Charakteristika zájmového území

Město Mnichovice leží ve Středočeském kraji, územně je příslušné k ORP Říčany. K 1. 1. 2016 bylo v obci evidováno 3 524 obyvatel. Rozloha města je 831 ha.

Mapa katastrálního území města Mnichovice

Jedná se o oblast s větším podílem lesu, současně však i zemědělsky využívanou. V posledních letech se rozvíjí v oblasti obytná zástavba, což v budoucnu přinese změny v odtokových poměrech z povodí, které budou znamenat zvětšení přívalových vln na tocích.

Využití pozemků v Mnichovicích (dle ČSÚ, k 1. 1. 2016)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Orná půda 198.2 ha 23.8 %
Zahrady 229.1 ha 27.5 %
Sady 5.4 ha 0.6 %
Trvalé travní porosty 84.1 ha 10.1 %
Lesní půda 161.1 ha 19.4 %
Vodní plochy 7.7 ha 0.9 %
Zastavěná plochy 36.5 ha 4.4 %
Ostatní plochy 110.1 ha 13.2 %
Celková výměra k.ú. 832.1 ha 100 %

Město leží v poměrně úzkém a hlubokém údolí se strmým úbočím. Nejnižší bod území je při výtoku Mnichovky z katastru ve 329,5 m n. m. Nejvyšší bod je ve výšce 487,2 m n. m. na bezejmenném vrchu v nejvýchodnější části katastru. Průměrná nadmořská výška celého zájmového území je pak 401 m n. m. Přičemž centrum města (Masarykovo náměstí a okolní ulice) je v rozmezí cca 350–370 m n. m.

Digitální model reliéfu území města Mnichovice

Průměrná sklonitost reliéfu území je 9,1° s maximy přesahující 20° na okrajích niv vodních toků Mnichovky (nad intravilánem), a Struhařovského a Myšlínského potoka, a pak na svazích západně nad železniční tratí.

Sklonitostní poměry na území města Mnichovice

Z geomorfologického hlediska se nachází v Česko-moravské soustavě, podsoustavě Středočeská pahorkatina, celku Benešovská pahorkatina, podcelku Dobříšská pahorkatina. Většina jižní a střední části Mnichovic leží v okrsku Konopišťská pahorkatina a podokrsku Mnichovická vrchovina. Severní část města pak leží v okrsku Strančická pahorkatina a podokrsku Tehovská pahorkatina. 

Konopišťská pahorkatina je členitá pahorkatina v povodí Sázavy na ploše 266,10 km2. Převážně je modelována na granitoidech, granodioritech až křemenných dioritech středočeského plutonu sázavského typu s menšími tělesy gaber a gabrodioritů a s četnými vložkami porfyrů, porfyritů, aplitů a na kontaktně metamorfovaných proterozoických rohovcích, metadrobách, metapískovcích až metakvarcitech. Povrch je rozčleněný erozně denudační se strukturními hřbety, suky, s hluboce zaříznutými údolími Sázavy a přítoků. Vzhledem k vegetační stupňovitosti bioty převažuje (2.)-3.-4. vegetační stupně (dle Zlatníka).

Z hlediska geologického složení a tektonické stavby se území vyznačuje převahou granodioritů, tonalitů a křemenných dioritů. V nivách vodních toků (zejména Mnichovky) převažují kvartérní fluviální sedimenty - hlíny, písky a štěrky. Na sever území zasahují vrstvy břidlic, metadrob a konglomerát. Na prudkých svazích pak nalezneme pokryvy svahovin (písčitohlinitých sedimentů).

Od výše uvedeného se odvíjí i převládající půdní typy. Na většině území převažují kambizemě a podél vodních toků (v nivách) nalezneme fluvizemě.

Podnebí je mírné teplé, mírné suché, převážné s mírnou zimou. Průměrný dlouhodobý úhrn srážek je 626 mm ročně. Srážkově nejbohatší letní měsíce jsou charakteristické přívalovými srážkami, kdy vzniká významné ohrožení území povodňovými průtoky.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá jižní část území města do mírně teplé podoblasti MT11, zbytek území spadá do mírně teplé podoblasti MT9.

Charakteristika chladné podoblasti CH6 a CH7

Charakteristika
MT11 MT9
Počet letních dnů 40-50 40-50
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 140-160 140-160
Počet mrazových dnů 110-130 110-130
Počet ledových dnů 30-40 30-40
Průměrná teplota v lednu [°C] -2-(-3) -3-(-4)
Průměrná teplota v červenci [°C] 17-18 17-18
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90-100 100-120
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 50-60 60-80