Odtokové poměry

Vodní tok Dyje má na území obce Přítluky oficiálně stanoveno záplavové území pro Q5, Q20 a Q100, včetně aktivní zóny ZÚ, v úseku ř. km 18,283 - 42,000 které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabylo účinnosti od 9. 7. 2009 (č. j. JMK 71140/2009). » 
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Dyje a vodního toku Trníček. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů»

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

 

Na území obce Přítluky byla stanovena čtyři místa, která můžou omezovat odtokové poměry. Ve všech případech se jedná o lávky, nekapacitní pro Q100, kde hrozí záchyt spláví, ucpání a snížení průtočnosti profilu. »
Místa omezující odtokové poměry na území obce Přítluky

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce.. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Přítluky se nachází jedno místo, které by mohlo být ohroženo přívalovou povodní. Jedná se o lokalitu v severní části obce, kde dochází ke splachu ze svahů, na kterých se nachází převážně vinice. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Přítluky

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
  

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000. »

Na území obce Přítluky nebyly stanoveny žádné kritické body.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Přítluky. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území obce Přítluky

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Přítluky mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Přítluky

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Výše po toku Dyje nad územím obce Přítluky se nachází vodní dílo Nové Mlýny. »

Vodní dílo Nové Mlýny tvoří tři přehradní nádrže II. a III. kategorie z hlediska TBD. Z hlediska povodňové situace na území obce Přítluky je významné vodní dílo Nové Mlýny – dolní nádrž, které leží na řece Dyji jako poslední a zároveň největší ze soustavy tří novomlýnských nádrží. Zatopená plocha tohoto vodního díla je téměř 1 700 ha a objem vody při maximální hladině je téměř 84 mil. m³. Souhrnné projektové řešení výstavby soustavy tří nádrží bylo schváleno během roku 1972, dolní nádrž byla dokončena v roce 1988, o rok později byla uvedena do provozu. Účinek vodního díla se projevil například při povodni v srpnu roku 2002. Před nástupem povodně byl k dispozici volný objem k zachycení vody o celkovém objemu 35,5 mil m³. Kulminační přítok do nádrží byl asi 400 m³/s a retenčním objemem vodního díla byl snížen na 312 m³/s. Ještě větší účinek prokázaly novomlýnské nádrže při povodni v březnu-dubnu 2006. Před nástupem povodně byl k dispozici volný objem k zachycení vody o celkovém objemu 42,3 mil m³. Kulminační přítok do nádrží byl asi 740 m³/s a vodním dílem byl snížen na 657 m³/s. Manipulace na vodním díle významně přispěly k povodňové ochraně na slovenském území při soutoku Moravy a Dunaje. Také významně přispěly k ochraně pro Evropu velmi důležitých rozvodů plynu v Baumgartenu an der March.

Provozovatel VD:
 Povodí Moravy, s. p. 
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Přítluky

Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Protipovodňová opatření »

Na omezení povodňových škod pod vodní nádrží Nové Mlýny slouží Přítlucký poldr. Ten je součástí Dyjskosvratecké soustavy, tj. soustavy poldrů a nádrží, které chrání zástavbu obcí a měst od vodního díla Vranov po soutok s řekou Moravou a která má významný vliv na odtok z území České republiky a ochranu sídel v sousedním Slovensku a Rakousku. Nachází se na levém břehu řeky Dyje mezi obcemi Bulhary, Přítluky, Rakvice a Podivín. Jeho zátopa je omezená dnešní levobřežní hrází Dyje na jihu, na severu je ohraničená tzv. selskou hrází podél toku Trníček, na východě pravobřežní hrází podél toku Trkmanka. Západní hranice je tvořena přirozenou výškou terénu směrem k Novým Mlýnům. Celkový retenční objem suchého poldru je 9 mil. m3. Plocha maximální zátopy je 1 276 ha. Plní se při překročení průtoku v Dyji pod VD Nové Mlýny cca 760 m3/s, a to výtokem pod stavidly nápustného objektu. Výpustný objekt z poldru je vybudovaný za hrázemi na soutoku Dyje a Trkmanky spolu s čerpací stanicí. Gravitačně je voda z poldru vyústěna dvěma výpustky (2 x 2,4 x 1,5 m) do koryta Trkmanky těsně nad jeho vyústěním do Dyje.

-> realizovaná protipovodňová opatření dokáží v čase povodně významně zploštit povodňovou vlnu, a to těsně pod hranicí stoleté povodně.

Celkový situační nákres

Protipovodňová opatření na území obce Přítluky