Odtokové poměry

Vodní tok Jeptiška ani Štítarský potok nemají na území města Městec Králové oficiálně stanovené záplavové území. Ovšem v roce 2015 byla na Jeptišce provedena studie záplavového území. Ta stanovila území rozlivu pro Q5, Q20, Q100 a aktivní zónu záplavového území.
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené a dochází ke splachu z polí. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Problémová místa na toku Jeptiška jsou 2 mosty, jeden propustek a poté zatrubnění Jeptišky pod průmyslovým areálem v severozápadní čísti intravilánu. Na Štítarském potoce se jedná o dva mosty. Jeden ve východním cípu intravilánu města a druhý pod katastrálním územím Vinice. Více viz. Přirozená povodeň - Historické povodně. »

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území obce Lomnice bylo identifikováno několik kritických míst omezujících odtokové poměry, zde je výpis nejkritičtějších:
  • Železobetonová mostní konstrukce na Jeptišce v ř. km 1,50 (velmi nízce položená mostovka) »
  • Mostní konstrukce na Jeptišce v ř. km 1,68 (malý profil) »
Místa omezující odtokové poměry na území města Městec Králové

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Lomnice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

 

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Městec Králové

Na území města Městec Králové byly stanoveny na základě kritických linií a zkušeností z minulých let tři místa, která jsou ohrožená přívalovou povodní - západní část města Městec Králové v okolí č. p. 270, a v severní části městké části Vinice, u č. p. 3 »
Místa ohrožení přívalovou povodní na území města Městec Králové

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Městec Králové mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území města Městec Králové

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území města Městec Králové se nachází 9 vodních nádrží, které významnou měrou mohou ovlivnit průběh povodně. »
  • Štítarský rybník se nachází na sever od území města Městec Králové. »
  • Krčský rybník se nachází na sever od území města Městec Králové. »
  • rybník Máchovo jezírko se nachází východně od intravilánu města Městec Králové.»
  • Rybník Kartouzy leží na Štítarském potoce, ve východní části intravilánu města.»
  • Továrenský rybník I a II leží východně od intravilánu města. »
  • Vinický rybník se nachází v katastrálním území Vnice u Městce Králové. »
  • Ve voliérách se nachází v katastrálním území Vinice u Městce Králové. »
  • Jágrova louka je napájena potokem Jeptiška, západně od intravilánu města. »
  • Sportovní rybník leží na toku Jeptiška západně od intravilánu města. »
  • venkovní koupaliště leží na tokou Jeptiška pod Sportovním rybníkem. »
Významnou měrou může průběh povodně ovlivnit i vodní nádrž Dlouhopolský rybník, který se nachází mimo území města Městec Králové. »
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Městec Králové

Vodní díla v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Protipovodňová opatření

Na území města Městec Králové nejsou vybudována žádná protipovodňová opatření.
Protipovodňová opatření na území města Městec Králové