Odtokové poměry

Vodní tok Morava má na území obce Leština oficiálně stanovené záplavové území bez aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 276,540 - 296,255, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti od 28. 5. 2010 (č. j. KÚOK 69557/2010). »
Na Vesníku a Vítošovském náhonu záplavové území stanoveno není.
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Moravy. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů»

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. »
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
V severovýchodní části území se nachází problémový most na komunikaci II/370 přes Vítošovský náhon. Tento mostek je nekapacitní již při Q10. »

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území obce Leština bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry. Nejkritičtější z nich jsou:
  • Most u č. p. 21 přes Vítošovský náhon - nekapacitní již při Q20 »
  • Most na komunikaci II/315 přes řeku Moravu v západní části intravilánu - nekapacitní pro Q100 »
  • Železniční most přes řeku Moravu v jižní části intravilánu - nekapacitní pro Q100 »
 Místa omezující odtokové poměry na území obce Leština

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Katastrální území obce Leština není díky své sklonitosti a způsobu využívání pozemků přímo ohrožováno přívalovými povodněmi.

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Na území obce Leština nebyly stanoveny žádné kritické body.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Leština. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Leština

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Leština

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 


Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým Hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Leština mezi kritické.
Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Leština

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 


 Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž – prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez – vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
 Na území obce Leština se nenachází žádná významná vodní díla.
Seznam významných vodních nádrží ovlivňujících odtokové poměry na území obce Leština

Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

Protipovodňová opatření na území obce Leština

Intravilán obce byl často ohrožován povodněmi na řece Moravě. Pro ochranu Leštiny byly vybudovány ochranné hráze okolo intravilánu obce. Levobřežní hráze Moravy řeší možné zaplavování katastru obcí Leština a Lesnice povodňovými průtoky z řeky Moravy a souběžně toku Loučka a Vítošovského náhonu. Hráze byly v roce 2005 ještě navýšeny a ochrana obce před povodněmi tím byla posílena.


Součástí PPO jsou 3 objekty: »

  • hráz levá na Moravě, Leština - úsek silničního tělesa silnice Leština – Lesnice je navýšen do podoby hráze a navazuje na těleso hráze nad obcí Leština a končí u mostu přes Vítošovský náhon před obcí Lesnice. Těleso hrází je homogenní, z místních materiálů, celková délka hrází je 2 660 m.
  • hráz ochranná, Lesnice - před obcí Lesnice se odklání od silničního tělesa a je vedena podél pravého břehu Vítošovského náhonu, který asi po 225 m kříží a po dalších 660 m je zavázána do vyvýšeného terénu.
  • objekt výpustný na Vítošovském náhonu - v místě křížení hráze přes Vítošovský náhon, výpustný objekt uzavíratelný stavidlem.

    V případě krizové situace stanovuje zacházení s objekty Provozní a Manipulační řád pro objekty povodňové ochrany obcí Leština a Lesnice, který má k dispozici Obecní úřad Leština.
Protipovodňová opatření na území obce Leština