Charakteristika zájmového území

Správní obvod ORP Jeseník se nachází v nejsevernějším výběžku Moravy a Slezska při hranicích s Polskem. Rozprostírá se na severu Olomouckého kraje a na jihu sousedí se správním obvodem ORP Šumperk. Na východě má ORP Jeseník společnou hranici se správním obvodem ORP Bruntál v Moravskoslezském kraji.

Celkovou rozlohou 719 km2 je nejmenším správním obvodem ORP mezi pěti ORP Olomouckého kraje (Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk). Na celkové ploše Olomouckého kraje se ORP Jeseník podílí pouze 14 %. Z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda 12,3 %, podíl orné půdy na zemědělské půdě je 49,5 %). Významnou část výměry kraje tvoří lesy (48,4 %).

Na Jesenicku také nalezneme velké množství rekreačních, turistických a lyžařských středisek (např. Ramzová, Ostružná). V celé řadě lokalit počet rekreantů výrazně převyšuje počet trvale bydlících obyvatel. Lze očekávat že tento trend bude nadále pokračovat z důvodu snadné dostupnosti regionu jak ze strany Olomouckého kraje tak z Polska. Do správního obvodu ORP Jeseník náleží 24 obcí (z toho 5 měst a 19 obcí).

Základní údaje o obcích v SO ORP Jeseník (k 1. 1. 2014)

 Území Počet obyvatel Celková výměra (ha) Podíl zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch (%) Podíl vodních ploch (%) Podíl lesů (%)
SO ORP Jeseník 39 910 71 891,9 42,3 7,6 1,6 48,4
Bělá pod Pradědem 1 841 9 214,9 17,1 2,8 0,4 79,7
Bernartice 908 2 851,6 87,6 5,6 1,1 5,6
Bílá Voda 331 1 500,4 31,9 3,8 0,5 63,8
Černá Voda 588 997,3 51,8 11,0 1,7 35,5
Česká Ves 2 441 2 451,2 25,8 5,4 0,9 67,9
Hradec-Nová Ves 371 449,0 67,3 7,7 2,0 23,0
Javorník 2 909 7 742,5 32,0 5,1 1,2 61,7
Jeseník 11 579 3 823,2 20,0 17,0 1,0 61,9
Kobylá nad Vidnavkou 420 1 081,8 59,6 5,9 2,1 32,3
Lipová-lázně 2 338 4 436,9 17,8 6,2 0,5 75,5
Mikulovice 2 680 3 328,4 44,2 9,1 1,3 45,4
Ostružná 163 2 508,3 14,1 4,1 0,2 81,6
Písečná 1 032 842,8 56,8 13,7 2,3 27,3
Skorošice 750 4 651,1 31,1 4,7 0,7 63,5
Stará Červená Voda 658 3 662,1 38,0 3,3 0,7 58,1
Supíkovice 708 928,7 44,4 9,4 0,3 45,9
Uhelná 483 2 250,3 47,3 4,9 1,5 46,2
Vápenná 1 348 3 678,9 16,2 5,4 0,3 78,0
Velká Kraš 779 2 148,2 62,1 6,9 0,9 30,2
Velké Kunětice 580 982,6 68,9 7,5 0,5 23,1
Vidnava 1 311 426,6 48,3 19,8 11,7 20,1
Vlčice 427 1 864,4 63,0 6,3 0,8 29,9
Zlaté Hory 4 004 8 595,3 20,8 6,3 1,3 71,6
Žulová 1 261 1 475,4 50,0 11,6 2,9 35,5

 

Geomorfologicky náleží území okresu Jeseník do provincie Česká Vysočina, subprovincie Krkonošsko-Jesenická, geomorfologický celek: Vidnavská nížina, Žulovská pahorkatina, Zlatohorská vrchovina, část Opavské pahorkatiny, částečně Hrubý Jeseník, část Hanušovické vrchoviny a část Králický Sněžník.

Povrch regionu se postupně snižuje od mohutných hřebenů Hrubého Jeseníku na jihu přes Rychlebské hory a Zlatohorskou vrchovinu k Vidnavské rovině při polských hranicích. Okres je charakterizován silně svažitým terénem v rozpětí nadmořských výšek 230-1492 m n.m.

Půdy jsou zastoupeny typy: ilimerizované a oglejované půdy, hnědé půdy vrchovin a podzoly, hnědé půdy horské a přechody k podzolům, hnědé půdy nižších poloh. Druhově se řadí půdy okresu Jeseník k půdám převážně silně štěrkovitým až kamenitým s obsahem skeletu větším jak 50 % v centrální části okresu. SZ a Z část okresu je tvořena převážně půdami hlinitými s obsahem skeletu 10-50 %, jižní část okresu je tvořena převážně půdami hlinitopísčitými a písčito-hlinitými (10-30 % jílových částic) s obsahem skeletu 10-50%. Tato skladba půd dává předpoklad vzniku častých sesuvů svahů při podmáčení. Za povodní dochází k výraznému transportu kamenného materiálu po toku.

Převážná část Hrubého Jeseníku je tvořena krystalickou břidlicí, do které jsou vklíněny geologické útvary starších prvohor a starší vyvřeliny. Oblast krystalinika je většinou pokryta glaciálními štěrky a písky. Z vyvřelin se na velkých rozlohách vyskytuje žula, hlavně v širším okolí Žulové, kde je v četných lomech také těžena. Série krystalických břidlic je tvořena mnoha druhy rul, granulitů, fylitů, amfibolitů, svorů, kvarcitů a krystalických vápenců. Nejrozšířenější je dvojslídná rula, která tvoří podstatu Rychlebských hor. Menší ostrovy u Vápenné vytváří šedé krystalické vápence.

Aluviální náplavy jsou tvořeny materiálem štěrkovitým, písčitým, hlinitým i jílovitým a vyplňují údolní nivy po obou stranách vodních toků.

Klimatické podmínky jsou dány rozmanitostí celého regionu. Převážná část území se nachází v klimatické oblastí chladné , charakterizované krátkým létem. Část regionu, která je níže položena se nachází v klimatické oblasti mírně teplé.

Mrazových dnů je 140-160, letních dnů 10-30. Průměrná měsíční teplota je v lednu -4°C a v červenci 16 °C. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je 100-120 (ve vrcholových partiích 160). Převládají větry ze směrů západního, severozápadního a jihozápadního. Bezvětří je necelý den v roce.

Téměř polovina Jesenicka spadá do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a některá zvláště cenná území byla navíc vyhlášena národními přírodními rezervacemi. Největší a nejvýznamnější z nich je Praděd (1 490 m n. m.) s Velkou a Malou kotlinou.