ostravou i ptačí oblast Heřmanský stav. K evropsky významným lokalitám jsou řazeny úsek horní Odry a její hraniční meandry pod Bohumínem. Z chráněných živočichů, kteří v Odře nebo na jejích březích žijí, je nutno zmínit z ryb vranku obecnou, z vegetace se v meandrech nad Studénkou vyskytuje chráněný řešetlák počistivý. Břehy Odry jsou přes CHKO hnízdištěm ledňáčka a břehule, ze savců se zde vyskytuje vydra a bobr, který do CHKO Poodří postupuje proti proudu od hraničního profilu řeky v Bohumíně. Co se týká ryb, pstruhové pásmo se na Odře nachází od pramenné oblasti po ústí Budišovky (přibližná délka cca 30 km), lipanové pásmo v délce 23 km od Budišovky po jez v Mankovicích (km 75,3), parmové pásmo pak níže až k soutoku Odry s Olší (s délkou okolo 79 km).
Charakter toku Odry po její celé délce odpovídá uspořádání prostoru a terénu, jímž protéká a celkovému vývoji osídlení a hospodářských poměrů v území, které ji obklopuje. Od pramene po ústí Budišovky se koryto řeky nachází v prakticky nedotčeném a téměř přírodním stavu, což je mj. důsledkem faktu, že leží ve vojenském újezdu Libavá. Výjimkou byl před časem pouze prostor jednoúčelové vojenské nádrže Barnov (hráz v km 99,1) přímo na řece, sloužící k brodění tanků a její fungování z ekologického hlediska bylo provázeno určitými riziky. Pod nádrží si přirozený ráz Odra ponechává až po Jakubčovice nad Odrou, přes zástavbu Oder a Mankovic bylo její koryto třeba stabilizovat místními úpravami. Níže pak (pod km 77) až k hranici CHKO má opět přirozený charakter. Přes CHKO Poodří po Ostravu (po km 22,0) tvoří řeka úsek, který je v celém povodí jedním z nejméně ovlivněných toků lidskou činností. Pod CHKO se vstupem do okraje zástavby krajského města Ostravy ale až k Bohumínu stává součástí silně urbanizovaného prostoru. Pod Bohumínem po soutok s Olší, kde opouští české území, se zachoval opět přirozený úsek původně meandrujícího nížinného toku v délce okolo 7 km.
Až do počátku 50 let. 20. stol. nebyly okrajové partie města Ostravy zejména nad ústí Ostravice od Přívozu po Zábřeh, podél nichž Odra protékala, nijak chráněny před záplavami, přitom se předpokládal jejich rozsáhlý územní rozvoj a navíc do odtokových poměrů stále více zasahovaly vlivy důlních poklesů zintenzivňující se těžby uhlí v ostravské části revíru. Pro eliminaci těchto vlivů a pro zajištění celkové povodňové ochrany rozvíjejícího se průmyslu a s tím spojené i jeho dopravní sítě byla v letech 1960 – 1969 provedena soustavná úprava Odry. Vedla od Antošovické lávky na jejím spodním konci (km 5,7 - až sem z důvodu vlivů poddolování) po most Poslanecké spojky železniční trati (km 22,0) na konci horním. Celkově to bylo na délce 16,3 km a její realizací tak bylo v celém úseku dosaženo ochrany před povodněmi na návrhovou stoletou vodu a i plynulosti odtoku přes poddolovanou oblast
Morfologicky zůstalo koryto řeky velmi málo dotčeno v trati nad Ostravou až po Jeseník nad Odrou, tzn. v úseku s rozsáhlým inundačním územím okolo a s téměř každoročním vybřežováním povodňových průtoků. V sedmdesátých letech sice vznikal tlak na zajištění ochrany i tohoto území před záplavami z důvodu potřeby intenzivnějšího zemědělského využití, nakonec ale pozdějším hospodářsko-politickým vývojem k provedení úprav Odry na ochranu pozemků před povodněmi zde nedošlo a ponechání nivy v původním stavu tak vytvořilo základ pro následné vyhlášení CHKO Poodří v r. 1991. Fenoménem ochrany oblasti, která je mj. i významným prostorem pro tah ptactva Moravskou Branou, je zachování jejích existujících přírodních podmínek.
Promítneme-li všechna provedená opatření pro stabilizaci říční trasy, pro protipovodňovou ochranu a pro užívání vody na toku Odry do souhrnných čísel, tak z celkové délky 101,3 km ve správě státního podniku Povodí Odry jsou úpravy na Odře uskutečněny na 48,1 km, tj. na její 47 %. V největším rozsahu je bylo nutno provést přibližně mezi přítoky Lubinou a Olší, to je z 35,6 km celkové délky tohoto úseku na 24,7 km. Mimo to k ochraně před povodněmi celkově na Odře slouží i 28,1 km vybudovaných inundačních hrází.
Rozsah záplavových území odpovídá konfiguraci terénu nivních poloh a protipovodňovým opatřením, která zde byla v minulosti vybudována. Největší rozsah záplav je jak co do plochy tak i objemu soustředěn na střední trať Odry, zde odspoda tj. od mostu Polanecké spojky trati ČD (km 22,0) v Ostravě po obec Mankovice nahoře.
Budeme-li celkově charakterizovat stupeň zajištění ochrany před povodněmi pro zástavbu situovanou podél Odry, tak město Odry je chráněno přibližně před vodou 20letou (místní část Loučky ale jen na vodu 5 až 10letou), Ostrava má ochranu na vodu 100letou obdobně jako Bohumín (zde po dokončení výstavby hráze v místní části Pudlov). Kritickými místy, omezujícími průtočnost koryt, jsou některé objekty, které Odru křižují, jako např. mosty v Jeseníku nad Odrou a v Bartošovicích. Mosty přes Odru na bývalém poddolovaném území, které v minulých desetiletích byly postupně nadvyšovány, mají dostatečnou povodňovou zabezpečenost.
Atlas vodních toků povodí Odry - Odra v okolí Polanky nad Odrou
Odtokové poměry městského obvodu Polanky nad Odrou
Řeka Odra je nad mostem spojující Polanku nad Odrou a Starou Bělou směrem proti proudu neupravená, neregulovaná. Uvedený úsek toku spravuje VHP Skotnice. Nad hranicí katastru obce Jistebník je řeka regulovaná, rychlá. Při naplnění řečiště je ohrožena dolní část obvodu Polanka nad Odrou. Jistou umělou ochranou proti záplavě přelitím vod na levém břehu řeky Odry tvoří železniční trať Českých drah Bohumín - Přerov, která vytváří povodňovou hráz proti přelití přívalové vlny do zastavěné oblasti Dolní Polanky. V případě vystoupení řeky z břehů však může dojít ke spojení vodního toku se soustavou rybníků po pravé straně tratě ČD ve směru na Přerov, a spojí se v jediné gigantické jezero. V důsledku toho jsou ohrožena obydlí v městské části zvané Dolní Polanka, zejména podél silnice 1. května před a za tratí ČD (směr Na Lukách), ul. Za Strouhou a část silnice Svinovské.
Vodní tok Polančice v důsledku mnoha přítoků, jež odvádí povrchové a meliorační vody z okolních polí, avšak zejména při vydatných dešťových srážkách, rychle naplní koryto toku a ohrožuje zástavbu domů v okolí ulic Sjednocení, Nábřežní, Skotnice, Zákoutí, Malostranská a část 1.května. Dále již vodní tok opouští městskou zástavbu domů, protéká CHKO a vlévá se do řeky Odry. Na toku na území MO Polanka nad Odrou se nachází celkem 11 mostků, z nichž jsou některé maloprofilové. Důsledkem toho dochází k vybřežování i rozlivům do zastavěného území. Umělý vodní tok Mlýnka je tok, který odvádí vody ze soustavy rybníků na území obce Jistebník a městského obvodu Polanka nad Odrou, jehož vylití z koryta do jisté míry ovlivňuje retenční schopnost soustavy rybníků v nivě řeky Odry. Pokud by se tak stalo, je ohrožena rovněž dolní část obvodu Polanky nad Odrou, zejména pak zástavba domů v okolí ulic K Pile, Za Strouhou, část silnice 1. května a Svinovské. Zvláštní pozornost je nutno věnovat nedostatečné dimenzované propusti pod tratí ČD na rozhraní k.ú. MO Polanka nad Odrou a Svinov.
Soustava rybníků v nivě řeky Odry neohrožuje přímo obydlí v Městském obvodu Polanka nad Odrou, pouze ve spojení s jiným vodním tokem (např. Odrou) může dojít k záplavám stejně jako v případě uvedeném v bodu c). Není též vyloučeno poškození rybničních hrází nebo náspu tratě ČD, která tvoří účinnou hráz proti případné přívalové vlně na řece Odře. Průběh povodňových událostí mohou nepříznivě ovlivnit vzpříčené dřeviny, ledové kry a různé naplaveniny zachycené na konstrukci mostních objektů. Rozsah záplav na území MO Polanka nad Odrou při povodni je závislý na množství přívalových vod na vodním toku Polančice a vodním toku Odra. Dobře fungující hlásná služba může ovlivnit rozsah škod, neboť v případě povodňové aktivity je bezpodmínečně nutná spolupráce s povodňovou komisí města Klimkovice a Svinov.
Společnost Chov ryb Jistebník obhospodařuje v souladu s manipulačním řádem zmíněnou soustavu rybníků na území obce Jistebník a MO Polanka nad Odrou. Manipulací propustků (vpustí a výpustí) na rybnících a v tělese trati ČD je možné do jisté míry zamezit průniku vod do zastavěné oblasti Dolní Polanky.
Zobrazení vodních toků na území městského obvodu Polanka nad Odrou