Odtokové poměry

Záplavová území vodních toků

Na území správního obvodu ORP Přerov mají stanovené záplavové území následující toky: Morava, Bečva, Moštěnka, Valová, Blata a Haná. »

Vodní tok Morava má na území SO ORP Přerov oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 276,540 - 296,255, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 24. 2. 2006 (č. j. KUOK 22888/2006).»
Vodní tok Bečva má na území SO ORP Přerov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 53,96, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 5. 9. 2011 (č. j. KUOK 93802/2011) aktualizované Krajským úřadem Olomouckého kraje 10.3.2016 (č. j. KUOK 6410/2016»
Dále má na území SO ORP Přerov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úsecích ř. km 9,380 - 29,050 a 29,600 - 33,560 vodní tok Moštěnka. Záplavové území bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 20. 5. 2014 (č. j. KUOK 41225/2014). » 
V zájmovém území má také stanovené záplavové území vodní tok Valová. Záplavové území bylo stanoveno Krajským úřadem Olomouc (č.j. KUOK 100767/2011) ze dne 23. 3. 2006. Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100 a aktivní zónu. »
V zájmovém území má také stanovené záplavové území vodní tok Blata. Záplavové území bylo stanoveno Krajským úřadem Olomouc (č.j. KUOK 78805/2014) s platností od 9. 12. 2014. Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100 a aktivní zónu. »
V zájmovém území má také stanovené záplavové území vodní tok Haná. Záplavové území bylo stanoveno Krajským úřadem Olomouc (č.j. KUOK 97267/2016) ze dne 6. 9. 2016. Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100 a aktivní zónu. »

Stanovená záplavová území uvedených vodních toků

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
 Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Přerov
Objekty na dotčených tocích jsou dále rozpracovány ve zvláštní příloze – Objekty na tocích a Kilometráž  vodních toků.

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu SO ORP. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obcí v ORP Přerov ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Přerov

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívací plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívací plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívací plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívací plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu SO ORP. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného ČHMÚ, patří část toku Bečvy (ř. km 10,8 až 12,8) mezi úseky s možností tvorby ledových bariér zejména v období tání. Část toku Strhanec (ř. km 0 – 0,8) patří mezi kritické úseky v období mrazu. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může tok vybřežovat i při malých průtocích. Dále se na tocích, protékajícím správním územím ORP Přerov nevyskytují úseky s ledovými obtížemi. Tyto úseky se však vyskytují mimo správní území a mohou případně ovlivnit povodňovou situaci. »
Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Přerov

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu ORP. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Mezi nejvýznamnější vodní díla, která mohou ovlivnit povodňovou situaci na území ORP Přerov patří: Tršice (Olešnice), Plumlov (Hloučela), Hradecký rybník (Mlýnský náhon), Bystřička (Bystřička), Horní Bečva (Rožnovská Bečva) a Karolínka (Stanovnice). »
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Přerov
Vodní díla v povodňovém plánu SO ORP. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.