Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území. Letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
V minulosti docházelo a nyní i dochází k zaplavování domů přívalovou povodní a to zejména na západě (č.p. 27, 291, 911, 920, 912, 919) na severu katastrálního území Vinice (č.p. 3, 12, 35, 39, 43, 52). V roce 2013 také došlo k zaplavení pozemků a domů podél Jeptišky. »
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Městec Králové, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu obce. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 
 

 

Historické povodně

V nedávné historii bylo město Městec Králové nejvýznamněji zasaženo povodněmi v roce 2013. Příčinou povodní byly intenzivní přívalové srážky a velké škody způsobily i následné splaveniny z polí. Velká voda zasáhla široké území města. Zatopeny byly poprvé od roku 1950 i ulice Na Barevně a v Rybníčkách. Zasažena byla také část města Vinice, kde byl porušen a následně znovu obnoven můstek na komunikaci. Pravidelně bývají povodní postiženy i majitelé nemovitostí v ulicích Míru, Na Bánské, Jateční. Soustava rybníků za koupalištěm vytvořila jednolitou plochu, která ohrožovala sportovní areál, který se nachází v západní části města. Podobně své okolí ohrožovaly i rybníky Továrenské nacházející se naopak ve východní části města v blízkosti průmyslového areálu. Jedná se tak skutečně o rozsáhlé území města, které bylo povodněmi postiženo. Protože se jednalo především o soukromé objekty, které byly touto povodní zasaženy, celková výše škod nebyla vyčíslena. Při přívalové povodni v roce 2016 byly zasaženy podobné části města jako v roce 2013. Vyplaveny byly však i domy uvnitř města, které nikdy nebyly ohroženy velkou vodou, u těchto nemovitostí byly vyplaveny především sklepy.