Zvláštní povodeň

Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:

  • technická příčina havárie díla
  • silné zemětřesení
  • letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze
  • válečný konflikt
  • teroristický útok
Na vodních tocích na území městyse se nenachází žádná vodní díla I. až III. kategorie z hlediska TBD, která by mohla v případě havárie vyvolat povodeň většího rozsahu. V případě protržení hráze na vodní nádrži Koryčany městysi Moravská Nová Ves nehrozí prakticky žádné nebezpečí, poněvadž povodňová vlna bude značně transformovaná díky vodním dílům Jarohněvický rybník a rybníky Písečná.
 
Zvláštní povodeň pro městys Moravská Nová Ves by nastala v případě přelévání nebo protržení pravobřežní hráze odlehčovacího ramene Kyjovky (viz povodeň červenec 1997) nebo protržením Skařinské hráze. V těchto případech by došlo k postupnému zaplavení lokality Nesytu a následně k přeplnění vodního toku Kyjovka (Stupava). Díky tomu by se mohla opakovat situace z povodně v roce 1997. Jak ukazují zkušenosti z povodně v březnu 2005 hrozí při souběhu povodní na Moravě a Kyjovce (Stupavě) nebezpečí přelití hrází odlehčovacího ramena při větším zpětném vzdutí řeky Moravy, neboť regulační objekt odlehčovacího ramena Kyjovky je pouze dimenzován na průtok Q50, takže již při tomto průtoku bude docházet k přelévání hrází a rovněž může dojít k jejich protržení a tím ke vzniku zvláštní povodně.

Záplavové území zvláštní povodně, ke které by došlo v případě protržení pravobřežní hráze odlehčovacího ramene Kyjovky, bylo zdigitalizováno pro území městyse Moravská Nová Ves ».

Podnět pro vyhlášení SPA dává příslušnému povodňovému orgánu provozovatel vodního díla (obsluha vodního díla) při výskytu neobvyklých jevů a skutečností sledovaných v rámci obchůzek vodního díla.

Takovými jevy a skutečnostmi jsou např.:

  • plnění nádrží nad max. hladinu a hrozí přelití hráze,
  • výskyt průsaků nebo podmáčených a zabahněných míst pod hrází, v hrázi,
  • eroze tělesa hráze při prudkých lijácích,
  • vývraty stromů na tělese hráze apod.

V případě rychlého nepříznivého vývoje zahájí obsluha vodního díla varovná a nouzová opatření k odvrácení havárie, resp. k minimalizaci škod podle vlastního uvážení.

Pokud je nebezpečí z prodlení, musí obsluha díla a povodňový orgán varovat obce na toku co nejrychleji za využití všech dostupných komunikačních prostředků.


Vodní díla v povodňovém plánu městyse. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.