Odtokové poměry
Žádný vodní tok na území obce nemá oficiálně stanovené záplavové území.
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladin toku Hodonínka a Veselský potok. Ohrožené objekty jsou vymezeny na základě povodně z července roku 1997. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Křtěnov bylo stanoveno několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry, jedná se o mosty a lávky. »
Místa omezující odtokové poměry na území obce Křtěnov
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. Na území obce bylo stanoveno jedno místo, které je ohroženo přívalovou povodní, anebo: Přívalovou povodní je nejvíce ohrožena severní část obce. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Křtěnov
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »
Zhodnocení vzniku přívalových povodní v obci Křtěnov metodou kritických bodů
Na území obce byl stanoven jeden kritický bod. Jeho charakteristika je uvedena v následující tabulce.
Charakteristika kritického bodu na území obce Křtěnov
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 41 500 907 | 11,543 % | 82,305 % | 66,430 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Křtěnov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Křtěnov
Pro reálné zobrazení povrchového odtoku je vytvořen 3D model akumulovaného odtoku s vyznačenými místy přívalových povodní, který je k dispozici v digitální verzi povodňovém plánu.
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Křtěnov mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Křtěnov
Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Na území obce Křtěnov se nachází menší vodní nádrž na bezejmenném přítoku Hodonínky (ID: 10195098), která by mohla ohrozit objekty v části nazvané místním názvem Na Samotě. »
Mnohem důležitější jsou odtokové poměry v okolí vodních nádrží nacházejících se nad obcí ve městě Olešnici, kde najdeme soustavu 5 retenčních nádrží v okolí Veselského potoka. Mezi nádrže se stálou zvodní v Olešnici patří Pěšák, Pod sekerou, Horní rybník (Jericho), Dolní rybník (Kačeňák) a Obecní rybník. »
Na Hodonínce se v severní části města Olešnice nachází jez (ř. km 16,8).
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Křtěnov
Protipovodňová opatření obce Křtěnov
Obec nemá vybudována žádná protipovodňová opatření.
Město Olešnice, které leží výše na toku, však má vybudovaná protipovodňová opatření. Ke zploštění povodňové vlny na Hodonínce slouží vodní nádrž Pešák ve městě Olešnici, která má úlohu poldru se stálou zvodní. Vzhledem k tomu, že levostranný přítok Hodonínky (Veselský potok) je v intravilánu města zatrubněný, tak bylo nutné vybudovat v horní části toku vhodná opatření pro zmírnění průběhu případné povodně. Za tímto účelem vzniklo 5 retenčních nádrží se zemními hrázemi s celkovým objemem 220 000 m3. »
Parametry retenčních nádrží
| Ret. nádrž |
č. 1 | č. 2 | č. 3 | č. 4 | č. 5 |
| Objem [m3] | 25 000 | 25 000 | 30 000 | 35 000 | 105 000 |
Z těchto hodnot byly vypočítány objemy povodňových vln:
1) pod Obecním rybníkem:
2) v údolí v trati Farská pole (nad areálem chovatelů):
- Pro 100 letou povodeň byl stanoven průtok Q = 9 m3.s-1 a objem povodňové vlny na 230 000 m3 ⟶ při součtu objemů retenčních nádrží 1, 2, 3 a 5 činí 185 000 m3
- Pro 100 letou povodeň byl stanoven průtok Q = 12 m3.s-1 a objem povodňové vlny na 58 000 m3 ⟶ objem retenční nádrže č. 4 činí 35 000 m3
Realizovaná protipovodňová opatření dokáží v čase povodně významně zploštit povodňovou vlnu, a to těsně pod hranicí stoleté povodně.
Vyznačení retenčních nádrží v povodí Veselského potoka