Frýdlant

Charakteristika zájmového území

Správní obvod SO ORP Frýdlant se nachází na severu Čech v nejsevernější části Libereckého kraje a sousedí celkem se třemi obcemi s rozšířenou působností, a to ORP Liberec, Jablonec nad Nisou a Tanvald, přičemž na celém území SO ORP Frýdlant žije k 1. 1. 2019 dle ČSÚ 24 496 obyvatel. SO ORP Frýdlant se rozkládá na území 349,36 km² a zahrnuje celkem 18 obcí.
SO ORP Frýdlant je s průměrnou hodnotou zalidnění 70 obyvatel na km² pod hodnotou, které dosahuje Česká republika (135) nebo Liberecký kraj (140). Výraznějšími centry SO ORP jsou města Frýdlant, Hejnice, Raspenava a Nové Město pod Smrkem.

Přehledná mapa SO ORP Frýdlant

Hospodářské podmínky v SO ORP Frýdlant jsou výrazně ovlivněny jeho vysokohorskou polohou a rozsáhlými lesními porosty. Po hřebenech pohoří probíhá rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Nejvýznamnějším vodním tokem je Smědá odvodňující severní část pohoří a ústící do Lužické Nisy (významný přítok Odry, která ústí do Baltského moře), ta odvádí vodu ze západní a jihozápadní části Jizerských hor.

Základní údaje o obcích v SO ORP Frýdlant (k 31. 12. 2018)

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží celé území SO ORP Frýdlant do provincie Česká Vysočina, soustavy Krkonošsko-jesenické a podsoustavy Krkonošské. Převážná většina území spadá do celku Frýdlantská pahorkatina. Pouze malá okrajová část na východě (k. ú. města Nové Město pod Smrkem a obcí Bílý Potok, Lázně Libverda) patří již do celku Jizerské hory, podcelku Smrčská hornatina, okrsku Vysoký jizerský hřbet. Také jižní část SO ORP (části k. ú. obcí Heřmanice, Dětřichov, Bílý Potok a měst Frýdlant, Raspenava, Hejnice) spadá již do celku Jizerské hory, konkrétně do podcelku Jizerská hornatina, okrsků Albrechtická vrchovina, Oldřichovská vrchovina, Soušská hornatina a Smědavská hornatina.

Pro reliéf jsou charakteristické horské hřbety Jizerských hor, které lemují zájmové území z jižní a jihovýchodní strany. Podstatnou část tvoří pahorkatinný reliéf Frýdlantské pahorkatiny s velkým množstvím menších vrcholů se zaříznutými údolími vodních toků, zejména Smědé, Olešky, Lomnice, Řasnice, Jizery a mnoha dalších. Nejvyšším bodem území je vrch Smrk (1124 m n. m.), který je zároveň nejvyšším vrcholem Jizerských hor nacházející se ve východní části území na hranici s Polskem. Naopak nejníže položeným je místo, kde zájmové území, zároveň i Českou republiku, opouští vodní tok Smědá na severozápadní hranici s Polskem (212 m n. m.).

Z geologického hlediska je zájmové území součástí soustavy Českého masivu, konkrétně lužické (západosudetské) oblasti. Pro Frýdlantskou pahorkatinu jsou typické zejména kvartérní ledovcové sedimentární horniny, především jíly, varvy a spraš. Ostrůvkovitě se zde vyskytují i magmatické horniny, zejména granity, granodiority. V severovýchodní části území lze narazit i na ruly a ortoruly. Jižní část území, spadající již do geomorfologického celku Jizerské hory, tvoří zejména horniny krkonošsko-jizerského krystalinika (ortorula, granit, metagranit, granodiorit, fylit svor) jejichž souvislé pokryvy jsou narušovány liniovými výskyty říčních sedimentů (hlína, písek, štěrk). Převažujícími půdními typy jsou kambizemě s rankery a litozeměmi, pseudogleje s oglejenými kambizeměmi, luvizemě, kryptopodzoly a podzoly.

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území SO ORP do mírně teplých a mírně chladných podoblastí MT2, MT7, MT9, CH6 a CH7. Oblast je velmi bohatá na srážky (cca 800 - 1 700 mm/rok)

Charakteristika podoblastí MT2, MT7, MT9, CH6 A CH7