Charakteristika zájmového území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Králíky sousedí z velké části s Polskou republikou a představuje nejsevernější výběžek Pardubického kraje. Na východě hraničí s obcemi Olomouckého kraje, na jižní straně sousedí s Lanškrounskem a na západě s územím správního obvodu Žamberk. K 31. 12. 2020 bylo v SO ORP Králíky evidováno 8 618 obyvatel. Rozloha území SO ORP Králíky činí 15 861 ha. ORP Králíky tvoří: městys Mladkov, obce Lichkov, Červená VodaDolní Morava a město Králíky. Kralicko je po Českotřebovsku druhým nejmenším správním obvodem. Svojí rozlohou zaujímá pouze cca 3,5 % území kraje. Z hlediska počtu obyvatel je mezi všemi správními obvody v kraji nejméně zalidněný. 

Nízká hustota osídlení a typická rozptýlená zástavba malých sídel negativně ovlivňuje obsluhu okrajových území dopravou i sítěmi technické infrastruktury, část obcí nemá vybudované systémy odkanalizování s čistírnami odpadních vod, část území dosud není plynofikována. Kvůli umístění v podhůří na okraji České republiky není území příliš dobře dopravně dostupné, výhodou je, že se zde nachází silniční a železniční hraniční přechod využívaný také pro nákladní dopravu. Železniční trať do Polska byla v roce 2008 elektrifikována, což potvrdilo důležitost tohoto mezinárodního spojení. Kvalita napojení na celorepublikový silniční systém by se mohla zlepšit realizací přeložky silnice I/11 a výhledově i nové kapacitní komunikace do Polska (napojení na budoucí rychlostní silnice D35 a D43), pozitivně by to ovlivnilo také zdejší hospodářství včetně cestovního ruchu.

Území je výjimečné svým kvalitním přírodním prostředím, jeho velká část je zalesněna, další významnou část pokrývají trvale zatravněné zemědělské plochy. Kvalitu přírody dokumentují Národní přírodní rezervace Králický Sněžník, rozsáhlá ptačí oblast NATURA 2000 a čtyři přírodní parky: Buková hora - Suchý vrch, Jeřáb, Králický Sněžník a Orlice. Téměř pod celým územím se nacházejí rozsáhlé zdroje podzemní pitné vody (chráněná oblastí přirozené akumulace vod), z čehož vyplývá jeho soběstačnost v zásobování pitnou vodou.

Území SO ORP Králíky

 

Struktura půdního fondu

Na katastrálním území SO ORP Králíky nejvíce dominuje využití území jako zemědělské půdy a trvalé travní porosty. Dále je tu hojně zastoupena lesní půda. V menší míře také zastavěná a ostatní plocha a v poslední řadě i vodní plochy.

Počet obyvatel a využití pozemků v SO ORP Králíky (dle ČSÚ k 1. 1. 2021)

 Území Počet obyvatel Celková výměra (ha) Podíl zemědělské půdy a trvalých travních porostů (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch (%) Podíl vodních ploch (%) Podíl lesů (%)
Králíky 4 158 5 277,5 71,5 10,2 1,0 17,3
Mladkov 519 1 279,9 54,1 7,4 0,4 38,0
Lichkov 533 913,3 52,0 8,8 0,9 38,3
Červená Voda 2 990 4 733,4 38,9 6,8 0,5 53,8
Dolní Morava 418 3 657,0 21,2 2,7 0,4 75,4

 

Dopravní infrastruktura

Dopravní přístup do širšího území zajišťují především silnice I. třídy a to ve směru sever - jih silnice I/43 (Brno - Svitavy - Králíky - st. hranice), která má vazbu na silniční síť Polské republiky, a to prostřednictvím hraničního přechodu Dolní Lipka - Boboszów. Na ni v jižní části území navazuje silnice I/11 (Hradec Králové - Žamberk - Šumperk). Další významnou trasou je silnice II/312 (Žamberk - Králíky). Tato silnice je na západě připojena v prostoru Žamberka na silnici I/11 (Hradec Králové - Šumperk) a na východě v prostoru Dolní Lipky se připojuje na silnici I/43, od které se v Králíkách opět odpojuje a pokračuje východním směrem na Hanušovice.

 

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky území ORP spadá do provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko - jesenická soustava, oblasti Orlická podsoustava, celku Kladská kotlina a podcelku Králická brázda.

Území je ze tří stran obklopeno horami. Na jihozápadě jsou to Orlické hory, přesněji Mladkovská a Bukovohorská hornatina s nejvyšší horou Suchý vrch (995 m n. m). Na jihovýchodě se nachází Hanušovická vrchovina, respektive je jím podcelek Branenská vrchovina s nejvyšší horou Jeřáb 1 003 m n. m. a na severovýchodě se jedná o masiv Králického Sněžníku (1 424 m n. m.), který je po Krkonoších a Jeseníkách třetím nejvyšším pohořím v České republice. Masiv Králického Sněžníku tvoří jedno z nejvýznamnějších evropských rozvodí, které bývá nazýváno „Střecha střední Evropy". Toky pramenící na jeho svazích se vlévají do tří evropských moří: řeka Morava přes Dunaj do Černého moře, řeka Nisa přes Odru do Baltského moře a Lipkovský potok, přítok Tiché Orlice (pramení na Jeřábu) ústící do Labe, se vlévá do Severního moře.

V území neexistují ložiska žádných rud - významnější nerostnou surovinou jsou kvalitní krystalické vápence v oblasti Velká Morava, které se používají pro ušlechtilou kamenickou výrobu a pro další zpracování.

Půdotvornými substráty jsou v západní části zvětraliny vyvřelin a metamorfovaných hornin (kyselá až neutrální intruziva a metamorfika), ve východní části jsou to spraše. Zvětralinový plášť je třetihorního až druhohorního stáří. Tvoří jej převážně jílovito - písčité až jílovité zvětraliny, původně vzniklé za tropického klimatu na horninách algonkických (migmatity synkinematické) a ovlivněné čtvrtohorním zvětráváním. Čtvrtohorní pokryvy jsou plošně malé o nepatrných až malých mocnostech. V území se vyvinuly převážně písčitohlinité a hlinitopísčité hnědé horské lesní půdy místy s obsahem štěrku.

 

Klimatické charakteristiky

Na území SO ORP Králíky je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) v intervalu 7,1 - 8 °C a v některých částech území se teplota pohybuje dokonce v intervalu 6,1 - 7 °C. Průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 801 -1000 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá území SO ORP do chladných klimatických podoblastí CH6 a CH7.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí CH6 a CH7

Charakteristika CH6 CH7
Počet letních dnů 10 - 30 10 - 30
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 120 - 140 120 - 140
Počet mrazových dnů 140 - 160 140 - 160
Počet ledových dnů 60 - 70 50 - 60
Průměrná teplota v lednu [°C] -4 - (-5) -3 - (-4)
Průměrná teplota v červenci [°C] 14 - 15 15 - 16
Průměrná teplota v dubnu [°C] 2 - 4 4 - 6
Průměrná teplota v říjnu [°C] 5 - 6 6 - 7
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 140 - 160 120 - 130
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 600 - 700 500 - 600
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 400 - 500 350 - 400
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 120 - 140 100 - 120
Počet zamračených dnů 150 - 160 150 - 160
Počet jasných dnů 40 - 50 40 - 50