Rudlice

Odtokové poměry

Vodní tok Jevišovka má na území obce Rudlice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 69,610, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 31. 8. 2005 (č. j. JMK 13912/2005 OŽP-Cr). »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Jevišovky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Místa omezující odtokové poměry na území obce Rudlice

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Metodou tzv. kritických bodů byla také Výzkumným ústavem vodohospodářským, v.v.i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR na digitálním modelu reliéfu a land - use v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Rudlice metodou kritických bodů

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy z polí umístěných na poměrně prudkých svazích. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. »

Ohrožení přívalovou povodní na území obce Rudlice - celkový pohled

Ohrožení přívalovou povodní na území obce Rudlice - severní část

Ohrožení přívalovou povodní na území obce Rudlice - severovýchodní část

Ohrožení přívalovou povodní na území obce Rudlice - severozápadní část

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

• Indikátor přívalových povodní
• Indikátor přívalových povodní - mapová aplikace
• Radar

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Rudlice

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Rudlice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Rudlice

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území obce Rudlice se nachází dvě malé vodní nádrže v soukromém vlastnictví na přítoku Jevišovky v intravilánu obce. Dále v severovýchodní části obce se nachází také menší obecní vodní nádrž. Dále se výše na toku Jevišovky nachází VD Jevišovice. »

Základní údaje o VD Jevišovice

VD Jevišovice - Jevišovka, ř. km 55,36 »

Provozovatel VD: Povodí Moravy, s.p.

Kategorie VD (dle vyhlášky 471/2001 Sb. o TBD)  - II.

Vodní dílo Jevišovice na toku Jevišovka je nejstarší moravskou přehradou a zároveň jedna z nejstarších přehrad ve střední Evropě. Snahy zajistit ochranu dolního toku Jevišovky a snížení kulminace povodní, které sužovaly zdejší obyvatele, se objevily již v 80. letech 19. století. V březnu roku 1888 postihla obyvatele velká povodeň, která byla považována za největší v 19. století. Samotná výstavba byla zahájena v roce 1894. Uvedení do provozu bylo o dva roky později.

Kromě hlavního účelu, jímž je ochrana před povodněmi, zajišťuje vodní dílo zachování minimálního průtoku v toku. Významné je také rekreační využití nádrže, provozování letních sportů a rybářství.

Hráz je gravitační zděná z rulových a ruložulových balvanů. V půdoryse je hráz zakřivená s poloměrem křivosti 240 m. Lomový kámen použitý při stavbě od dolní třetiny směrem ke koruně velikostně klesá. Mezery jsou vyplněny drobnějšími kameny. Pro větší vodotěsnost bylo spárování návodního líce provedeno tak, že po zatvrdnutí ložné malty se malta mezi kameny vyškrabala, mezera se očistila tlakovou vodou a vyplnila ve dvou vrstvách vtlačovanou pálenou cementovou maltou.

K převádění povodňových průtoků slouží boční bezpečnostní přeliv umístěný na levém břehu nádrže. Délka přelivné hrany je 24,4 m. Voda přepadá do spadiště a dále odtéká 8 m širokým skluzem. Zaústění skluzu je provedeno přímo, bez vývaru, do Jevišovky. Spadiště i skluz jsou vedeny v rostlé skále. Bezpečnostní přeliv může při maximální hladině převést celkový průtok cca 80 m³/s.

Základní technické údaje VD Jevišovice

Seznam významných vodních nádrží ovlivňujících odtokové poměry na území obce Rudlice

 Vodní díla