Odtokové poměry

Žádný vodní tok na území města nemá oficiálně stanovené záplavové území.
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladin toku Hodonínka a Veselský potok. Ohrožené objekty jsou vymezeny na základě povodně z července roku 1997. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. 
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území města Olešnice bylo stanoveno několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry, jedná se o mosty, lávky a propustky. »
Místa omezující odtokové poměry na území města Olešnice

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na komunikacích a k ucpání propustků. Ohroženo je povodí Veselského potoka a také oblast severně od intravilánu města nad zemědělským areálem. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Olešnice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Na území města se nachází dva kritické body. Jejich charakteristika je uvedena v následující tabulce.

Charakteristika kritických bodů na území města Olešnice

Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
41 500 917 5,254 % 90,005 % 103,85 ha
41 500 918 9,58 % 68,78 % 363,31 ha

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Olešnice metodou kritických bodů

Stanovení soustředěných drah povrchového otoku a jejich kvantifikace dle velikosti sběrného povodí 

Pro potřeby povodňového plánu města Olešnice byla zpracována jednoduchá hydrologická analýza, která má za cíl znázornit soustředěné dráhy povrchového odtoku, tj. nejpravděpodobnější místa, kterými protéká voda při povrchovém odtoku. Pro kvantifikaci této analýzy byly zvýrazněny ty linie, které mají sběrné povodí větší než 0,3 km2, ale také menší než 10,0 km2, a byly označeny jako kritické (kritické linie) v případě, kdy průměrný sklon v povodí kritické linie je >= 3,5 %. Pro kritické linie byly nad intravilánem města stanoveny uzávěrové profily, z kterých bylo vymezeno jejich sběrné povodí. V rámci těchto kritických linií se dá předpokládat vznik škodlivého povrchového odtoku v případě vysokého srážkového úhrnu v kombinaci s nepříznivým půdním stavem, vysokým sklonem, druhem využití půdy, stavem vegetace aj.
Stanovení soustředěných drah povrchového odtoku bylo zpracováno dle Metodického návodu pro identifikaci kritických bodů vydaného Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. M., v. v. i. viz výše. V rámci provedené analýzy došlo ke zpřesnění této metody na území města s použitím digitálního modelu terénu o rozlišení buňky 1 x 1 m vytvořeného z vektorových bodových dat Digitálního modelu reliéfu 5. generace. 
Hydrologická analýza byla provedena za použití algoritmu "Multi Flow Direction" (MFD) a "Single Flow Direction" (SFD) přes příkaz r.terraflow v programu GRASS GIS. Výše popsané algoritmy MFD a SFD hledají vždy místo nižší než stávající a tím pádem simulují přirozený povrchový tok vody v terénu. Model nezohledňuje vsak vod do podloží (infiltraci), zdi, zídky a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit.

Na území města Olešnice bylo identifikováno celkem 6 míst ohrožených přívalovou povodní (viz obrázek níže), jenž přímo ohrožují nemovitosti v intravilánu města. Přičemž body 1 a 2 vycházejí z vrstevnicových dat ZABAGED (nízké rozlišení) a metodiky tzv. kritických bodů. Body 3, 4, 5 a 6 byly stanoveny nově za použití stejné metody, ale bylo využito detailnějších podkladových dat - Digitálního modelu reliéfu 5. generace.
Pro reálné zobrazení povrchového odtoku je vytvořen 3D model akumulovaného odtoku s vyznačenými místy přívalových povodní, který je k dispozici v digitální verzi povodňovém plánu.
3D Model akumulovaného odtoku (Pozor - dlouho se načítá - cca 1-2 minuty)

znova_obrazek_linie_olesnice

Místa ohrožená přívalovou (bleskovou) povodní na území města Olešnice


Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Olešnice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkách přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Olešnice

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území města Olešnice se nachází několik vodních nádrží, které mohou výrazně zmírnit následky povodně, či naopak město ohrozit. Mezi suché nádrže (poldry) patří soustava 5 retenčních nádrží v okolí Veselského potoka. Mezi nádrže se stálou zvodní řadíme Pěšák, Pod sekerou, Horní rybník (Jericho), Dolní rybník (Kačeňák) a Obecní rybník. »

Na Hodonínce se v severní části města nachází jez – 16,8 ř. km. Jez najdeme také na Veselském potoku (ř. km. 1,4).

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Olešnice
Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Protipovodňová opatření

Ke zploštění povodňové vlny na Nyklovickém potoku slouží vodní nádrž Pešák, která má úlohu poldru se stálou zvodní. Vzhledem k tomu, že levostranný přítok Nyklovického potoka je v intravilánu města zatrubněný, tak bylo nutné vybudovat v horní části toku vhodná opatření pro zmírnění průběhu případné povodně. Za tímto účelem vzniklo 5 retenčních nádrží se zemními hrázemi s celkovým objemem 220 000 m3»

Parametry retenčních nádrží

Ret. nádrž
č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5
Objem [m3] 25 000 25 000 30 000 35 000 105 000


Z těchto hodnot byly vypočítány objemy povodňových vln:

1)      pod Obecním rybníkem:
  • Pro 100 letou povodeň byl stanoven průtok Q = 9 m3.s-1 a objem povodňové vlny na 230 000 m3 ⟶ při součtu objemů retenčních nádrží 1, 2, 3 a 5 činí 185 000 m3
2)     v údolí v trati Farská pole (nad areálem chovatelů):
  • Pro 100 letou povodeň byl stanoven průtok Q = 12 m3.s-1 a objem povodňové vlny na 58 000 m3 ⟶ objem retenční nádrže č. 4 činí 35 000 m3
Protipovodňová opatření na území města Olešnice

 

 Vyznačení retenčních nádrží v povodí Veselského potoka