Jílové | Přirozená povodeň

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Jílové lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je nejvyšší u vodního toku Jílovský p. a Hornojílovský p. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. »

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Jílové, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

Místa ohrožená přívalovou povodní

Historické povodně

V nedávné historii bylo město Jílové nejvýznamněji zasaženo povodní v roce 2010, mírněji pak v letech 2002, 2006 a 2013. K povodni dochází především z důvodů přívalových srážek, které způsobují zvýšení hladiny vodních toků na katastru města. Riziko vzniku povodní z přívalových srážek dokládají i kritické body při povodni, které se v okolí města v současné době nacházejí.
Roku 2002 postihly katastr města lokální záplavy z přívalových srážek. Při povodni se zvýšily především hladiny bezejmenných vodních toků u městské části Kamenná. Velmi postiženou lokalitou během záplav byla zmíněná část Kamenná, naštěstí ale bez významnějších škod na majetku města a obyvatel.
V roce 2006 zasáhla řešené území povodeň zapříčiněna jarním táním sněhu, které bylo doprovázeno silnými bouřkami. Totéž se opakovalo i roku 2009.
Následujícího roku 2010 přívalové srážky způsobily v intravilánu města zvýšení hladiny vodních toků. V povodňové zprávě z Povodí Ohře, státní podnik je uvedeno, že povodňové průtoky na současně nemonitorovaných vodních tocích bez stanovených stupňů povodňové aktivity, dosahovaly srovnatelných hodnot s překročenými a vyhlášenými III. stupni povodňové aktivity na již monitorovaných vodních tocích. Na dvou místech byl během povodně vyhlášen i III. stupeň povodňové aktivity. Na ul. Nábřežní voda strhla opěrné zdi a část místní komunikace. Dále pak byly strženy opěrné zdi a poškozena místní komunikace v ul. Teplická.
Roku 2013 se situace opakovala a katastr města byl znovu zasažen přívalovými srážkami. Vlivem prudkého tání sněhu a dešťových srážek došlo k zaplavení ul. Teplické, prostorů společnosti DS Packaging s.r.o. a také areálu fotbalového hřiště klubu FC Jílové. Příčinou těchto lokálních záplav je především neschopnost vodního toku pobírat další návaly vody z přívalových srážek. Díky vybřežení toku tedy dohází k následnému ucpání kanalizace a voda způsobuje zaplavení především místních komunikací.

V roce 2021 bylo území města zasaženo bleskovými záplavami. Konkrétně se jednalo o datum 17. 7. 2021, kdy škody povodně přesáhly částku 6 milionů korun. Problémem zde byla především voda v rodinných domech, valící se voda z kopců na čerpací stanici či voda ve sklepě, kdy byla potřeba zejména technická pomoc hasičů. Na srážkoměru obce byly překročen všechny limitní hodnoty srážek.

V roce 2022 bylo třeba čerpat vodu ze sklepů za pomoci hasičů, která pocházela z tání sněhu. Jednalo se konkrétně o dny 10. 1. a 17. 2.

Povodně ve městě v roce 2021