Jeseník

Odtokové poměry

Vodní tok Bělá má na území města Jeseník oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 30,700, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 5. 4. 2005 (č. j. KUOK/16012/04/OŽPZ/339). »

Vodní tok Staříč má na území města Jeseník oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 8,450, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 6. 4. 2005 (č. j. KUOK/16012/04/OŽPZ/339). »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

MÍSTA OMEZUJÍCÍ ODTOKOVÉ POMĚRY NA ÚZEMÍ MĚSTA JESENÍK

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Jeseník metodou kritických bodů

MÍSTA OHROŽENÁ PŘÍVALOVOU POVODNÍ NA ÚZEMÍ MĚSTA JESENÍK

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Především díky tomu, že ve městě nezůstal jediný most či lávka s podpěrou (pilířem) v průtočném profilu koryt (chod ledu tak má minimum překážek o něž by se zachytil), nenapáchaly chody ledu v poslední době větších škod. Potenciální riziko ledové povodně ve městě Jeseník však nelze v dlouhodobějším časovém úseku vyloučit.

MÍSTA VÝSKYTU LEDOVÝCH JEVŮ NA ÚZEMÍ MĚSTA JESENÍK

 Ledové jevy

Vodní díla

Podél toků Bělá a Staříč nejsou ani významnější území umožňující rozliv. Po povodni v r. 2007 byla koryta toků Bělá a Staříč, ale i Vrchovištního potoka v intravilánech opravena „tvrdou“ úpravou, tj. kamennými či betonovými opěrnými zdmi a dlažbou z lomového kamene většinou na kapacitu Q₂₀ až Q₁₀₀. Tyto úpravy toku odtok spíše urychlují než zpožďují. O to horší situace pak lze očekávat při výskytu povodně překračující tyto návrhové kapacity.

S výjimkou poldru Bobrovník, na LB Staříče, se všechny vodní nádrže nacházejí v povodí drobných vodních toků, charakteristických vysokou rozkolísaností průtoků, které odpovídají charakteru dešťových srážek. Režim proudění v těchto tocích je na hranici říčního a bystřinného proudění.

Pro město Jeseník mají z hlediska povodňového částečný, byť malý význam (zejména na průběh „bleskových“ povodní z dešťových přívalů) některé protékané nádrže, viz tabulka č.4. Určitý vliv na průtokový režim Staříče může mít suchá nádrž (poldr) vybudovaný na LB v prostoru autocampingu Borovník.

Nejvýraznějším specifikem všech místních vodních toků (řek, potoků i občasných toků) je skutečnost, že neexistuje možnost ovlivňovat kulminační průtoky, neboť na těchto tocích neexistují retenční nádrže, kromě několika malých nevýznamných vodních nádrží na územím města na bezejmenných DVT, kterými by bylo možno ovlivnit průběh povodní. »

SEZNAM VÝZNAMNÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍ OVLIVŇUJÍCÍCH ODTOKOVÉ POMĚRY NA ÚZEMÍ MĚSTA JESENÍK

 Vodní nádrže