Chudčice

Odtokové poměry

Vodní tok Kuřimka má na území obce Chudčice oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000–13,300, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 18.1. 2013 (č. j. S–JMK 84121/2012 OŽP-Ci). »
Dle "Studie odtokových poměrů toku Kuřimky" zpracované firmou DHI Hydroinform, a.s. v roce 2000 je koryto Kuřimky na území obce nekapacitní pro stoletý průtok Q_100.
V tomto případě dojde na pravém břehu k velkému rozlivu nad silničním mostem na rozhraní katastrálního území Moravských Knínic a Chudčic. Blíže do intravilánu obce stoletá voda zaplaví luční pozemky a sportovní areál a na začátku zástavby v Chudčicích voda zaplaví částečně první ulici souběžnou s tokem a zástavbu blíže k toku. U silničního mostu ř. km 1,035 bude zaplavena přilehlá zástavba. Níže po toku v cca ř. km 0,800 dojde k přelití silnice Chudčice – Veverská Bítýška a rozliv bude sahat až k zaústění do Svratky.
Na levém břehu k velkému rozlivu nad silničním mostem na rozhraní katastrálního území Moravských Knínic a Chudčic nedojde, neboť je tento rozliv zastaven náspem silnice. V místě betonového mostku u sportovního areálu dojde k zaplavení tenisových kurtů a přilehlých polí dále po toku. Pole budou zaplavena i pod betonovým mostkem v ř. km 0,700 a dále silnice Veverská Bítýška – Chudčice.

Záplavové území pro Chudčický potok bylo vymezeno pouze pro potřeby povodňového plánu obce Chudčice a bylo provedeno na základě odborného odhadu. Nad zatrubněním teče potok ve volné trati, voda se bude rozlévat na oba břehy a může ohrozit dům na pravém břehu. V případě nekapacitnosti silničního mostu nad zatrubněním voda tento most přeteče a bude pokračovat dále ve směru toku. Zatrubnění potoka pod silničním mostem III. třídy Sentice – Veverská Bítýška dle správce tohoto potoka pojme cca dvacetiletou vodu. Pokud dojde k vybřežení Chudčického potoka, voda poteče územím ohraničeným z obou stran obytnými budovami, a to zejména sníženou částí tohoto území a bude ohrožovat především spodní část přilehlých nemovitostí. Voda bude pokračovat směrem k silničnímu mostu Moravské Knínice – Veverská Bítýška, kde část průtoku proteče mostem a část nateče vpravo po silnici Moravské Knínice – Veverská Bítýška. Mezi zatrubněním a silničním mostem cca v ř. km 0,600 je potok poměrně dost zúžen částí budovy, která zasahuje do koryta potoka, přičemž zde může docházet k ucpání tohoto profilu a ke vzdutí hladiny nad tímto zúženým profilem. Dále budou pod zatrubněním u zastávky autobusu zaplaveny přilehlé budovy okolo potoka. V místě soutoku Chudčického potoka s Kuřimkou může voda ohrozit domy v přilehlé ulici. Tato ulice je ohrožena také při vybřežení vodního toku Kuřimka.

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Kuřimky. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území obce Chudčice se nachází lokalita, která je náchylná na svahové sesuvy. Jedná se o svahovou nestabilitu přírodního původu. Tento dočasně uklidněný sesuv o rozměrech 650 m x 100 m leží na skalním podkladu, který je tvořen permokarbonskými sedimenty rokytenského souvrství a rozstáňského souvrství karbonu, které zvětrávají do hlinitokamenitých sutí. Mezi aktivní faktory patří zejména vysoké úhrny srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň vlivem menšího tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. Na základě mapování České geologické služby je k dispozici dotazovatelná vrstva menších či větších sesuvů na území České republiky – http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce. »

Místa omezující odtokové poměry na území obce Chudčice

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Chudčice byly stanoveny tři místa, která jsou ohrožená přívalovou povodní – oblast pod zemědělským areálem, oblast v jižní části intravilánu nad hřbitovem a oblast nad silnicí Moravské Knínice – Chudčice v extravilánu obce. »

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Chudčice

Metodou tzv. kritických bodů byla také Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (≥ 5,0 %). »

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Chudčice metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území obce Chudčice

Stanovení soustředěných drah povrchového otoku a jejich kvantifikace dle velikosti sběrného povodí 

Pro potřeby povodňového plánu obce Chudčice byla zpracována jednoduchá hydrologická analýza, která má za cíl znázornit soustředěné dráhy povrchového odtoku, tj. nejpravděpodobnější místa, kterými protéká voda při povrchovém odtoku. Pro kvantifikaci této analýzy byly zvýrazněny ty linie, které mají sběrné povodí větší než 0,3 km² (kritická hodnota sběrného povodí používaná při stanovování kritických bodů – viz výše) a byly označeny jako kritické (kritické linie). V rámci těchto kritických linií se dá předpokládat vznik přívalových povodní v případě vysokého srážkového úhrnu v kombinaci s nepříznivým půdním stavem, vysokým sklonem, druhem využití půdy, aj.
Hydrologická analýza byla provedena za použití algoritmu "Multi Flow Direction" (MFD) a "Single Flow Direction" (SFD) přes příkaz r.terraflow v programu GRASS GIS. Výše popsané algoritmy MFD a SFD hledají vždy místo nižší než stávající a tím pádem simulující povrchový tok vody v terénu. Algoritmy SDF i MDF pracují na digitálním modelu terénu s rozlišením buňky 1 x 1 m, který byl vytvořen na základě bodových vektorových dat Digitálního modelu reliéfu 5. generace. Model nezohledňuje vsak vod do podloží (infiltraci), zdi, zídky a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit.
Na území obce Chudčice byly identifikovány celkem 3 kritické linie z toho 2 přímo ohrožují nemovitosti na území obce.

• Kritická linie nad zemědělským areálem. Kritická linie probíhá přes zemědělské pozemky, kde dále pokračuje kolem zemědělského areálu a směřuje dále do intravilánu obce. V kombinaci s intenzivními přívalovými srážkami a nepříznivého stavu na polích nad zastavěným územím části obce Chudčice (širokořádkové plodiny, půda bez vegetace) může dojít ke vzniku soustředěného povrchovému toku. Tento soustředěný povrchový odtok ovšem ústí do koryta Chudčického potoka, který je následně zatrubněn. Toto místo bylo zařazeno do míst ohrožených bleskovými povodněmi.
• Kritická linie nad hřbitovem. Tato linie probíhá přes zemědělské pozemky a do intravilánu obce se dostává ze směru od hřbitova. V případě intenzivních přívalových srážek může dojít ke vzniku soustředěného povrchového odtoku, nicméně tento odtok ústí do vodního toku Kuřimka, takže se dá předpokládat, že dále do intravilánu tento odtok pokračovat již nebude. Toto místo bylo zařazeno do míst ohrožených bleskovými povodněmi.

Dráhy soustředěného povrchového odtoku v severní části katastrálního území obce Chudčice

Dráhy soustředěného povrchového odtoku v jihovýchodní části katastru obce Chudčice

Pro reálné zobrazení povrchového odtoku je vytvořen 3D model akumulovaného odtoku s vyznačenými místy přívalových povodní, který je k dispozici v digitální verzi povodňovém plánu.

 

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Chudčice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Chudčice

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž – prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez – vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území obce Chudčice se nenachází žádná významná vodní nádrž.Těsně za hranicemi katastru Chudčic se v katastrálním území Kníniček nachází průtočný rybníček, který slouží jako záchytné místo pro odbahnění Kuřimky. Dále se pak výše po toku Kuřimka ve městě Kuřim nachází poldr (suchá nádrž) jehož hráz tvoří mohutný val s cestou pro pěší na vrcholu.

Seznam významných vodních nádrží ovlivňujících odtokové poměry na území obce Chudčice

 Vodní nádrže