Odtokové poměry

Vodní toky nemají na území obce Hvozdná oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ. Ohrožené objekty jsou stanoveny na základě předchozích zkušeností. »
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Hvozdeckého potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Hvozdná se nachází několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry - nekapacitní mostky. LP Hvozdenského potoka v ř. km 0,200 - 0,504 v k. ú. Hvozdná, IDVT 10186247 byl v minulosti poměrně nestabilní. Docházelo zde k projevům dnové a břehové eroze, což vedlo k odnosu půdy do nižších částí potoka, kde se ukládala a snižovala průtočnou kapacitu koryta. Vlivem toho docházelo k vybřežování vody na okolní pozemky. Aby bylo možné koryto stabilizovat a zabránit ukládání erodovaného materiálu do nižších částí potoka, byly vybudovány drátokamenné přehrážky sloužící jako usazovací. Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně. »
Místa omezující odtokové poměry na území obce Hvozdná

Místa omezující odtokové poměry na území obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


Místa omezující odtokové poměry

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí obce ohrožována splachy z okolních svahů. Ohrožena je zejména lokalita nad vodním dílem Argaláška, kam přitéká voda ze svahů okolo Hvozdenského potoka. Výskyt přívalových povodní je dále pravděpodobný v lokalitě okolo č. p. 176, kam se stéká voda ze svahů kopce Amerika, a v lokalitě u ulice Boří, kde může docházet ke koncentraci vod z přilehlého svahu. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Hvozdná
V zájmovém území se nachází několik svahových nestabilit.
Území je náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území obce - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. 
Česká geologická služba zmapovala na území obce několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce.

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000 ».

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Hvozdná metodou kritických bodů


Na území obce Hvozdná byly stanoveny dva kritické body:
  • Kritický bod 41 201 724 - nachází se v blízkosti vodní nádrž Argaláška.
  • Kritický bod 41 201 721 - v blízkosti domu č. p. 290

Charakteristika kritických bodů na území obce Hvozdná

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
41 201 724 9,976 % 76,294 % 187,320 ha
41 201 721 10,097 % 91,476 % 70,190 ha

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Hvozdná. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

 

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Hvozdná

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Hvozdná mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkách přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Hvozdná

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Hvozdná se nachází vodní nádrž Argaláška, vodní nádrž Ostratky, několik drobnějších vodních nádrží a dvě suché nádrže v horní části Hvozdenského potoka. Tyto objekty mohou ovlivnit odtokové poměry. »
 Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Hvozdná

Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Protipovodňová opatření 

Vodohospodářská opatření v katastrálním území Hvozdná jsou řešena na celkové ploše 2,9932 ha. Cílem vodohospodářských opatření je zlepšení vodního režimu a odtokových poměrů v krajině se zaměřením na ochranu proti povodním. Na Hvozdenském potoce byly vybudovány dva poldry, nachází se v horní části potoka. »
V současné době se uvažuje o výstavbě dalších poldrů. Poldr č. 1 by měl být umístěn na Hvozdenském potoce mezi již vybudovanými poldry a rybníkem Argaláška. Poldr č. 2 a 3 by měly být východně od intravilánu obce na bezejmenných tocích (ID 10189814 a 10205097); (KPÚ Hvozdná – vodohospodářská opatření, Halaš).
Protipovodňová opatření na území obce Hvozdná