Moravská Nová Ves

Odtokové poměry

Vodní tok Morava má na území městyse Moravská Nová Ves oficiálně stanovené záplavové území (Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀) včetně aktivní zóny v úseku ř. km 69,450 - 121,900, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihmoravského kraje a nabývá platnosti od 18. 8. 2009 (č. j. JMK 44609/2009). »

Vodní tok Dyje má na území městyse Moravská Nová Ves oficiálně stanovené záplavové území (Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀) včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 18,283, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihmoravského kraje a nabývá platnosti od 18. 8. 2009 (č. j. JMK 44609/2009). »

Vodní tok Kyjovka (Stupava) má na území městyse Moravská Nová Ves také stanoveno záplavové území (Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀) včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 28,750, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje s nabytím platnosti od 18. 08. 2009 (č. j. JMK 44609/2009). »

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny vodních toků Kyjovky (Stupavy) a Moravy. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. »

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. 
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území městyse se nachází 5 míst, která mohou omezovat odtokové poměry. »

Místa omezující odtokové poměry na území městyse Moravská Nová Ves

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části intravilánu městyse ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. »

Místa ohrožená přívalovou povodní na území městyse Moravská Nová Ves

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. »

Na území městyse Moravská Nová Ves nebyl stanoven žádný kritický bod.

Identifikace odtokových linií

Místa ohrožení přívalovou povodní v severní části intravilánu městyse Moravská Nová Ves

Místo ohrožení přívalovou povodní v jihozápadní části intravilánu městyse Moravská Nová Ves

Model soustředěných drah povrchového odtoku

Pro názorné zobrazení povrchového odtoku je k dispozici 3D model soustředěných drah povrchového odtoku, který je k dispozici přes odkaz v digitální verzi povodňového plánu.

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městyse Moravská Nová Ves mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území městyse Moravská Nová Ves

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území městyse Moravská Nová Ves se nachází bývalý povrchový lom na štěrk, jenž je příhodně nazýván Štěrkovna. Jedná se o přírodní neprůtočnou nádrž, která v současnosti slouží jako zdroj pitné vody. Štěrkovna se skládá ze tří vodních ploch, kolem kterých jsou vymezena ochranná pásma vodního zdroje. Na sever od Štěrkovny se nachází malá vodní nádrž, která leží na pravém břehu vodního toku Kyjovka (Stupava) a není průtočná. »

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Moravská Nová Ves

 Vodní díla