Ústí nad Orlicí

Charakteristika zájmového území

Správní obvod ORP Ústí nad Orlicí se nachází v Pardubickém kraji, ve středu okresu Ústí nad Orlicí. Město Ústí nad Orlicí je zároveň také obcí s pověřeným obecním úřadem. Celkově se ve správním obvodu nachází 16 obcí a sousední správní obvody ORP jsou: Rychnov nad Kněžnou, Žamberk, Lanškroun, Česká Třebová, Litomyšl a Vysoké Mýto. 

SO ORP Ústí nad Orlicí představuje 4,2 % rozlohy kraje a po Českotřebovsku a Králicku se jedná o třetí nejmenší obvod v Pardubickém kraji. V šestnácti obcích, které tvoří celý správní obvod, bylo k 1. 1. 2016 evidováno 26 368 obyvatel (5,1 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění 138,4 obyvatel na km² je po Pardubicku a Českotřebovsku třetí nejvyšší v kraji. Největšími městy jsou Ústí nad Orlicí a Brandýs nad Orlicí, ve kterých žije 59,1 obyvatel SO ORP.

Správní obvod ORP Ústí nad Orlicí se rozprostírá v krajině podorlické pahorkatiny, která se nachází na samém úpatí Orlických hor. O přírodní krásy zde není nouze a turismu svědčí také síť cyklostezek, díky kterým je možné projet všechna turistická místa na kole. Mezi nejnavštěvovanější památky patří historické centrum města Ústí nad Orlicí, hrad Lanšperk a také město Brandýs nad Orlicí, které je spojováno se životem Jana Ámose Komenského.

Správní obvod obce s rozšířenou působností Ústí nad Orlicí

Základní údaje o obcích v SO ORP Ústí nad Orlicí (k 1. 1. 2016)

SO ORP Ústí nad Orlicí se z geologického hlediska nachází na východním okraji české křídové pánve, která je tvořena převážně mořskými sedimenty, jako jsou jílovce, slínovce nebo vápnité pískovce. Na východním okraji jsou potom nejvíce zastoupeny hrubozrnné sedimentární horniny jako jsou brekcie a slepence. V okolí vodních toků, v nižších polohách území, se nachází široké plochy kvartérních hlinito-písčitých a fluviálních sedimentů. 

Protáhlá sníženina severo-jižním směrem (podél Třebovky a Libchavského potoka) tvoří Ústeckou brázdu, která je z levé strany ohraničena příkrými svahy Kozlovského hřbetu a z pravé strany pozvolnými svahy Hřebečovského hřbetu. Území se nachází převážně v geomorfologickém celku Svitavská pahorkatina, na který je potom na východní straně Hřebečovského hřbetu napojena Podorlická pahorkatina. Nejvyšší bod území (Strážný, 584 m n. m.) se nachází právě na tomto hřbetu, severně od Horního Houžovce. Reliéf celého území je tedy pahorkatinný a najde se zde mnoho strmých i pozvolně klesajících svahů. Na strmějších svazích se nachází také mnoho aktivních nebo potenciálních sesuvů, které mohou představovat při déle trvajících srážkách riziko pro některé zastavěné oblasti.

V západních a východních oblastech území se téměř bez výjimky nachází kambizemě (hnědá lesní půda), na kterých dnes rostou smíšené lesy. Tyto půdy se nachází na strmějších svazích a vyvýšeninách. Mezi hřbety se na mírných svazích nachází půdy pseudoglejové (střídavě převhlčené a vysušené půdy), které jsou dnes využívány převážně jako orná půda a trvalé travní porosty. V okolí vodních toků se nachází nivní půdy, které v dnešní době téměř nejsou hospodářsky využívány a ve velké míře jsou také zastavěné intravilánem obcí.

Podle Quitta (1971) se území z klimatického hlediska nachází v klimatických podoblastech mírně teplá 9, mírně teplá 7, mírně teplá 3. Pro místní klima jsou potom v oblasti významná hlouběji zaříznutá údolí, ve kterých se může déle držet chladný vzduch. 

Charakteristiky mírně teplých oblastí MT9, MT7 a MT3