Odtokové poměry

Záplavové území je na území SO ORP Dobříš vyhlášeno pouze pro Vltavu, Kocábu, Sychrovský potok a Kotenčický potok. » U Vltavy vzhledem ke vzdutí vodním dílem Slapy na malé části správního území jej není třeba uvádět.
Vodní tok Sychrovský potok má na území SO ORP Dobříš oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 až ř. km 21,330, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 13. 1. 2009 (č. j. 159007/2008/OŽP-Bab). »

Vodní tok Kocába má na území SO ORP Dobříš oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 27,646 ř.km, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 12. 2. 2022 (č. j. 012936/2022/KUSK). »

Vodní tok Kotenčický potok má na území SO ORP Dobříš oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,0 - 9,5 ř.km, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Středočeského kraje a nabývá platnosti od 7. 7. 2017 (č. j. MěÚPB 53780/2017/OŽP/Prš). »
Na tocích ve správní oblasti lze předpokládat odtokové poměry značně nevyrovnané. Poměr průměrného a povodňového průtoku (100-letá povodeň) je vysoký, například u Kocáby nad Sychrovským potokem je poměr 1:285, dále na Sychrovském potoce 1:212, na Kocábě pod Sychrovským potokem 1:274, na Kocábě nad Voznickým potokem 1:200, na Voznickém potoce 1:311 a na Kocábě pod Voznickým potokem 1:180. Další drobné toky se pohybují v rozmezí 1:500 až 1:1000.
Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedena v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území SO ORP Dobříš se nachází množství míst, která mohou omezovat odtokové poměry a zapříčinit vzdutí hladiny a možný rozliv mimo koryto toku. Jedná se především o mostky, propustky a lávky. »
Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Dobříš

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Dobříš. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


Místa omezující odtokové poměry


 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Obce na území ORP Dobříš jsou ohrožovány při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi především v oblastech s intenzivnějším zemědělstvím, kde hrozí splachy z polí. Často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích, k ucpání propustků a omezení či úplnému znemožnění dopravy, což dále zhoršuje nastalou situaci. »
Místa ohrožená přívalovou povodní v SO ORP Dobříš

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,4 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 39 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 4,9 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území SO ORP Dobříš metodou kritických bodů 

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Dobříš. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území SO ORP Dobříš

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Dobříš. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území SO ORP Dobříš mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkách přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. Část správního území je ohrožena pouze přechodně a místně, a to pouze na Kocábě v Novém Kníně a Velké Lečici. »
Místa výskytu ledových jevů v SO ORP Dobříš

Místa výskytu ledových jevů v SO ORP Dobříš. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Částečné ovlivnění povodňové situace ve správním území SO ORP Dobříš lze připustit neovladatelným ochranným prostorem pouze u vodních děl (rybníků), uvedených v následující mapě. »

Na území sousedního ORP Příbram, se nachází několik vodních nádrží, které mohou významně ovlivnit povodňovou situaci na území ORP Dobříš. Jedná se zejména o rybníky v Kotenčicích - Hluboký, Návesní a Chlumský rybník, které ohrožují především obce Obořiště a Svaté Pole.

Sychrovský rybník je řazen do kategorie III. TBD, ostatní nádrže v ORP Dobříš spadají do kategorie IV. TBD. Stav těchto vodních děl by měl být posuzován alespoň při povodňových prohlídkách 1 x ročně. Tato vodní díla (rybníky) mohou ovlivňovat velkou vodu velmi omezeně, a to do hodnoty maximálně Q1-2. Naopak v případě jejich porušení by mohlo dojít, vzhledem k objemům k významným povodňovým škodám.

Významné vodní dílo, které by mohlo v případě havárie vyvolat povodňovou situaci na území SO ORP Dobříš je VD Slapy - dílo I. kategorie (vodní tok Vltava). Vodní nádrž je součástí několika ORP, hranice mezi nimi prochází podélně prostředkem nádrže, jedná se o ORP Benešov, Dobříš a Sedlčany. Vlastníkem i provozovatelem tohoto vodního díla je Povodí Vltavy, státní podnik. Kontakty na příslušné správce jsou uvedeny v Plánu spojení na důležité organizace v přílohové části. 

Základní údaje o přehradách

VD Slapy - Vltava, ř. km 91,610 »

Konstrukce hráze vodní nádrže Slapy se nachází na Vltavě 40 km nad Prahou, číslo hydrologického pořadí 1-08-05-0240-1-00, ř. km 91,610. Levá polovina hráze se nachází na k. ú. obce Štěchovice u Prahy a pravá polovina hráze v k. ú. obce Rabyně. Hráz je přímá, tížná betonová. Koruna hráze délky 260 m je vysoká 67,5 m nad základy a vede po ní silnice II. třídy. Korunový přeliv je tvořen čtyřmi hrazenými poli, dvě spodní výpusti o DN 4 000 jsou umístěny v krajních blocích. Elektrárna se třemi turbínami typu Kaplan je situována v patě hrázového tělesa v celé šířce a je konstruována jako přelévaná.

Celkový objem představuje 269,30 mil.m3 se zatopenou plochou 1 162,6 ha. Kóta koruny hráze je 279,20 m n. m.

Hydrologické údaje
  • Plocha povodí: 12 956,8 km2
  • Průměrný dlouhodobý roční průtok Qa: 85,2 m3/s
  • N-letý průtok Q100: 2 250,0 m3/s
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Dobříš

Vodní díla na území SO ORP Dobříš. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

Protipovodňová opatření

Na území SO ORP Dobříš je vybudovano jedno protipovodňová opatření. Jedná se o orotierozní zatravnění v Rosovicích. »
Protipovodňová opatření na území SO ORP Dobříš