Hodslavice

Charakteristika zájmového území

Obec Hodslavice se nachází v Moravskoslezském kraji a tvoří nejjižnější část okresu Nový Jičín.  Příslušnou obcí s rozšířenou působností je rovněž okresní město Nový Jičín. K 1. 1. 2017 bylo v obci evidováno 1711 obyvatel.

Katastrální území obce Hodslavice

Geologický podklad území je budován třetihorními paleogenními sedimenty flyšového pásma Západních Karpat (magurský flyš) a místy i vyvřelinami těšínitů (oblast Veřovické brázdy). Horniny ždánicko-podslezského a slezského příkrovu jsou paleocenního až eocenního stáří. Charakteristické je flyšové střídání jílovců zčásti vápnitých a pískovců převážně glaukonitických s převahou složky pelitické. Slínovce a vápnité jílovce převládají nad jílovci, vystupují ve vrstvách několik málo decimetrů až 90 cm silných. Pleistocenní sedimenty řešeného území jsou fluviálního (náplavy vodních toků) a svahového původu. Holocenní sedimenty zde tvoří především uloženiny údolních niv, svahových sutí a hlín. Podzemní vody: Řešené území je na podzemní vody prosté většinou chudé, protože je budováno téměř nepropustnými horninami karpatského flyše.

Využití pozemků v obci Hodslavice  (dle ČSÚ k 31. 12. 2016)

Podle Quittovy klasifikace se většina obce nachází v mírně teplé oblasti (MT 2 a MT 9) a jižní okraj v oblasti chladné (CH7). Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje v rozmezí 7 - 7,5 °C, přičemž nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším červenec. Průměrná denní maxima teploty vzduchu v létě se pohybují kolem hodnoty 22 °C. Průměrná denní minima teploty vzduchu jsou zejména v zimních měsících výrazně závislá na typu reliéfu a klesají na -5 až -6 °C. V létě se průměrná denní minima pohybují kolem 10 °C. Průměrné roční úhrny globálního záření se pohybují pod 3700 MJ. m². Průměrná roční oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy) se pohybuje kolem 6,5, přičemž nejvyšší oblačnost pozorujeme v prosinci, nejnižší v srpnu. Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 78 %, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje v prosinci, nejnižších v dubnu. Průměrné roční úhrny srážek se pohybují nad hodnotou 850 mm, přičemž nejvíce srážek spadne v červenci, nejméně v únoru. Co se týká převládajících větrů, převahu mají směry S‑J.

Půdní poměry: Největší plochu řešeného území zaujímají kambizemě, většinou s mírně kyselou reakcí (kambisol arenický). V údolních nivách se nachází fluvizemě. Kambizemě nacházíme ve výše položených oblastech, převážně s vyšší svažitostí. Vytvořily se zvětráváním pevných hornin. Fluvizemě zahrnují půdy vytvořené na naplaveninách vodních toků. Zaujímají tedy nejnižší polohy území.

Zájmové území je situováno v Podbeskydském a Beskydském bioregionu. V rámci bioregionu Podbeskydského se v řešeném území nachází biochory 4PC (Pahorkatiny na vápnitém flyši 4. vegetačního stupně), 4PI (pahorkatiny na bazických vulkanitech 4. vegetačního stupně) a 4RN (plošiny na zahliněných štěrkopíscích 4. vegetačního stupně), v rámci Beskydského pak 4SC (svahy na jílovitém vápnitém flyši 4. vegetačního stupně) a 5ZK (hřbety na pískovcovém flyši 5. vegetačního stupně).

Katastrální území Hodslavice zasahuje ve své jižní části do CHKO Beskydy. Plochy náležející do CHKO jsou tvořeny souvislým lesním porostem. V jižní části katastrálního území Hodslavic leží PR Trojačka, vyhlášená v roce 1969 a dále rozšířena v roce 2003. Předmětem ochrany je zde komplex listnatých smíšených porostů s fragmenty přírodních suťových lesů ve věku okolo 170 let na severních svazích Veřovických vrchů s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, zejména kriticky ohrožené kapradiny jazyku jeleního (Phyllitis scolopendrion). Asi 350 m jihozápadně od hranice k.ú. Hodslavice se nachází PP Prameny Zrzávky. Ta je tvořena dvěma minerálními prameny rozdílného chemického složení. Jeden pramen je zdrojem vody s obsahem síranu železitého, druhý s obsahem sirovodíku. Třetí, také sirovodíkový, pramen se nachází v údolním žlábku cca 300 m jižním směrem od předchozích pramenů. Prameny ústí do vodního toku Zrzávky.