Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Obec je ohrožena při zvýšené hladině vodním tokem Oslava, tímto tokem je zasažena část Vaneč. Obec je ohrožena i větším úhrnem srážek v povodí vodního toku Podkovák. »
Místa odkud přichází přívalová povodeň na území obce Pyšel jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

 

Historické povodně

V nedávné historii byla obec Pyšel významněji zasažena povodněmi v roce 2006, 2007, 2014 a 2016. K povodni v roce 2006 a 2016 došlo kvůli zvýšení hladiny vodního toku Oslava. V důsledku trvalejších srážek v horním povodí bylo koryto toku zcela naplněné a došlo k rozlivu. Zasažena byla nejvíce část Vaneč, kde se nachází několik objektů k bydlení a k rekreaci, které byly zaplaveny. Protože se jednalo o soukromé objekty, celková cena škod nebyla vyčíslena.
V roce 2007 a 2014 došlo k povodni také v katastrálním území Pyšel. K povodni došlo v důsledku většího úhrnu srážek v povodí toku Podkovák. Příčinou byla nízká kapacita potrubí, kterým tento tok protéká v intravilánu obce. Voda, jež nestačila odtéci klasickým způsobem, vytékala přímo v obci. Došlo k zatopení komunikace procházející přímo středem obce. Další škody vznikaly především v důsledku zatopení sklepů.
Při povodni v roce 2013 i 1985 napáchal velké škody vodní tok Podkovák, který se rozlil při souběžném vzdutí hladiny Oslavy. Délka vodního toku Podkovák je 5 km. Tok je v intravilánu obce Pyšel zatrubněn, což způsobuje problémy především v době vysokého úhrnu srážek v krátkém časovém období.