Charakteristika zájmového území

Obec Sobůlky se nachází ve východní části Jihomoravského kraje, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Kyjov. K 1. 1. 2018 bylo v obci evidováno 850 obyvatel. Rozloha území obce Sobůlky činí 697,6 ha.

Střední nadmořská výška zájmové oblasti se pohybuje v rozmezí 200-300 m n. m. Nejvyšším bodem obce Sobůlky je nepojmenovaný vrch o výšce 333 m n. m.

Řešené území obce je složeno z jednoho katastrálního území Sobůlky. Obec Sobůlky se dále skládá z jedné části obce, která nese stejné pojmenování jako katastrální území. V obci se nachází jedna základní sídelní jednotka (ZSJ) a to Sobůlky. 

Zastavěné území obce se nachází v údolí Sobůlského potoka a má charakter rodinných domů se zahradami. Na jih intravilánu navazuje velký zemědělský komplex. Jižní části území obce Sobůlky prochází silnice I. třídy I/54, která spojuje Brněnsko a střední Slovácko. Intravilánem obce prochází silnice III. třídy III/0549, která spojuje obec Sobůlky s obcí Věteřov. V území obce Sobůlky se nachází několik významných historických památek: socha sv. Jana Nepomuckého, kaple u Hrubého Lesa, kaple sv. Heleny a hradisko "Vala".

Obec Sobůlky

Znázornění území obce Sobůlky

Digitální model reliéfu obce Sobůlky

Výškové poměry na území obce Sobůlky

 

 Sklonové poměry na území obce Sobůlky

Sklonové poměry na území obce Sobůlky

 

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží území obce Sobůlky do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, oblasti Středomoravské Karpaty a celku Kyjovská pahorkatina. Území obce Sobůlky dále náleží do dvou geomorfologických podcelků, a to Věteřovské vrchovinyMutěnické pahorkatiny. Území obce je členěno do tří geomorfologických okrsků, a to Žádovické pahorkatiny, Šardické pahorkatiny a Věteřovské vrchoviny.

Věteřovská vrchovina má rovinatý reliéf s erozně denudačním povrchem a širokými rozvodnými hřbety s vesměs plochými údolími. Plocha Věteřovské vrchoviny činí 35,27 km². Do území obce Sobůlky zasahuje do severní a západní části. Věteřovská vrchovina je složena především z paleogenních jílovců a pískovců, místy se vyskytují slepence ždánické jednotky vnějšího flyše. Nejvyšší vrchol Věteřovské vrchoviny je Babí lom (417,2 m n. m.).

Žádovická pahorkatina je velmi výškově členitá s erozně denudačním povrchem s plošinami a široce zaoblenými rozvodnicemi a rozevřenými údolími. Žádovická pahorkatina má rozlohu 99,63 km² a zasahuje do východní části území obce Sobůlky. Pahorkatina je složena především z panonských písků a jílů, vzácně se vyskytují štěrky nebo pleistocenní spraše. Nejvyšší vrchol je Domanínský kopec (312,4 m n. m.).  

Šardická pahorkatina má mírně zvlněný povrch s četnými plošinami, široce zaoblenými hřbety a mělkými rozevřenými údolími úvalovitého a neckovitého profilu. Plocha pahorkatiny činí 168,87 km² a zasahuje do jižní části zájmového území. Šardická pahorkatina je složena převážně z panonských jílů, písků, místy štěrky, písky a jíly. Často se zde vyskytují pleistocenní spraše. Nejvyšším bodem je Stará hora (284,4 m n. m.), která se nachází v území obce Sobůlky.

  

Struktura půdního fondu

V území obce Sobůlky se nachází velký počet půdních typů. Nejvíce zastoupen je půdní typ černozem, který se vyskytuje v jižní, ale i severní části. Půdní typ hnědozem se vyskytuje ve střední části zájmového území v okolí intravilánu obce. Ve vyšších partiích se nachází luvizem, která je v současné době pod pokryvem listnatých lesů. V okolí Sobůlského potoka se vyskytuje půdní typ fluvizem. Ostrůvkovitě se zde vyskytuje také půdní typ šedozem, který je nejvíce zastoupen v jižní části zájmového území.

Celková rozloha řešeného území činí 697,6 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako zemědělská půda (481,2 ha). Orná půda zaujímá 428,42 ha zemědělské půdy. Zemědělská půda je dále tvořena zahradami, ovocnými sady a vinicemi (39,3 ha) a trvalými travními porosty (14,0 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména lesní půda (167,1 ha), ostatní plochy (32,3 ha) a zastavěné plochy (13,6 ha). Vodní plocha se rozkládá pouze na 3,5 ha.

 

Struktura a jednotlivé zastoupení druhů využití pozemků v obci Sobůlky

Druh pozemku Zastoupení
Zemědělská půda Zemědělská půda (ZP) celkem 69,0 %
Orná půda ze ZP 88,9 %
Zahrady, ovocné sady a vinice ze ZP 8,2 %
Trvalé travní porosty ze ZP 2,9 %
Lesní půda 24,0 %
Zastavěná plocha 2,0 %
Vodní plocha 0,5 %
Ostatní plocha 4,6 %
Celková výměra 697,6 ha

 

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá jihovýchodní část do teplé klimatické oblasti T4, zbytek území do teplé klimatické oblasti T2.

Obě klimatické oblasti se vyznačují dlouhým, velmi teplým a suchým létem, krátkým přechodným obdobím s teplým jarem a podzimem, krátkou mírně teplou a suchou zimou a velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek této oblasti se pohybuje kolem 550-600 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 7–9 °C.

 

Charakteristika teplých klimatických oblastí T4 a T2

Charakteristika
T4 T2
Počet letních dnů 60–70 50–60
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 170–180 160–170
Počet mrazových dnů 110–120 100–110
Počet ledových dnů 30–40 30–40
Průměrná teplota v lednu [°C] (-3)–(-4) (-2)–(-3)
Průměrná teplota v červenci [°C] 19–20 18–19
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90–100 90–100
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 50–60 40–50

 

Dle Corine Land Cover 2012 jednoznačně převažuje orná půda v území obce Sobůlky. Na východ a na jih od intravilánu obce Sobůlky se nachází menší enklávy listnatého lesa. Do západní části proniká do území obce Sobůlky listnatý les z katastrálního území Věteřov. V západní části území obce Sobůlky se nachází evropsky významná lokalita (EVL) Věteřovská vrchovina.

V západní části obce Sobůlky se nachází aktivní svahový sesuv s identifikačním číslem 2494, který dosud nebyl sanován. K sesuvu došlo 1. 6. 1963 vlivem dlouhotrvajících srážek, které způsobily rozbřednutí zemin. Celá plocha sesuvu je potrhána řadou rovnoběžných nezarostlých trhlin, podle kterých svahové sedimenty sjíždějí na povrchu skalního podloží.