Charakteristika zájmového území

Město Vidnava leží ve Vidnavském výběžku. Administrativně se město řadí do Olomouckého kraje, konkrétně do SO ORP Jeseník. Katastrální hranice města je na východě totožná se státní hranicí s Polskem. K 1. 1. 2020 bylo ve městě evidováno 1 247 obyvatel. Plocha katastrálního území města činí 426,8 ha.

 

Území města Vidnava

 

Struktura půdního fondu

Samotné město se rozkládá v nadmořské výšce mezi 240 a 230 m n. m. Větší výšková členitost je charakteristická pro jih území. Nejvyšší místo katastru dosahuje nadmořské výšky cca 308 m n. m. Intravilán města Vidnava se táhne podél vodního toku Vidnávka a bezprostředně sousedí s intravilánem obce Velká Kraš.

Lesní porost se vyskytuje v jihovýchodním cípu katastrálního území. Jedná se převážně o třetí vegetační stupeň (dubobukový), v malých plochách se místy vyskytuje i druhý lesní vegetační stupeň (bukodubový). Ostatní plochy náleží loukám, polím a pastvinám. V severovýchodní části katastru se nachází přírodní rezervace Vidnavské mokřiny.

Využití pozemků ve městě Vidnava (dle ČSÚ k 1. 1. 2019)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Orná půda 157,1 ha 36,8 %
Chmelnice 0,0 ha 0,0 %
Vinice 0,0 ha 0,0 %
Zahrady 19,4 ha 4,5 %
Sady 0,0 ha 0,0 %
Trvalé travní porosty 29,5 ha 6,9 %
Lesní půda 91,5 ha 21,4 %
Vodní plochy 49,9 ha 11,7 %
Zastavěné plochy 16,1 ha 3,8 %
Ostatní plochy 63,8 ha 14,9 %
Celková výměra k.ú. 426,8 ha 100,0 %

 

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky patří zájmové území do provincie Česká vysočina a Krkonošsko-jesenické soustavy, podsoustavy Krkonošsko-jesenické podhůří, celku Žulovská pahorkatina, podcelku Žulovská pahorkatina a okrsku Černovodská pahorkatina.

Žulovská pahorkatina byla ve středním pleistocénu zaledněna pevninským ledovcem s teplou bází. Pro zdejší oblast je typický kupovitý povrch s nízkými exfoliačními klenbami (ruwary), který byl částečně změněn v oblíkovou krajinu. Nad plochý povrch se zde zvedají vysoké ostrovní hory (bornhardy).

V oblasti Černovodské pahorkatiny je typická přítomnost intrusivních hornin žulovského masivu, převážně granit a granodiorit. Jedná se o erozně denudační povrch ukloněné tektonické kry se zbytky holoroviny a s četnými ostrovními horami. Rovněž se zde vyskytují stopy glaciální modelace.

Z hlediska půd se na jihu území vyskytují kyselé kambizemě na svahovinách kyselých žul a blízkých lehkých hornin. Podél vodního toku Vidnávka jsou typické glejové fluvizemě na bezkarbonátových nivních sedimentech. Na jih přechází tento typ půd v modální pseudogleje uložené na polygenetických hlínách a glaciálních uloženinách. V severovýchodním výběžku katastrálního území se vyskytují i organozemě na rašelinných substrátech.

 

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území města Vidnava do teplé klimatické podoblasti T2.

Charakteristika teplé podoblasti T2

Charakteristika T2
Počet letních dnů 50 - 60
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 160 - 170
Počet mrazových dnů 100 - 110
Počet ledových dnů 30 - 40
Průměrná teplota v lednu [°C] -2 - (-3)
Průměrná teplota v červenci [°C] 18 - 19
Průměrná teplota v dubnu [°C] 8 - 9
Průměrná teplota v říjnu [°C] 7 - 9
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 - 100
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 350 - 400
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 200 - 300
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 - 50
Počet zamračených dnů 120 - 140
Počet jasných dnů 40 - 50