Bobrová

Charakteristika zájmového území

Městys Bobrová je charakteristickým liniovým (silničním) uspořádáním stavebních objektů, který leží v SO ORP Nové Město na Moravě. K 31. 12. 2021 bylo v městysu evidováno 901 obyvatel. Rozloha městyse činí přibližně 1 419 ha.

Co se týče využití půdy na území městyse Bobrová, tak kromě zástavby převažují zemědělské oblasti s přirozenou vegetací, loukami a pastvinami. Ve vyšších polohách se pak vyskytují převážně jehličnaté lesy.

Katastrální území městyse Bobrová

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Z geomorfologického hlediska se městys nachází v provincii Česká vysočina, subprovincii Česko-moravská soustava, oblasti Českomoravská vrchovina, celku Křižanovská vrchovina a podcelku Bítešská vrchovina. Severní část katastru poté náleží do okrsku Novoměstská pahorkatina a jižní část do okrsku Bobrovská pahorkatina.
V případě Novoměstské pahorkatiny se jedná o členitou pahorkatinu, v severní části až plochou vrchovinu. Je tvořená převážně lenkokrátními biotitickými migmatity monotonní skupiny strážeckého moldanubika s pruhy amfibolitů a erlanů. Okrskem se táhne široké zlomové pásmo ve směru SZ–JV a pokračuje do Dářské brázdy. Na několika místech se vytvořily plošiny – holoroviny místy se zachovanými kořeny tropických zvětralin a údolními pedimenty. Nejvyšším bodem je Harusův kopec s výškou 741 m n. m.
I v případě Bobrovské pahorkatiny se jedná o členitou pahorkatinu protékanou vodním tokem Bobrůvkou (Loučkou). Z geologického hlediska je tvořená rulami až migmatity pestré skupiny moldanubika a s pruhy amfibolitů. Reliéf je proložen plošinami – holorovinami lemovány zaříznutým údolím Bobrůvky (Loučky) a jejími přítoky. Významným bodem je vrchol Kalvárie s 594 m n. m. Na území okrsku byla vymezena i přírodní památka Ouperek s bohatým mineralogickým nalezištěm.
Střední nadmořská výška oblasti se pohybuje převážně mezi 500–550 m n. m. Nejvyšším bodem v katastru je vrch o nadmořské výšce 594 m.

Struktura půdního fondu

V území městyse Bobrová jednoznačně dominuje půdní typ kambizem a jeho variety. Výjimku tvoří jihozápadní část území městyse, která je složena z půdního typu pseudoglej. Napříč územím kopíruje vodní tok Bobrůvka (Loučka) půdní typ fluvizem. Podél přítoků Bobrůvky (Lučního potoka, Račického potoka, Lánského potoka, Řečického potoka, Mirošovského potoka, bezejmenných vodních tocích s IDVT 10203662 a 10208474) se nachází půdní typ glej. V severozápadní části území v okolí Šabartova mlýnu se nachází sutinový půdní typ s humusovým horizontem zvaný ranker.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 1 419 ha. Níže uvedená tabulka popisuje rozlohu a procentní podíly jednotlivých ploch, které se na katastru městyse vyskytují. Dle tabulky je patrné, že je území Bobrové tvořeno především zemědělskou půdou a z ní největší plochy zaujímá orná půda.

Využití pozemků v městysu Bobrová  (dle ČSÚ k 31. 12. 2021)

Klimatické charakteristiky

Na území městyse Bobrová je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 7,1 - 8 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 650 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území městyse do mírně teplé klimatické oblasti MT5. Lokalita se tak vyznačuje normálně dlouhým a mírným létem, přechodným obdobím s mírným jarem a podzimem, normálně dlouhou a mírně teplou zimou s normálním trváním sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 600 – 650 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 6 – 7 °C. Následující tabulka a mapové pohledy charakterizují klima v dané lokalitě.

Charakteristika vybrané klimatické oblasti MT5