Hydrologické údaje
ZÁKLADNÍ HYDROLOGICKÉ ÚDAJE
Hydrologicky náleží zájmové území města Jeseník do úmoří Baltského moře a je součástí povodí řeky Odry a jejího levobřežního přítoku Bělé – celková plocha povodí v hraničním profilu: 271 km2. Tok Bělé tvoří kostru říční sítě města Jeseník. S výjimkou toku Staříče lze ostatní toky na území města charakterizovat jako drobné. Toky Bělá a Staříč do města přitékají ze sousedních katastrů, ostatní drobné vodních toky pramení na území města.
Bělá
Tok Bělá je významným vodohospodářským tokem a jedná se o páteřní tok Jesenicka. Bělá pramení ve Videlském sedle ve výšce 880 m n.m., odtéká z hor na sever, od Jeseníku mění směr na severovýchod, protíná státní hranice ČR-Polsko u Mikulovic v 307 m n.m. a ústí do Kladské Nisy (levý přítok Odry). Celková plocha povodí Bělé je na území ČR 271 km2, v Polsku 113 km2, délka toku v ČR 32,8 km, celkem 54,9 km, průměrný roční průtok u státní hranice je 4,32 m3. s-1. Největším přítokem Bělé je Staříč (plocha povodí 53,4 km2), který ústí zleva v ř. km 16,633. Nad Staříčem má Bělá plochu povodí 118,3 km2.
Podloží Bělé tvoří propustné ruly, což spolu se zalesněním Hrubého Jeseníku způsobuje poměrnou vyrovnanost průtoků. Zvýšené průtoky zpravidla nastávají na jaře, kdy odtékají vody z tajících sněhů, zvětšené o spadlé srážky. Nejméně vodné jsou podzimní měsíce, nebo poslední zimní měsíce. Tok Bělá díky výškovým rozdílům jež překonává, disponuje značnou energií, jež umožňuje transport splavenin, zejména při povodních. Retenční prostory v povodí Bělé a Staříč prakticky neexistují, proto jsou nástupy povodňových stavů velmi rychlé a jejich velikost a doba trvání je většinou odvislá od intenzity a délky trvání srážky. Koryto a okolí Bělé patřilo k nejhůře zasaženým povodněmi v r.1997. Původně úzké, v horním toku kamenité, místy balvanité koryto bylo za povodně značně rozšířeno a na mnoha místech bylo upravováno. Stavby na řece byly za povodně 1997 značně poškozeny.
Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Bělá
| Místo profilu | Plocha povodí | N-leté průtoky [m3/s] | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| [km2] | 1 | 2 | 5 | 10 | 20 | 50 | 100 | 7/97 | |
| Nad Staříčem | 118,30 | 15,9 | 27,3 | 48,3 | 68,6 | 93,6 | 133 | 170 | 216 |
| Pod Staříčem | 171,62 | 22,1 | 36,4 | 61,6 | 85,6 | 114 | 159 | 199 | -- |
| Nad Chebzím | 201,21 | 26,2 | 42,7 | 71,6 | 99,1 | 131 | 181 | 226 | -- |
| Nad Olešnicí | 229,92 | 29,6 | 48,2 | 80,2 | 110 | 145 | 200 | 248 | 335 |
| Pod Olešnicí | 268,24 | 33,4 | 54,0 | 89,3 | 122 | 160 | 219 | 271 | -- |
Přehled kapacit koryta toku Bělá a provedených úprav na území města Jeseník
| Staničení | Břehová kapacita | Popis úpravy | |
| vlevo | vpravo | ||
| 15,515 (sil. most) - 15,741 (jez) | >Q20 | >Q20 | Původní koryto opraveno (jednostranný lichoběžník B = 14 m ), vpravo je zatápěna místní komunikace vodou > Q20. |
| 15,741 (jez) - 15,741 (sil. most) | Q20 - Q100 | Q20 - Q100 | úprava pod mostem (přechodový úsek), vzdutí jezu zaplavuje místní komunikaci > Q20. |
| 15,741 (sil. most) - 16,564 (jez) | Q50 - Q100 | cca Q50 | obnoveno původní koryto (obdélník B = 18 m ) |
| 16,564 (jez) - 16,967 (jez) | Q50 - Q100 | Q50 - Q100 | rekonstrukce koryta v původních parametrech (lichoběžník nad Staříčem B = 15 m) |
| 16,967 (jez) - 17,803 (sil. most) | >Q50 | >Q50 | koryto s původními nábřežními zdmi (obdélník B = 16 ) |
| 17,803 (sil. most) - 18,200 | >Q50 | >Q50 | koryto vlevo s novou nábřežní zdí - sočást silničního obchvatu (jednostranný lichoběžník B = 13 m) |
| 18,200 - 18,457 (sil. most na Rejvíz) | Q50 - Q100 | cca Q50 | původní miskovité koryto (dno cca 11 m), po povodni r. 1997 narušeny základy betonového opevnění |
| 18,457 (sil. most na Rejvíz) - 18,780 (lávka) | Q20 | Q50 | původní stabilní koryto se skalními výchozy ve dně, vpravo nábřežní zeď, vlevo kam. opevnění |
| 18,780 (lávka) - 19,005 (jez) | Q50 | >Q50 | nová úprava po povodni r. 1997, lichoběžník B = cca 11 m |
| 19,005 (jez) - 19,691 (jez) | Q50 - Q100 | Q50 - Q100 | nová úprava po povodni r. 1997, navazuje na původní opevnění, lichoběžník B = cca 11 m |
| 19,691 (jez) - 20,000 | Q20 - Q100 | >Q20 | přírodní, stabilní koryto, pročištěné po povodni. Stabilizováno skalními výchozy |
| 20,000 - 20,516 (sil. most) | Q20 | Q20 | koryto prohrnuto po povodni (B = 9 až 12 m), zatím bez opevnění, ve výhledu nová úprava |
| 20,516 (sil. most) - 21,066 (sil most nad Šumným potokem) | Q20 | Q20 | nová úprava po povodni r. 1997, stabilizace břehů i dna, lichoběžník B = 10 m |
Staříč
Tok pramení na 1 km JV od Ramzové na svazích Smrku ve výšce 1075 m n.m., ústí zleva do Bělé v ř. km 16,633 v Jeseníku ve 423 m n.m. (po soutok s Ramzovským potokem je nazýván jako Jesenný potok). Plocha povodí toku je 53,3 km2, délka toku 14,6 km, prům. roční průtok u ústí 0,91 m3.s-1. Významnějším pravostranným přítokem je Vápenný potok. Nejvýznamnějším přítokem je však Ramzovský potok pramenící pod sedlem mezi Mračnou a Černavou ve výši 975 m.
Základní hydrologické charakteristiky vodního toku Staříč
| Místo profilu | Plocha povodí | N-leté průtoky [m3/s] | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| [km2] | 1 | 2 | 5 | 10 | 20 | 50 | 100 | 7/97 | |
| Pod Ramzovským potokem | 27,75 | 4,04 | 6,78 | 11,6 | 16,3 | 21,8 | 30,6 | 38,5 | -- |
| Lipová-lázně | 34,00 | 4,49 | 7,08 | 11,9 | 16,7 | 22,5 | 32,0 | 40,7 | 64 |
| ústí do Bělé | 53,32 | 5,99 | 9,89 | 16,7 | 23,2 | 30,8 | 42,8 | 53,5 | -- |
Přehled kapacit koryta toku Staříč a provedených úprav na území města Jeseník
| Staničení | Břehová kapacita | Celkové posouzení |
| ř. km 0,000 - 1,050 | Q100 | Tok je po povodni z r. 1997 pročištěn a upraven. Obdelníkové koryto o šířce dna cca 10 m |
| ř. km 1,050 - 3,100 | Q100 | Stabilní lichoběžníkové místy obdelníkové koryto upravené po povodní z r. 1997. Šířka dna 8,5 - 12 m |
| ř. km 3,100 - 4,000 | ~Q20 | Úsek mimo zástavbu. Lichoběžníkové koryto po povodni z r. 1997 ponecháno v přírodním nebo přírodně blízkém stavu. Šířka dna cca 5,5 m |
Vrchovištní potok
Odvádí vodu z prostoru Rejvízu a Bílé skály. Plocha povodí je 16,594 km2, délka toku cca 7 km. Městem protéká v délce cca 3 km. Je v těsném souběhu se silnicí II/453 Jeseník-Opava.
Kalvodka
Je levobřežním přítokem Staříče (cca v ř. km 1,4) o celkové délce 1,5 km a odvádí srážkovou vodu z prostoru Studniční hory a lázní. V horní části toku je místy nesouvisle a nesourodě regulován a místně zaklenut (svépomocně vlastníky pozemků přes než protéká). V úseku asi 50 m od ulice Sokola Tůmy, pod železniční tratí a následně pod silnicí v ul. Lipovská je zaklenut (uzavřené koryto). Nejspodnější úsek od ulice Lipovská je regulován v lichoběžníkovém profilu v délce cca 80 m až po ústí do Staříče.
Bezejmenný tok (v prostoru bývalých kasáren)
Je pravobřežním přítokem Staříče (cca v ř. km 1,9) o celkové délce cca 2 km a odvádí srážkovou vodu z prostoru Bukovického vrchu a bývalých kasáren. Od silničního nadjezdu č.e. 060-001 je v ulici Za podjezdem v délce cca 0,5 km částečně regulován. V prostoru bývalých kasáren se na toku nachází kaskáda 3 nádrží. S ohledem na budoucí využití areálu kasáren pro podnikatelské činnosti bude tato vodoteč využívána pro odvedení srážkových vod z části areálu.
HLÁSNÉ PROFILY
K zabezpečení hlásné povodňové služby se zřizují hlásné profily - místa na vodním toku, která slouží ke sledování průběhu povodně. Hlásné profily se rozdělují do tří kategorií:
Základní hlásné profily - kategorie A - jsou vybrané profily s vodoměrnými stanicemi na významných vodních tocích. Informace z těchto profilů jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na národní úrovni, nebo jsou využívány pro předpovědní povodňovou službu. Jsou profesionálně provozované ČHMÚ nebo správci povodí (Povodí Odry, státní podnik).
Doplňkové hlásné profily - kategorie B - jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na regionální (krajské) úrovni. Jsou zřizovány krajskými úřady a provozovány místně příslušnými obcemi.
Profily kategorie A a B tvoří celostátní systém hlásné služby.
Pomocné hlásné profily - kategorie C - jsou účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své potřeby obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí. Profily kategorie C mají lokální význam a spolu s profily kategorie B tvoří základ místních varovných systémů, pracujících na různé technické úrovni (manuálně nebo automaticky) a poskytovat varování obyvatelstvu zejména při přívalových povodních na malých tocích. Doporučené minimální vybavení: vodočetná lať nebo alespoň 3 značky vodních stavů (např. na pilíři mostu) odpovídající směrodatným limitům pro SPA s barevným rozlišením (I. SPA - zelená, II. SPA - žlutá, III. SPA - červená) nebo s římskými číslicemi.
Hlásné profily využitelné pro město Jeseník
| Místo hlásného profilu | I - bdělost | II – pohotovost | III – ohrožení |
| Mikulovice (Bělá) kat. A | 200 | 230 | 250 |
| Jeseník (Bělá) | 100 | 130 | 160 |
| Lipová-lázně (Staříč) C15 | 150 | 170 | 190 |
| Jeseník (Vrchovištní potok) | 55 | 80 | 100 |
| Jeseník (Kalvodka) | 33 | 48 | 63 |
