Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Valašská Polanka lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků, v případě katastrálního území obce Valašská Polanka se jedná zejména o vodní tok Senice, případně menší vodní tok Seninka. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Přívalové srážky často rozvodní méně významné vodní toky v katastru obce, a to zejména Vápenku a Veřečný potok a bezejmenný levostranný přítok Senice. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kde dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a lesních stezkách. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Valašská Polanka, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
Největší zaznamenaná povodeň postihla obec Valašská Polanka v roce 1972, kdy se po intenzivních a dlouhotrvajících deštích protrhl rybník Trubiska do Pozděchůvky, která se vlévá do Senice. Došlo k zaplavení sklepů, zahrad a místních komunikací, škody byly poměrně rozsáhlé.
Další povodňové události měly charakter bleskových povodní, kdy došlo k lokálním průtržím mračen v horách a následně se rozvodnily menší vodní toky vlévající se do Senice. Tyto povodně poškodily místní komunikace, propustky, mosty a lávky. Poslední události byly zaznamenány v letech 1987, 1997 a 2005.