Odtokové poměry

Vodní toky Jevíčka a Malonínský potok mají na území města oficiálně stanovené záplavové území, v ř. km 0,00 – 13,74 pro Jevíčku a v ř. km 0,000 - 5,736 pro Malonínský potok. Záplavové území pro oba vodní toky bylo vyhlášené Krajským úřadem Pardubického kraje nabylo platnosti 26. 09. 2013 (č. j.: KrÚ 61196/2013 a KrÚ 62493/2013). »

Odtokové poměry vodních toků na území města Jevíčka jsou ovlivněny stávajícími silničními mosty, lávkami a přemostěními, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Vliv na odtokové poměry má i Smolenská přehrada (Malenínský potok), která může významně regulovat odtok. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.»

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Jevíčka bylo stanoveno několik míst, která můžou omezovat odtokové poměry - především mostky a propustky. »
Místa omezující odtokové poměry na území města Jevíčka

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Území města Jevíčka je na několika místech ohrožováno povrchovým odtokem vod při prudkých deštích. Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. »

Následující obrázky ukazují výstup z modelu drah soustředěného odtoku - vytvořeného na datech Digitálního modelu reliéfu 5. generace za pomocí Flow accumulation model v prostředí GRASS GIS. Z obrázků lze identifikovat potenciální lokality vzniku přívalových povodní. Model však nezohledňuje vsak vod do podloží a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit. Čím tmavší modrá, tím větší objem vody stéká do daného místa (neznamená to však nutně povodeň).
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Jevíčka 
Pro reálné zobrazení povrchového odtoku je vytvořen 3D model akumulovaného odtoku s vyznačenými místy přívalových povodní, který je k dispozici v digitální verzi povodňovém plánu.

3D Model akumulovaného odtoku (Pozor - dlouho se načítá - cca 1-2 minuty)
 
 Logo_DEM

Soustředěné dráhy povrchového odtoku v okolí centra města Jevíčka s vyznačenými přívalovými povodněmi

Soustředěné dráhy povrchového odtoku v okolí m. č. Zadní Arnoštov s vyznačenými přívalovými povodněmi

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »

 

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Jevíčka metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území města Jevíčka

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
41005810 10,269 % 74,455 % 151,70 ha
41005813 10,797 % 14,743 % 104,57 ha
41003279 10,812 % 47,819 % 472,96 ha
Na území města Jevíčka byly stanoveny tři kritické body:
  • Kritický bod 41005810 - v severním cípu místní části Zadní Arnoštov, nad budovou č. p. 40.
  • Kritický bod 41005813 - v jižním cípu místní části Zadní Arnoštov, u mostu nedaleko budovy č. p. 5.
  • Kritický bod 41003279 - v intravilánu města, u vodní nádrže Žlíbka. 

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Jevíčka. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

 

Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území města Jevíčka

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Jevíčka mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkách přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Jevíčka
Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Jevíčka
Na území města Jevíčka se nachází pět vodních děl. V zastavěné části města se nachází významné vodní plochy, a to Žlíbka a Nad Žlíbkou. Tyto dvě nádrže, které jsou od sebe odděleny hrází se nachází u fotbalového hřiště nad ulicí Okružní. Nejvýznamnější vodní plochou území je malá vodní nádrž Finsterlova hlubina, severovýchodně od intravilánu města. Na jihovýchodní hranici katastru se nachází Smolenská nádrž, jež je napájena Malonínským potokem. »
Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Protipovodňová opatření

Na území města Jevíčka jsou vybudována dvě protipovodňová opatření formou ochranné hrázky u průmyslového areálu Rehau - Pepsin, sloužící pro odvod povodňové vody ze ZÚ vodního toku Jevíčka, ochranu průmyslového areálu a i k ochraně průmyslového areálu. »
Protipovodňová opatření na území Jevíčka