Ježov

Charakteristika zájmového území

Obec Ježov se nachází ve východní části Jihomoravského kraje, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kyjov. Obec je součástí mikroregionu Podchřibí. K 1. 1. 2020 bylo v obci evidováno 713 obyvatel. První písemná zmínka o obci Ježov pochází z roku 1320. Rozloha území obce Ježov činí 592,2 ha.

Střední nadmořská výška zájmové oblasti se pohybuje v rozmezí 200-300 m n. m. Nejvyšším bodem obce Ježov je nepojmenovaný vrch o výšce 325 m n. m.

Řešené území obce je složeno z jednoho katastrálního území Ježov. Obec Ježov se dále skládá z jedné části obce, která nese stejné pojmenování jako katastrální území. V obci se nachází jedna základní sídelní jednotka (ZSJ) a to Ježov. 

Zastavěné území obce se nachází především v údolí vytvořeném vodním tokem Hruškovice a v jeho bezprostředním okolí. V jižní části zástavba kopíruje dopravní komunikace, především silnici II. třídy II/422. Zástavba má převážně charakter rodinných domů se zahradami. V severovýchodní části intravilánu obce se nachází fotbalové hřiště a autokemp Ježov. V jižní části zájmového území se vyskytuje zemědělský a skladový komplex. Do intravilánu obce Ježov proniká ze severovýchodu silnice II. třídy II/422, která prochází intravilánem obce a v jihozápadní části ho opouští. Silnice II. třídy II/422 propojuje okresy Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště. V intravilánu obce se napojují na silnici II. třídy II/422 dvě silnice III. třídy, a to III/4227 a III/4225. Jižní částí zájmového území prochází silnice III. třídy III/4228, která propojuje obec Žádovice a Žeravice. V území obce Ježov se nachází několik významných historických památek: kostel svatého Jakuba Staršího, kaple svatého Marka, fara a Pomník padlým v 1. světové válce.

Území obce Ježov

Výškové poměry na území obce Ježov

Sklonitostní poměry na území obce Ježov

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží území obce Ježov do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, oblasti Středomoravské Karpaty a celku Kyjovská pahorkatina. Území obce Ježov dále náleží do dvou geomorfologických podcelků, a to Mutěnické pahorkatiny a Váženské vrchoviny. Území obce je členěno do dvou geomorfologických okrsků, a to Žádovické pahorkatiny a Vážanské vrchoviny.

Žádovická pahorkatina je velmi výškově členitá pahorkatina s erozně denudačním povrchem s plošinami a široce zaoblenými rozvodnicemi a rozevřenými údolími. Žádovická pahorkatina má rozlohu 99,63 km² a zabírá majoritní podíl zájmového území obce Ježov až na východní část. Pahorkatina je složena především z panonských písků a jílů, vzácně se vyskytují štěrky nebo pleistocenní spraše. Nejvyšší vrchol je Domanínský kopec (312,4 m n. m.).  

Vážanská vrchovina  je kerná vrchovina s plošinami zarovnaného povrchu a širokými údolími. Vážanská vrchovina má rozlohu 43,94 km² a zasahuje pouze do východní části obce Ježov. Vážanská pahorkatina se skládá především z paleogenních jílovců a pískovců račanské jednotky magurského flyše. Nejvyšší bod Vážanské vrchoviny je vrchol Záhumenice (388,9 m n. m.).

Struktura půdního fondu

Na území obce Ježov je nejvíce zastoupen půdní typ černozem, který se vyskytuje v západní, střední, východní a jižní části. Dále se zde vyskytuje půdní typ hnědozem, který je zastoupen v severní, střední a jižní části zájmového území. Podél vodních toků, které prochází zájmovém územím (Skalecký potok, Žeravický potok a vodní tok Hruškovice) se nachází půdní typ fluvizem. Ostrůvkovitě je v terénních depresích na lokality černozemí vázán půdní typ černice. Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Dle Corine Land Cover 2012 jednoznačně převažuje orná půda v území obce Ježov. V severní a západní části se nachází stálé kultury (vinice). Do severní části zájmového území zasahuje část listnatého lesa z katastrálního území Žeravice u Kyjova. V severní části území obce Ježov, na pravém břehu vodního toku Hruškovice, se nachází maloplošné zvláště chráněné území (MZCHÚ) PP Losky.   

V severovýchodní části obce Ježov se nachází potencionální svahový sesuv s identifikačním číslem 2512, který dosud nebyl sanován. Ve třech souběžných erozivních rýhách se sklonem 30-35° se vytvořily 3 proudové sesuvy, které mají většinou výrazně vyvinuté akumulační oblasti. Intenzivní srážky a boční eroze vodního toku Hruškovice mohou způsobit sesuv.

Celková rozloha řešeného území činí 592,2 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako zemědělská půda (521,5 ha). Orná půda zaujímá 415,7 ha zemědělské půdy. Zemědělská půda je dále tvořena zahradami, ovocnými sady a vinicemi (76,0 ha) a trvalými travními porosty (29,8 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plochy (44,7 ha), zastavěné plochy (14,6 ha) a vodní plochy (9,1 ha). Lesní pozemky se rozkládají pouze na 2,3 ha.

Využití pozemků v obci Ježov (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Klimatické charakteristiky 

Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá celé území obce Ježov do teplé klimatické oblasti T2.

Zájmové území se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým a teplým přechodným obdobím a krátkou, mírně teplou a suchou zimou. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 550 – 600 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 8 – 9 °C.

Charakteristika teplé klimatické oblasti T2